Domů     Národní divadlo: Poklad za 3 miliony zlatých Češi otevřou na dvakrát!
Národní divadlo: Poklad za 3 miliony zlatých Češi otevřou na dvakrát!
27.7.2022

Praha je onoho 11. června 1881 ve slavnostním. Na počest návštěvy korunního prince Rudolfa poprvé otevírá své brány Národní divadlo. Aristokrat shlédne premiéru opery Libuše.

Měsíc po slavnostní ceremonii ale přichází šok – Zlatá kaplička, jak se občas divadlu přezdívá, vyhoří a stává se z ní ruina!

Na ten okamžik čekají snad všechny generace, ostatně velká část obyvatel si odtrhává od pusy, jen aby mohla přispět na stavbu prvního českého kamenného divadla. Realizace trvá neúnosně dlouho, nakonec ale všem vyrazí dech! Budova však zdobí Prahu jen pár týdnů…

Čekání, které se vyplatí

Vraťme se ale do doby, kdy na dnešním Smetanově nábřeží stojí jen stará solnice, tedy budova na skladování soli. Píše se rok 1844 a vlastenci v čele s Františkem Palackým (1798–1876) živí myšlenky na ryze českou kulturní oázu.

Záhy zpracují žádost, na jejíž potvrzení se čeká dlouhých sedm let. Jen pro představu – během této doby vystřídá na trůně František Josef I. (1830–1916) Ferdinanda V. (1793–1875) a Evropou projede vlna revolucí.

Začátkem 50. let ale startují první sbírky na nové divadlo, Češi sice mají hluboko do kapsy, ale podílet se na něčem velkém chtějí všichni. Do plechových pokladniček tak přispívají staré babičky, hraběcí rodiny i umounění rolníci.

V zápisech je rovněž uveden jakýsi žebrák, který spolku věnuje dva krejcary! Mezi další „investory“ se zařadí sám císař František Josef I., jenž Čechům zašle 5 tisíc zlatých. Díky všem darům, je zakoupen pozemek se zmíněnou solnicí.

Dnešní Smetanovo nábřeží bez Národního divadla? Ještě v 60. letech 19. století běžná věc. (Zlatá Praha / commons.wikimedia.org / Volné dílo)
Dnešní Smetanovo nábřeží bez Národního divadla? Ještě v 60. letech 19. století běžná věc. (Zlatá Praha / commons.wikimedia.org / Volné dílo)

Národ sobě

První plody přichází začátkem 60. let, konkrétně 18. listopadu 1862, kdy je otevřena budova Prozatímního divadla. Tu stavitelé dokončí během šesti měsíců.

Už v roce 1865 ale přistává na stole architekta Josefa Zítka (1832–1909) nabídka na navržení hlavní budovy. Třiatřicetiletý muž kývne a načrtne monumentální a reprezentativní budovu. Po třech letech, 16. května 1868, plní davy ulice Prahy.

Na vině je položení základního kamene Národního divadla! První přicestuje z Radhoště, druhý z Řípu. Ani jeden však Zítkovi nevyhovuje, protože chce do kamene udělat schránku pro budoucí generace. Ideální kandidát přichází z „nevýznamných“ Louňovic u Prahy.

Zítek do kamene vloží listiny, dobový tisk a také několik kamínků z vězení mistra Jana Husa. Ceremonie se nakonec zúčastní přes sto tisíc lidí a veselí trvá na tři dny!

Požár paralyzuje celou společnost, národní klenot je v troskách. (Jindřich Eckert / commons.wikimedia.org / Volné dílo)
Požár paralyzuje celou společnost, národní klenot je v troskách. (Jindřich Eckert / commons.wikimedia.org / Volné dílo)

Přijede princ!

Jenže slavnost, na níž řeční Bedřich Smetana (1824–1884) či František Ladislav Rieger (1818–1903), je pouhým začátkem dlouhého martyria. Stavba se totiž protahuje a až po dlouhých deseti letech získává divadlo střechu.

Mezitím ale vrcholí výzdoba interiéru, na níž je zobrazena slovanská historie a mytologie. Podílí se na ní výkvět tehdejších umělců jako například Mikoláš Aleš (1852–1913), Josef Václav Myslbek (1848–1922) či Bohuslav Schnirch (1845–1901).

Po 12 letech nastává rozhodující okamžik. Uprostřed léta 11. června 1881 navštěvuje Prahu korunní princ Rudolf (1858–1889). A Češi na jeho počest otevřou své Národní divadlo. Jenže jakoby Rudolfa i divadlo spojoval smutný osud.

Zatímco jediný syn Františka Josefa I. si v roce 1889 prožene hlavou kulku, na českou chloubu čeká ohnivé peklo. Po premiéře Smetanovy Libuše následuje ještě 11 představení, poté je divadlo uzavřeno kvůli dokončovacím pracím.

