Samozvaný mesiáš Jim Jones (1931–1978) založil v Indianapolis v 50. letech křesťanskou sektu Chrám lidu, jejímž prostřednictvím kázal o rovnosti a bojoval proti rasismu. Na první pohled to vypadalo téměř skvěle, tak proč ten tragický konec?
Ačkoli byl Jones běloch, během několika let získal do svých řad tisíce stoupenců, zejména Afroameričanů.
Sám Jones v roce 1960 s manželkou adoptoval černošského chlapce a ve státě Indiana se tak stali vůbec první bělošskou rodinou, která adoptovala černošské dítě.
Přízeň lidí Jonese dovedla až k myšlence organizovat pravidelná setkání, kde by jako samozvaný kazatel promlouval o útlaku černošského obyvatelstva a společenské rovnosti.
Hodně se řečnilo, tančilo a zpívalo
Jones to s lidmi uměl. Na shromážděních, která organizoval, se hodně řečnilo, tančilo a zpívalo, a také, a to především, se spřádaly plány na vybudování lepší společnosti.
Není divu, že měl charismatický kazatel záhy tisíce stoupenců, a díky tomu se mu podařilo v Kalifornii vybudovat nezávisle fungující stát ve státě. Členové Chrámu lidu pracovali na polích, hospodařili, měli dokonce vlastní malou nemocnici.
Jenže každá mince má dvě strany – někteří Jonesovi stoupenci se později svěřili médiím, že pracovali i dvacet hodin denně a že se spánek pro ně stal luxusem, na který zkrátka nebyl čas.

Ovládal životy svých oveček
To už však Jones radikálně změnil filozofii svého kultu. Zavrhl učení Bible a z ochránce slabých se stal krutý manipulátor. „Bůh nám nepomůže, musíme si vytvořit nebe na Zemi,“ hlásal muž, který své diktátorské praktiky omlouval svým mesiášstvím.
Aby své ovečky přesvědčil, že má skutečně zvláštní dar, před zraky užaslých lidí vyléčil ženu s počínající slepotou a další, která byla na vozíku. Stačilo několik povzbuzujících slov a chromá žena začala pobíhat před užaslými přihlížejícími.
Později vyšlo najevo, že obě ženy byly zcela zdravé sekretářky Jonese a vše byla jen propracovaná show. Šílenému mesiášovi to ale nestačilo.
Začal se prohlašovat za inkarnaci historických osobností, mimo jiné ruského komunistického pohlavára Vladimira Iljiče Lenina (1870–1924) či Ježíše (7 a 1 př. n. l.–mezi 30 a 33 n. l.).
Toužil ovládat životy svých oveček, a aby toho dosáhl, donutil je, aby zpřetrhaly své rodinné vztahy.
Paranoidní mesiáš
Navíc trval na celibátu svých stoupenců, ač sám jej nikdy nedodržoval. Měl sex s muži i se ženami a podle všeho si mezi nimi nijak zvlášť nevybíral. Netrvalo dlouho a na veřejnost pronikly informace o jeho zvrácených praktikách.
Samozvaný mesiáš začal být paranoidní. V roce 1974 proto připravil plány na výstavbu osady Chrámu lidu v Guyaně. Zakoupil zde pozemky a do džungle vyslal několik desítek svých stoupenců.
Měli zde postavit malé město, které se o dva měsíce později mělo stát domovem pro tisíc Jonesových oveček a které na počest vůdce sekty dostalo název Jonestown.
To už se ale na veřejnosti hovořilo o skandálech spojených jak s Chrámem lidu, tak přímo s osobou Jima Jonese.
Ze slibovaného ráje nebylo nic
Hovořilo se hlavně o ponižování a mučení členů, kteří chtěli sektu opustit, a o sexuálním zneužívání dětí. Případem se začal zabývat i senátor Leo Ryan (1925–1978).
Mezi tím Jonesovi stoupenci celé dny pracovali na polích, přičemž za jakýkoli náznak nevůle byli trestáni, a museli se účastnit dlouhých nočních shromáždění. Byly jim zabaveny pasy, dopisy domů byly kontrolovány.
Ze slibovaného ráje očividně nebylo nic a osada se stala místem krutého teroru. To už měl Jones zdravotní problémy, evidentně způsobené zneužíváním různých léků.
Jeho promluvy začaly být plné fatalistických vizí, do svých stoupenců začal zasévat myšlenky na sebevraždu. „Říkám vám, že život je jen zpropadená nemoc. Je horší než rakovina. Existuje jen jeden lék, jak tuhle zatracenou nemoc vyléčit. Je to smrt,“ vykřikoval šíleně.

Tajná prosba o pomoc
Jak už jsme si řekli, senátor Leo Ryan se sice vydal do sídla sekty na jakousi inspekci, jenže se nechal oklamat nacvičenými odpověďmi Jonesových stoupenců a uvěřil, že se tam lidem dobře daří.
Přesto jeho a čtyři jeho průvodce zastřelili před odletem členové z Chrámu lidí. Ostatní, mezi nimi i malá skupinka prchající ze sekty, byli postřeleni. Proč k tomu došlo? Říká se, že někdo tajně podstrčil Ryanovu asistentovi vzkaz s prosbou o pomoc.
Jones se to dozvěděl a pochopil, že nastává jeho konec. Rovněž si byl vědom, že vražda senátora nezůstane bez trestu. To, co následovalo, byla strašlivá apokalypsa, jejíž bilance je naprosto šílená.
V džungli se rozhostilo ticho
Jones výhrůžkami donutil své stoupence vypít nápoj s kyanidem. Nejprve se musely napít děti, až po nich rodiče. V guyanské džungli se rozhostilo děsivé ticho. V Jonestownu tváří k zemi ležela těla 918 lidí. Někteří objímali své mrtvé děti.
Ten den zemřelo přes 900 lidí včetně 100 dětí. Jde tak o nejhorší masovou vraždu v dějinách Spojených států. Sám Jones byl nalezen mrtvý, nezemřel ale na následky otravy, nýbrž na poranění hlavy.
Nejspíš se zabil sám, ale je možné, že ho postřelila jeho ošetřovatelka A. Moore, která se pak také zastřelila. Uvádí se, že přežilo 87 členů sekty, kteří se v osudnou chvíli nacházeli jinde.

Nepřáli jsme si takový konec
Šokovaní vyšetřovatelé během prohledávání Jonestownu objevili jeden nepodepsaný vzkaz na rozloučenou. Úhledným písmem na něm bylo napsáno. „Posbírejte všechny nahrávky, všechny dokumenty, celou naší historii. Historii tohoto hnutí, jeho činů.
Musejí být připomínány pořád dokola. Nepřáli jsme si takový konec. Chtěli jsme žít, prosperovat, přinést trochu světla do tohoto světa, který by umřel pro trochu lásky.“