Díky analýze DNA se archeologům nedávno podařilo zmapovat příbuzenské vztahy skupiny lidí žijících na britských ostrovech v neolitické době před 5700 lety.
Nález hrobu v Hazleton North s 35 dobře zachovanými kostrami pro vědce znamenal velkou výzvu, zda se jim podaří rozšifrovat rodinné vazby zemřelých. Zásluhou genetiky zjistili, že dvacet sedm z nalezených ostatků pochází od blízkých příbuzných.
Jedná se o potomky čtyř žen s jedním mužem, zakladatelem rodu. Rodina žila na britských ostrovech v období 3700‒3600 př. n. l. „Hrobka v Hazleton North má dva oddělené komorové prostory, jeden přístupný severním vchodem a druhý jižním.
Mimořádným zjištěním je, že původně byly v každé z obou polovin hrobky uloženy ostatky zemřelých z jedné ze dvou větví rodiny,“ objasňuje hlavní autor studie Chris Fowler z univerzity v Newcastle. Jeho týmu se díky tomu povedlo sestavit zatím nejstarší rodokmen na světě.
Předkové z doby Velké Moravy
Společnost Genomac disponovala už v červnu 2007 vzorky DNA 5000 českých mužů. Pouze desetina z nich měla svoje předky na území dnešní České republiky. Dalších 40 % vykazovalo stejné znaky s obyvateli střední a východní Evropy.
Průzkum DNA celkem 340 žijících osob a 75 vzorků izolovaných z kosterních pozůstatků pohřebiště v Uherském Hradišti-Sadech v březnu 2019 ukázal, že 18 zúčastněných má předky pocházející z období Velkomoravské říše.
Pouhá třetina slovanské krve
Slovanské prapředky má pouze 33 % Čechů. Takový výsledek ukazuje výzkum uveřejněný v srpnu 2020 Germánské a keltské předky má zhruba stejná skupina obyvatel. Výjimkou ale není ani původ ve Středomoří, Skandinávii i Mezopotámii.
Analýza genomu 271 obyvatel, kteří žili v Čechách v období před 7000‒3500 lety, uveřejněná v srpnu roku 2021, napovídá, že k nám lidé přišli v celkem třech migračních vlnách. K první z nich došlo před 10 000‒15 000 lety.