Stavební kameny dorazí z několika desítek lokalit, které mají vazbu k české historii. (Zdroj: P. Palička / commons.wikimedia.org /CC BY-SA 3.0)
Stavební kameny dorazí z několika desítek lokalit, které mají vazbu k české historii. (Zdroj: P. Palička / commons.wikimedia.org /CC BY-SA 3.0)

Kdo za to může?

Na střeše například pobíhají dva klempíři a instalují hromosvod. Na kalendáři bychom nalistovali datum 12. srpna 1881. S největší pravděpodobností vysypou žhavý obsah kamen do měděného okapu a odejdou.

Ve vzduchu je totiž cítit déšť, a tak se domnívají, že uhlíky budou rychle uhašeny. Jenže od žhavého chytá dřevěné bednění. Jako první si dýmu všímá kolemjdoucí hasič. Je krátce po půl páté a Prahu čeká krušný závěr dne.

„Hoří, hoří, hoří,“ křičí snad všichni v okolí a vydávají se na pomoc. To se později ukáže jako neprozíravé, protože neprofesionální zásah obyčejných lidí způsobí více škody než užitku. Pravdou ale je, že požár zachvátí střechu. Nepomáhá ani silný vítr.

Po pár desítkách minut přichází nevyhnutelné, neblýskaný lustr padá do hlediště a bere s sebou i velkou část střechy. Hasičům se sice podaří zachránit vedlejší budovu Prozatímního divadla a řadu cenných děl, z Národního divadla je ale doutnající ruina.

Kvůli národnostním sporům Češi okamžitě ukazují na Němce. Moc tomu nepomůže ani fakt, že oba zaměstnanci, kteří pracovali na střeše, jsou z německé firmy. Okolo požáru ale koluje řada podivností, například krátce před katastrofou poklesne tlak v potrubí. Nefunguje ani železná opona, která měla být v případě ohně spuštěna.

Znovu Libuše

Opařený národ ale nehází flintu do žita, během dvou měsíců dokáže vybrat téměř milion zlatých! S pomocí znovu přispěchá i mocnář František Josef I. Ruku k dílu přidává skladatel Smetana, ten už je zcela postižený hluchotou, i přesto objíždí města a koncertuje.

Kvůli sporům mezi vlastenci ale původní architekt Zítek odmítne podíl na rekonstrukci. „Do budovy už nikdy nevkročím,“ vyhrožuje dokonce po jedné ze schůzek. Práce se nakonec zhostí Josef Schulz (1840–1917).

Musí vzniknout také nová opona, protože původní od Františka Ženíška (1849–1916) spolykají plameny. Soutěž nakonec vyhrává Vojtěch Hynais (1854–1925).

Je až zarážející, jak rychle divadlo vstane z popela, protože 18. listopadu 1883 ho opět otevírá Libuše a její těžce nemocný autor sedí v hledišti.

Kvůli atentátu na Heydricha naženou do divadla přední české herce (Zdroj: Bundesarchiv / commons.wikimedia.org / CC BY-SA 3.0)
Kvůli atentátu na Heydricha naženou do divadla přední české herce (Zdroj: Bundesarchiv / commons.wikimedia.org / CC BY-SA 3.0)

Otevření č. 3

Od té chvíle patří Národní divadlo mezi české klenoty, na něž jsou obyvatelé právem pyšní. Na druhou stranu si Zlatá kaplička zažije pár ostudných chvilek.

Do centra dění se dostává v roce 1942. Krátce po atentátu na Reinharda Heydricha (1904–1942) naženou nacistické špičky do divadla české herce v čele s Vlastou Burianem (1891–1962) či Lídou Baarovou (1914–2000).

Celebrity musí událost veřejně odsoudit, dokonce existuje snímek hajlujících herců.

Podobná situace, i když ne tolik vyhrocená, nastává v lednu 1977. Tentokrát je v hlavní roli Charta 77. Divadelníci mají svým příchodem vyjádřit nesouhlas s touto občanskou iniciativou.

V hledišti bychom našli Jana Wericha (1905–1980), Miloše Kopeckého (1922–1996) či Stellu Zázvorkovou (1922–2005). Nutno dodat, že většina z nich o původním záměru nevěděla. Pár měsíců po smutném dostaveníčku je Národní divadlo na sedm let uzavřeno.

V blízkém prostranství totiž vyrůstá budova Nové scény. Dílo Karla Pragera (1923–2001) se na sebe strhává pozornost díky prosklené fasádě, oficiální otevření přichází zase 18. listopadu, tentokrát však 1983.

