Když praotec Čech dorazil se svým kmenem do naší země, údajně vystoupil na horu Říp, vzdálenou asi pět kilometrů od dnešní Roudnice nad Labem. Rozhlédl se po kraji a pronesl památnou větu o zemi mlékem a strdím oplývající.
Poprvé se o této legendě zmiňuje už kronikář Kosmas (asi 1045–1125). Rok po jeho smrti prameny již uvádějí na Řípu románskou rotundu, zasvěcenou nejdříve svatému Vojtěchovi a později svatému Jiří.
Kníže Soběslav I. (asi 1090–1140) ji nechává přestavět a vysvětit.
Nejvhodnější lokalita
Příběh líčí i další kronikáři včetně Dalimila na počátku 14. století nebo Václava Hájka z Libočan (†1553) o dvě století později. Lze však jejich příběhu věřit?
První obyvatelé Čech se skutečně usazovali v okolí Řípu, na planině Slánska a poblíž Bílé hory. Potvrzuje to Dušan Třeštík (1933–2007), historik, který se věnoval našim nejstarším dějinám.
Hora ztrácí význam
„Podíváme-li se na mapu osídlení Čech v 6.–8. století, zjistíme, že Říp se nalézá přesně v jejím geometrickém středu.
Vezmeme-li mapu osídlení pro 9.–11. století, kdy už jsou osídleny mnohem větší oblasti Čech, najdeme geometrický střed obydlené části Čech nedaleko Prahy,“ vysvětluje, proč Říp později ztratil na svém významu.
