Už více než sedm desítek let shlíží z žulového skalního masivu Mount Rushmore čtveřice lidských tváří. Své pohledy upínají kamsi nad tmavou kopcovitou krajinu Black Hills v Jižní Dakotě a v jejich mrtvolně studených očích se zří důkaz lidské všemohoucnosti.
Monumentální sousoší čtyř amerických prezidentů, vytesaných do chladného kamene, je už nějaký ten pátek jedním z poutních míst Spojených států. Za rok ho navštíví okolo dvou milionů lidí. Ale kde se tenhle symbol americké hrdosti vlastně vzal?
Magnet na turisty
S myšlenkou zvěčnit do skály podobizny několika významných postav americké historie a vzkřísit tak skomírající turistický ruch v Jižní Dakotě přichází v roce 1923 historik Doane Robinson (1856–1946).
Trvá mu však ještě celý jeden rok, než přesvědčí sochaře Gutzona Borgluma (1867–1941), aby se jeho myšlenky ujal.
Jako nejvhodnější místo pro její realizaci je vybrán žulový skalní masiv Mount Rushmore poblíž města Keyston v pohoří Black Hills. Stavební práce tu začínají v říjnu 1927. Hrubé rysy do žuly „vytesá“ dynamit.
Po něm přichází na řadu 400 dělníků s dláty a kladivy a Borglum jako hlavní sochař.
Ti všichni mají obří portréty amerických prezidentů George Washingtona (1732–1799), Thomase Jeffersona (1743–1826), Theodora Roosevelta (1858–1919) a Abrahama Lincolna (1809–1865) dokončit.
V březnu 1941 však Borglum náhle umírá na embolii a vůdčí úlohu ve velkolepém projektu je nucen převzít jeho syn Lincoln.
Ten, i přes svou touhu pokračovat v otcových plánech zobrazit prezidenty až po pás, musí práce na konci října 1941 kvůli vyčerpání veškerých financí zastavit.
Lincolnovo třímetrové oko
Práce na výsledné podobě jedinečného sousoší trvaly čtyřem stovkám dělníků 14 let a celkově přišly na bezmála milion amerických dolarů. Památník se skládá z jednadvaceti žulových bloků a nachází se v nadmořské výšce 1 745 metrů.
Každá vytesaná hlava měří od brady k čelu 18 metrů. Prezident Lincoln má například sedm a půl metru velký nos a panenka jeho třímetrového oka má v průměru téměř metr. Plocha celého díla včetně návštěvnického centra a obrovského parkoviště zabírá 5,17 km².
I přes náročnost celé stavby nedošlo při její realizaci kromě několika zranění k žádnému úmrtí.
Hrdinové USA
Vlevo kamenná tvář pistolníka Buffalo Billa (1846–1917), vedle něj přísně se tvářící generál George Armstrong Custer (1839–1876). I tak mohl Národní památník Mount Rushmore vypadat.
Jedním z původních záměrů totiž bylo vytesat do žuly obří tváře hrdinů Divokého západu.
Borglum si však v touze po více národnějších charakterech nakonec vybral čtveřici bývalých amerických prezidentů – George Washingtona, historicky první hlavu Spojených států, Thomase Jeffersona, hlavního autora Deklarace nezávislosti, Theodora Roosevelta, který se významným způsobem podílel na vybudování Panamského průplavu, a Abrahama Lincolna, který i za cenu občanské války rozšířil svobodu pro všechny občany USA.
Česká stopa
I když jde o jeden z národních symbolů, nebyla práce na žulové „svatyni svobody“ jen americkou záležitostí. Své umění do ní obtiskl i jeden Čech – polozapomenutý sochař a bývalý československý legionář František Mička (1878–1950).
Ten po první světové válce působí na různých místech USA, kde se podílí na několika významných uměleckých dílech, než v roce 1934 dostává nabídku pracovat na tom vůbec nejvýznamnějším – Národním památníku Mount Rushmore. Pod vedením sochaře Borgluma tu dostal na starost hlavu George Washingtona.
