Skip to content

Planina Markawasi: Dílo mimozemšťanů, nebo hříčka přírody?

Slunovrat, konkrétní denní hodina nebo jen hra světla a stínů. To všechno jsou faktory, které z původně nenápadného masivu vytvoří past pro oko i záhadology. Bývalá říše Inků si i do dnešních dob dokázala zachovat punc a příchuť nadpřirozena.

Známé obličeje amerických prezidentů vytesané do skály Mount Rushmore jsou profláknuté. Je čas na změnu. Existuje totiž místo, které se vymyká jakýmkoliv pravidlům a nádech mystiky z něj přímo čiší. Nikdo totiž přesně neví, kdo stojí za jeho „designem“. Jedná se o přírodní erozi, nebo si hrubou a nepoddajnou skálu podmanily něčí ruce? A pokud ano, tak čí byly?

Na celkovém dojmu se podílí i hra světla a stínu, která i s obyčejným kamenem dokáže zázraky.

Nadčasoví umělci

Náhorní peruánská planina Markawasi zabírá rozlohou 3 km2, leží nedaleko hlavního města Lima. Obrovský masiv nacházející se v nadmořské výšce 4000 metrů skrývá dávná tajemství v podobě hlav zvířat, lidí nebo náboženských bytostí. Práce neznámých umělců je natolik precizní, že dodnes nedá spát záhadologům z celého světa. Některé výtvory totiž působí dojmem, že je dělal někdo „nadčasový“ za pomoci moderních metod. Návštěvníci tak mohou obdivovat hru světla a stínů, při které se například jeden z obličejů za přímého slunečního svitu usmívá. Jak slunce ustupuje, tvář se pomalu mění, dokud se nepromění jen ve smutnou a omšelou verzi sebe sama. Další lze spatřit pouze na negativu. Technika, s jakou je kámen opracován, proto nahrává různým konspiračním teoriím. Tou nejčastější je spojení s nadpozemskou civilizací.

Nejčastěji jsou k vidění tváře, a to z různých úhlů pohledu. Některé se smějí, jiné mlčky přemýšlí.

Kamenná zoo

Jejím objevitelem je v roce 1952 peruánský badatel Daniel Ruzo (1900–1991), který jejímu tajemství zasvětí prakticky celý svůj život. Záhada mu nedá spát a stane se jeho posláním. I přesto, že se mu Markawasi stane domovem na dlouhých 9 let, během nichž pořídí řadu snímků, odhalí jenom zlomek toho, co skály ukrývají. V jeho fotografické sbírce se najde řada zvířat, jako lev africký, velbloud, slon či želva. Zatímco pro nás jsou tato zvířata dnes normálním „společníkem“, který s námi sdílí zem, v Jižní Americe se nikdy nemohla vyskytovat. Jak je tedy možné, že o nich umělci věděli a dokázali je s naprostou pečlivostí zobrazit?

Stejně jako objevitel Daniel Ruzo, i turisté z celého světa na masivu bivakují, jen aby nasáli atmosféru a možná přišli záhadě na kloub.

Průřez jinou dimenzí

Situaci nezlehčuje ani fakt, že se nedaří určit stáří celého masivu. Uhlíková metoda je totiž kvůli nedostatku organických stop těžko proveditelná. Údajné stáří je na základě eroze stanoveno přibližně na 500 000 let, i to je však pouze výstřel naslepo. Podle Ruza za vším stojí bájná civilizace žijící mnohem dříve než ta naše, která dokázala cestovat po celém světě a zanechávat po sobě stopy. Staří Španělé se zase uchylují k historkám o vousatých lidech, kteří se jednoho dne objevili, podmanili si rasu indiánů a po nějaké době beze stopy zmizeli. Ty nejodvážnější teorie se obracejí k mimozemským civilizacím a jejich dokonalým sochařům, pro které není nic nemožné. Většina badatelů však s těmito konspiracemi nesouhlasí. Podle nich se jedná o jednu z mnoha hříček přírody, u nichž se původ nedá logicky vysvětlit.

Foto: Pinterest.com, Wikipedia.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Záhady a tajemství
Zobrazit více …