Čerstvé zprávy z domoviny hovoří v roce 71 př. n. l. o Spartakově povstání. Římský politik a vojevůdce Pompeius si tohle nemůže nechat ujít. Jakmile splní svoje vojenské poslání ve Španělsku, už spěchá zpátky do Říma.
Se vzbouřenci z řad otroků se mezitím potýká Marcus Licinius Crassus (115–53 př. n. l.) a porazí je v bitvě na řece Silarus. Jenže část Spartakovy armády o síle asi 5000 mužů se vydá na sever. Tam se jim postaví Pompeius (106–48 př. n. l.).
I když hlavní zásluhy za potlačení povstání náleží Crassovi, je to právě Pompeius, kdo jako první pošle Juliu Caesarovi (100–44 př. n. l.) zprávu, že vzpoura už je zažehnána. A Caesar nešetří vděkem.
Stanou se souputníky, první římský triumvirát vladařů se stane jejich společným dílem. Záhy je ale rozdělí odlišné mocenské zájmy. Rozhádají se a dokonce proti sobě budou stát v boji.
Ostudná porážka
Občanská válka, která se v Římě rozhoří, nakonec přinese vítězství Caesarovi, přestože i Pompeius má několikrát výhru na dosah ruky.
Jenže vždycky si ji nechá tak nějak utéct… Když je štěstěna jednoznačně na Caesarově straně, Pompeiovi je jasné, že musí utéct před hněvem svého soka. „Kam teď mám jít?“ ptá se po té, co mu nepřítel uštědřil 9. srpna 48 př. n. l.
krvavou porážku v bitvě u Farsálu. Z jeho vojska zbyly jenom trosky. Nejdříve se ukryje na ostrov Lesbos. Tam na něj čeká hrstka věrných a jeho choť. S přáteli se radí, kam se dál vydat.
„Z království, jak prohlásil sám Pompeius, bylo parthské nejvhodnější tomu, aby jej v této chvíli, když je tak slabý, přijalo a chránilo,“ líčí Plútarchos.
Podepíše si ortel smrti
Jenže přátelé Pompeia přemlouvají, aby zamířil do Egypta. „Tamější mladičký panovník ti poskytne ochranu,“ říkají s myšlenkou na faraona Ptolemaia XIII. (asi 61–47 př. n. l.).
Nic netušící Pompeius souhlasí a právě tímto rozhodnutím si podepíše ortel smrti. Ptolemaios mu pošle na uvítanou loďku, která ho má dopravit až k němu. Tím ale faraonova vřelost končí.
Sotva bárka přirazí k alexandrijským břehům, římští vojáci ho ubodají a poté mu useknou hlavu. Ptolemaios se tímto činem chce zavděčit Caesarovi. Při jeho následné návštěvě ve svém alexandrijském paláci mu jako dar na uvítanou naservíruje Pompeiovu hlavu.