Foto: commons.wikimedia Titulka (Zdroj: Lynx / commons.wikimedia.org / CC BY-SA 4.0)
Související články
Historie
Kočky padající z věže v Ypres: Středověký zvyk, který dodnes budí rozpaky
Na hlavním náměstí belgického města Ypres se každé tři roky shromáždí tisíce lidí. Z věže slavné tržnice létají do davu kočky, diváci jásají a snaží se je chytit. Naštěstí už nejde o živá zvířata, ale jenom o plyšové suvenýry. Kdysi to ale bylo jinak. Tato veselá podívaná připomíná jeden z nejpodivnějších a zároveň nejkrutějších zvyků […]
Historie
Zlo v sukni. Tři nejhorší bachařky z koncentračních táborů
Lidé s bezduchými výrazy ve tvářích se plahočí z vagónů směrem k bráně tábora. Jedna z žen pohlédne přímo na dozorkyni a jejich oči se setkají. Místo soucitu však přichází gesto, které nebožačku posílá rovnou do plynové komory. Jména jako Rudolf Höss (1901–1947), Josef Mengele (1911–1979) či Heinrich Himmler (1900–1945) zná každý, o koho se historie jen otřela. Jenže […]
Historie
15 otázek o tajemné Mona Lise
Autorem asi nejslavnějšího obrazu světa je slovutný italský vynálezce Leonardo da Vinci (1452–1519). Jenže jeho nevinně usmívající dámu obklopují otazníky, na některé historici odpověď objeví, jiné zůstanou nezodpovězené. Kam si ji pověsil Napoleon? Samotný císař Napoleon Bonaparte (1769–1821) má pro malbu slabost, a tak si ji ještě jako první konzul přemístí do své ložnice v Tuilerisjkém […]
Historie
KGB versus CIA: Historie, střety a průšvihy dvou nejznámějších tajných služeb historie
Na ulici přibrzdí auto, z něhož vyskáče dvojice urostlých chlapíků. Stačí pár vteřin a už agresivně buší na dveře. O další okamžik později vlečou nebožáka do auta, a pak už ho nikdy nikdo nespatří. Dostal se totiž do rukou všemocné KGB. Jako sourozenci, kteří si nemohou přijít na jméno. Neustále se předhání v plánování sabotáží, […]
reklama
lifestyle
Kufr, který se konečně rozjede. Proč lidé čekají na kolečka téměř pět tisíc let?
Kolo patří k nejstarším vynálezům lidstva, ale kufr na kolečkách se objevuje až ve 20. století. Po tisíce let lidé vláčejí těžká zavazadla v rukou, na zádech nebo je nakládají na povozy. Stačí přitom jediný nápad, připevnit ke kufru kolečka. Jenže právě ten nikdo dlouho nedostane. Až jednou se na letišti ozve věta, která změní […]
První plastické operace: Když se nový nos rodí z kůže na tváři
Plastická chirurgie se často považuje za vynález moderní medicíny. Ve skutečnosti jsou její kořeny staré více než dva a půl tisíce let. V dobách, kdy ještě neexistují antibiotika ani anestezie, se odvážní lékaři pokoušejí vracet lidem tváře znetvořené válkou, tresty nebo nehodami. Jejich metody jsou překvapivě promyšlené a některé principy používají chirurgové dodnes. Úplně první […]
Původ vidličky: Proč ji Evropa dlouho považuje za nástroj samotného satana?
Dnes si bez ní neumíme představit oběd ani slavnostní hostinu. Když se však vidlička v raném středověku objevuje na evropských stolech, vzbuzuje pohoršení, posměch i strach. Mnozí duchovní ji označují za projev pýchy a zbytečného přepychu, někteří dokonce za nástroj ďábla. Trvá téměř sedm století, než se z opovrhovaného předmětu stává nepostradatelná součást stolování. První […]
Jak vznikl budík? První modely zvoní jen v jedinou nastavenou hodinu
Každé ráno nás nemilosrdně vytáhne z postele. Budík patří k nejběžnějším předmětům domácnosti, jeho cesta k dnešní podobě je ale překvapivě dlouhá. První lidé se probouzejí podle slunce, kohoutů nebo kostelních zvonů. Když se konečně objeví první skutečný mechanický budík, má jednu zásadní nevýhodu, zazvoní pouze ve čtyři hodiny ráno a jiný čas nastavit neumí. […]
záhady a tajemství
Klenot skrytý pod podlahou: Jak se unikátní románský poklad dostal do zapadlého Bečova?
Příběh relikviáře svatého Maura dodnes fascinuje historiky i milovníky záhad po celém světě. Tato románská zlatnická památka ze 13. století je po českých korunovačních klenotech druhým nejcennějším movitým majetkem v České republice. Přestože byl klenot v roce 1985 po dramatickém pátrání kriminalistů úspěšně nalezen, jeho minulost stále obestírá hustá mlha. Otázky, jak přesně se tato […]
Ztracené knihy Rudolfa II.: Kam zmizela nejzáhadnější knihovna Evropy?
