Byty za socialismu často vypadaly jako přes kopírák. Stejné paneláky, stejné dispozice, podobný nábytek i stejné vybavení z obchodních domů. Přesto měl každý domov vlastní atmosféru a vyprávěl jiný příběh.
Stačí se na chvíli vrátit do doby obývacích stěn, umakartových jader a remosek, které dodnes vzbuzují silnou nostalgii.
Kdo vstoupil do běžného panelákového bytu v 70. nebo 80. letech, měl pocit, že už tam někdy byl. Dominantou obývacího pokoje byla mohutná obývací stěna, která zabírala téměř celou jednu stěnu.
Nebyla jen kusem nábytku – představovala domácí archiv i výkladní skříň rodiny. Za sklem se leskly broušené skleničky, porcelán po babičce nebo suvenýry z dovolené v Bulharsku či Jugoslávii.
Nechyběly rodinné fotografie, vázičky ani malý bar ukrytý za nenápadnými dvířky. Ve středu často trůnila televize, na kterou se večer scházela celá rodina. Před ní stál konferenční stolek s háčkovanou dečkou a sedací souprava v odstínech hnědé nebo béžové.
Luxus tehdy neznamenal originalitu, ale to, že se podařilo sehnat kvalitní vybavení, které vydrželo dlouhá léta.
Umakart, remoska a nábytek, který přežil desetiletí
Koupelny v panelových domech byly téměř vždy ukryté v umakartovém jádru. Jeho tenké stěny nepatřily k nejlepším zvukovým izolantům, a tak sousedé často věděli víc, než by sami chtěli. Přesto právě umakart patří k symbolům tehdejšího bydlení.
V kuchyni kralovala rohová lavice s úložným prostorem, kde končilo všechno od zavařovacích sklenic po vánoční ozdoby. Linky z kvalitního dřeva vydržely desítky let a mnohé slouží dodnes.
Na pracovní desce nechyběla remoska, která zvládla upéct maso, buchty i brambory, sifonová láhev na domácí sodovku nebo legendární mixér ETA s několika nástavci.
Mnohé z těchto spotřebičů dnes zažívají překvapivý návrat, protože lidé znovu objevují jejich jednoduchost, spolehlivost i dlouhou životnost.
Retro, které se vrací do módy
Také ložnice a dětské pokoje byly zařízené především prakticky. Velké skříně pojaly oblečení celé rodiny, válendy nabízely úložný prostor pro lůžkoviny a v mnoha domácnostech nechyběl šicí stroj. Umět si ušít šaty nebo upravit oblečení byla cenná dovednost.
Dětské pokoje zaplňovaly palandy, psací stoly a police s pečlivě vystavenými hračkami. Dnes se může zdát tehdejší vybavení fádní, ale právě jeho jednoduchost začíná znovu oslovovat designéry i sběratele.
Renovované obývací stěny, křesla, lampy nebo kuchyňské doplňky z 60., 70. a 80. let se vracejí do moderních interiérů jako originální retro kousky.
To, co bylo kdysi běžnou součástí téměř každého panelákového bytu, se dnes stává připomínkou doby, kdy se sice žilo skromněji, ale každá věc měla své místo, svůj účel a často i překvapivě dlouhý život.
