Odvážné bikini, kravatu nebo džíny z denimu. Alespoň něco z toho určitě oblékáme všichni. Kde hledat původ někdy trochu netradičních jmen? Přeci na mapě!
Někdy je to jasné.
Damaškové tkaniny odkazují na hlavní město Sýrie, kašmír je z vlny kašmírské kozy, pocházející z bývalého knížectví v Himalájích, a kosočtvercový vzor argyle oblíbený u golfistů nemůže pocházet odjinud, než ze stejnojmenné oblasti ve Skotsku. K jiným pojmům z módního světa vede cesta trochu zamotanější…
Styloví vojáci
Co: KRAVATA
Původ: Chorvatsko
„Tohle si vezmi pro štěstí!“ Když se v 17. století v Chorvatsku dívka loučí se svým milým odcházejícím do války, daruje mu šátek.
Ona ho nosila přehozený přes ramena, mladík si ho teď uváže kolem krku. A nutno uznat, že skoro každému to sluší! Postupně se lněné, často vyšívané šátky různých barev stanou u chorvatských vojáků klasikou.
Když jsou během třicetileté války Chorvati odveleni do rakouské armády a v roce 1635 přijedou do Paříže, jejich doplněk módu milujícím Francouzům samozřejmě nemůže ujít! I oni si tedy začnou své obleky s naškrobenými límci zdobit šátkem uvázaným „na Chorvata“. A Chorvatům se v tehdejší francouzštině říká Cravates!
Šátky s dlouhými cípy dopředu, neboli tedy kravaty, nejprve nosí příslušníci francouzské armády, pak si je oblíbí i sám král Ludvík XIV. (1638-1715). Ještě než se stanou běžnou součástí pánského obleku téměř všude na světě.
Síla pro dřevorubce
Co: DENIM
Původ: město Nîmes
V čem je tato látka speciální? Bavlněná vlákna jsou tkaná keprovou vazbou – tvoří proužky ze šikmých řádků, což dodává potřebnou pevnost.
Keprové tkanině se také říká serž a v jeho výrobě v 17. století vyniká francouzské město Nîmes. Látku tu barví modrým indigem, šijí se z ní uniformy pro námořníky či jiné pracovní oděvy a jméno materiálu se nakonec skloňuje tak často, až vznikají zkomoleniny.
Okolo roku 1695 se už namísto francouzského „serge de Nimes“ objevuje zkratka „denim“.
Ve Francii ovšem jeho sláva nekončí! „Potřebuji pro svého manžela dřevorubce odolné pracovní kalhoty,“ vysloví svůj požadavek zákaznice krejčovství v San Francisku v roce 1870.
Majiteli dílny Jacobu W. Davisovi (1831–1908) se kalhoty povedou na jedničku! Zaboduje hlavně kapsami připevněnými kovovými nýty, a když se později rozhodne kalhoty střihnout právě z nîmského serže, zakázky se jen hrnou!
Následuje slavná spolupráce s obchodníkem Levim Straussem (1829-1902) a popularitu typicky modré látky z Nîmes, tedy denimu, už nikdo nezastaví!
Z Itálie do Texasu
Co: DŽÍNY
Původ: město Janov
Další příběh je podobný, začíná ale v italském Janově. Ve slavném přístavu totiž od 17. století nosí námořníci obleky z „denimu“.
Přesněji z pevné keprové látky zvané fustian či janovská modř (bleu de Gênes), dle Francouzů však Italové okopírovali právě nîmský serž!
V každém případě pracovní kalhoty z janovské látky mají úspěch a zalíbí si je Levi Sraussovi, který je začne v polovině 19. století prodávat v Americe. Ze jména Genoese či Jene fustian, po francouzsku také Jannes, vzniknou postupně v angličtině „jeans“! A poté i naše džíny.
Nejprve se tedy kalhotám s kapsami a kovovými nýty u nás říká spíš texasky (podle kovbojů v Texasu, kteří je nosí za první světové války), později také rifle.
„Rifle“ znamená puška, což odkazuje buď na oblibu kalhot mezi pistolníky, nebo na typický úzký tvar nohavic
Módní exploze
Co: BIKINI
Původ: ostrov Bikini
25. červenec 1946. Na atolu Bikini v Tichém oceánu už podruhé vybuchne atomová bomba! Proč teď, když je rok po válce? Jde „pouze“ o další americký experiment, poprvé jde totiž o výbuch na dně moře.
Puma Baker, které se říká také Helena z Bikini, je o třetinu silnější než ta, která zničila Hirošimu!
Jakou explozi způsobí 27 metrů pod hladinou Pacifiku? Nejspíš dost podobnou té v módním světě, když dámské plavky zmenšíte natolik, aby zakrývaly jen ty nejnutnější části těla!
Nové plavky návrháře Louise Réarda (1897 –1984), které se mají čtyři dny po výbuchu představit na módní přehlídce v Paříži, mají o svém jméně tedy jasno hned.
Výbuch v plavkovém světě je skutečně takový, že ten nedávný atomový zcela zastíní. Víc než devastující následky či zamoření ostrova radiací se řeší to, jestli jsou bikini skutečně vhodným oblečením na pláž.
Své exotické jméno si vyslouží hned dvakrát. Za prvé za explozi v módním světě a za druhé za miniaturní, ba přímo atomové množství látky, které vystačí na jejich ušití.
Ani dlouhé, ani krátké…
Co: CAPRI KALHOTY
Původ: ostrov Capri
Dlouhé kalhoty tu snad dámy ani nenosí. Ovšem neznamená to, že by všechny měly sukni – ženy na ostrově Capri v Neapolském zálivu nosí šortky! Anebo jsou to spíš dlouhé kalhoty, vyhrnuté tak, aby se v nich dalo jít třeba po pláži?
V roce 1948 tyto nohavice inspirují návrhářku Sonju de Lennart (*1920), která na Capri tráví dovolenou. A zanedlouho tak na molo vyjdou modelky v kalhotách netypické délky!
Končí po kolenem, maximálně v půlce lýtek a Sonja je pojmenuje právě po svém oblíbeném ostrově.
Konečně se dámské kalhoty liší od těch pánských! Budou mít úspěch? Klíčový je pro ně okamžik, kdy zalíbí americké kostýmní výtvarnici Edith Headové (1897-1981) a obleče do nich Audrey Hepburnovou (1929-1993) ve filmu Prázdniny v Římě (1953).
Capri si oblíbí i Brigitte Bardotová (*1934) , Sophia Lorenová (*1934) či Marylon Monroe (1926-1962) a s nimi i většina žen světa.