V komnatách Pražského hradu se třpytí křišťály, astronomické přístroje i podivné alchymistické rukopisy. Císař Rudolf II. shromažďuje vše, co souvisí s tajemstvím přírody, hvězd i lidského poznání. Jenže po jeho smrti se jeho slavné sbírky začínají rozpadat a část z nich mizí navždy. Kdo odnesl nejvzácnější knihy? A existují ještě někde zapomenuté rukopisy, které nikdo […]
Tajemná Terra Australis: Dopluly římské obchodní lodě až do Austrálie?
Australský kontinent začali Evropané objevovat a prozkoumávat až v polovině 17. století. Existuje však možnost, že by se o tento vzdálený kontinent mohly zajímat již evropské starověké civilizace, a to o 15 století dříve? Již od starověku kartografové zakreslovali do map záhadný kontinent Terra Australis – Jižní zemi. Proč? Do jisté míry to byl smysl pro […]
Marcus Aurelius: Filozof na trůně, nebo unavený vládce závislý na opiu?
Dějiny si římského císaře Marca Aurelia (121–180) pamatují jako moudrého vládce s vášní pro filozofii, byť musíme tuto moudrost vnímat v kontextu jeho postavení i doby, ve které žil. Máme však nyní rozbít tuto obecně přijímanou pravdu na padrť a prohlásit, že to byl jen životem unavený a drogou ovládaný muž? Marcus Aurelius byl zastáncem stoicismu, učení, […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dulce: Dobrota, které neodoláte
panidomu.cz
Dulce: Dobrota, které neodoláte
Ta dobrota se jmenuje dulce de leche a možná už jste ji objevili v obchodech. Ale nepochybujte o tom, že doma připravená bude ještě lepší. Název je španělský a znamená jednoduše „mléčná sladkost“. Původ ovšem není úplně jednoznačný, o autorství této receptury se pře hned několik latinskoamerických zemí a k tomu Francie, kde se traduje,
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
nejsemsama.cz
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
Voda má v magii zvláštní místo. Má jedinečné vlastnosti, které pro vás mohou být nejen zdrojem osvěžení, ale i duchovní síly a léčení. Voda z potoků a studánek má moc přinést do vašeho života pozitivní změny a obnovit vaši energii. Využitím těchto přírodních zdrojů v magii můžete obohatit své rituály a přinést do svého života větší harmonii a klid. Je důležité
Ten můj chlap je prostě báječný
skutecnepribehy.cz
Ten můj chlap je prostě báječný
Jsem holka Štěstěny, tvrdila moje máma, když jsem doma představila Mirka. Mohla na něm oči nechat. To nadšení ji neopustilo nikdy. Myslím, že mi trochu záviděla, ale nikdy jsem jí to neřekla. Tátu měla ráda, ale co si pamatuji, tak jsme s Mirkem byli zamilovaní mnohem víc. Jsme spolu moc rádi Tehdy byla jiná doba, když
Září Svobodová díky nové lásce?
nasehvezdy.cz
Září Svobodová díky nové lásce?
Přestože jí osud připravil až příliš kruté momenty, nikdy nepřestala věřit, že bude znovu šťastná. Sympatická herečka ze seriálu Ulice Ilona Svobodová (64) se má už několik týdnů potkávat se stejně
Hříbková omáčka
tisicereceptu.cz
Hříbková omáčka
Královskou houbou českých lesů je pravý hřib. Suroviny 400 g houby 1 větší cibule 2 lžíce másla 200 ml šlehačky 100 ml zakysané smetana 1 bobkový list 5 kuliček nového koření petrželka ne
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
21stoleti.cz
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
Lidský mozek, více než jakýkoliv jiný orgán, odlišuje náš druh od ostatních. Během posledních přibližně sedmi milionů let se jeho velikost a složitost výrazně zvýšila, což nám umožnilo používat jazyk,
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
iluxus.cz
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
&Beyond, světově uznávaný lídr v oblasti luxusní ekoturistiky, představuje své rozmanité portfolio safari lodgů a kempů ve východní Africe. Jako lídr v oblasti zodpovědného cestovního ruchu organi
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
rezidenceonline.cz
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
Třípodlažní penthouse na vrcholu nejvyššího věžáku severně od 72. ulice v New Yorku „patřil“ jednomu z protagonistů populárního seriálu, mapujícího život milionářské rodiny Royových. Jakkoliv jsou jejich osudy fiktivní, nemovitosti, v nichž „žijí“, jsou velmi reálné. Ohromující luxusní byt s pěti ložnicemi, čtyřmi koupelnami a výhledem na Husdon Yards je přitom jenom jednou z nemovitostí
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz