Nálezy pravěkých lidských zubů jsou vzácné a pomáhají mapovat vývoj člověka. Které z nedávných let patří k nejzajímavějším?

Archeologové odhalili v roce 2015 nedaleko obce Tautavel na jihu Francie lidský zub, jehož stáří se odhaduje zhruba na 560 000 let.

Jde o nejstarší lidský pozůstatek, jaký kdy byl nalezen na francouzském území. Podle britského antropologa Chrise Stringera se jedná o velmi důležitý objev.

Zub nejspíš patří druhu Homo heidelbergensis (Člověk heidelberský) žijícímu před 600 000–250 000 lety.

„Pokud mají zuby na sobě sklovinu, může to rovněž poskytnout přímé informace o stravě těchto dávných lidí,“ uvádí Tony Chevalier, paleoantropolog z tautavelské archeologické laboratoře.

Do Francie nás přivádí i další nález. V lokalitě Les Rois na jihozápadě Francie nalezli odborníci v roce 2009 náhrdelník zhotovený z lidských zubů. Pochází z období 26 000–28 000 př. n.

l.Podle francouzského antropologa Fernanda Rozziho svědčí objev perforovaných zubů o tom, že naši předkové do těchto předmětů vkládali symboliku. Zdobili se zuby nepřátel.

Unikáty z Polska a první vrták

V roce 2010 patřily mezi velké objevy archeologů z univerzity v polském Štětíně tři zuby neandertálce. Byly nalezeny při vykopávkách v jeskyni Stajnia na jihu země, kde měli neandrtálci pohřebiště.

Podle odborníků patřily zuby jedincům žijícím před 80 000–100 000 lety. Středoamerické národy, například Mayové, měly své zubaře už v období před 2500 lety.

Mexický antropolog José ConcepciónJiménez se v roce 2009 věnoval analýze zubů předků Indiánů. Podle jeho názoru používali k vrtání zubů obsidián, který bez potíží prorazí i kost.