Domů     Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice

Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.

Pokud se podíváte na oblohu za bezmračného úsvitu nebo soumraku, uvidíte jasně zářící bod. Je to planeta Venuše – po Měsíci druhý nejjasnější objekt na nebi. Co za tím stojí? Astronomové vysvětlují, že její výjimečnou jasnost ovlivňuje hned několik faktorů.

Srovnání Venuše se Zemí: velikostně jsou si podobné, ale jejich atmosféra a podmínky na každé z nich se hodně liší.
Srovnání Venuše se Zemí: velikostně jsou si podobné, ale jejich atmosféra a podmínky na každé z nich se hodně liší.

Jasná díky mrakům

Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně vysokému albedu, tedy schopnosti odrážet dopadající světlo. Do vesmíru vrací přibližně 76 % slunečního záření. Pro srovnání: Země odráží asi 30 %, Měsíc pouze kolem 7 %.

reklama

O jas Venuše se stará především souvislá vrstva hustých oblaků ve výšce zhruba 48 až 70 kilometrů nad jejím povrchem. Tvoří ji mikroskopické kapky kyseliny sírové, které spolu s jemnými vrstvami mlhy velmi účinně rozptylují světlo.

Svou roli hraje i relativní blízkost planety k Zemi. Nejjasnější bývá Venuše paradoxně tehdy, když ji vidíme jako úzký srpek. Tento bod největší jasnosti nastává přibližně měsíc před a po dolní konjunkci.

Tehdy kapky v jejích oblacích zpětně rozptylují světlo k Zemi, takže vzniká jev příbuzný gloriím, tedy soustavě světelných kroužků.

Díky své jasnosti je Venuše viditelná po většinu roku a při dostatečném úhlovém odstupu od Slunce ji lze spatřit dokonce i na denní obloze.

První pozorování přechodu Venuše přes Slunce Williamem Crabtree roku 1639.
První pozorování přechodu Venuše přes Slunce Williamem Crabtree roku 1639.

Ve dne i v noci

Právě proto ji lidé od pradávna využívají k orientaci na cestách, k určování času před úsvitem či po západu Slunce i jako přirozený kalendářní ukazatel v zemědělství.

V mnoha kulturách získává výrazný mytologický význam, například jako bohyně lásky, krásy nebo ranního světla. V Mezopotámii je spojována s bohyní Ištar, u Řeků s Afroditou, u Mayů má vlastní cykly a tabulky.

V čínštině se planeta nazývá „kovová hvězda“ nebo „zlatá hvězda“. V západní alchymii představuje symbol Venuše prvek měď. Během historie je zaznamenáno i několik pozoruhodných denních pozorování.

Anglický astronom Edmund Halley (1656–1742) v roce 1716 analyzuje její maximální jasnost poté, co nápadný vzhled planety znepokojí obyvatele Londýna. Napoleon Bonaparte (1769–1821) ji spatří během recepce v Lucembursku a Venuše se objeví na obloze i při druhé inauguraci amerického prezidenta Abrahama Lincolna (1809–1865) v roce 1865.

Toto jsou autentické barvy planety Venuše.
Toto jsou autentické barvy planety Venuše.

Nevhodná pro lidi

Zájem o Venuši neutichá ani ve 20. století. Autoři science fiction spekulují o podmínkách na jejím povrchu – zvláště když se ukáže, že je velikostí i hmotností Zemi velmi podobná. První kosmické sondy však přinášejí střízlivější obraz.

Atmosféru planety tvoří z 96,5 % oxid uhličitý a z 3,5 % dusík. Silný skleníkový efekt zvyšuje průměrnou povrchovou teplotu na přibližně 464 °C.

Asi 80 % povrchu pokrývají rozsáhlé sopečné pláně a radarová měření odhalují desítky tisíc sopečných útvarů. Zbytek tvoří dvě vyvýšené oblasti připomínající kontinenty: jedna na severní polokouli, druhá nedaleko jižně od rovníku.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Stavbu dálnice D1 zastavila válka. V krajině zůstaly opuštěné mosty
Dnes po ní denně projíždějí desetitisíce automobilů, její jméno ale provází příběh plný velkolepých plánů, válečných přerušení, technických překážek i pozoruhodných stavebních kuriozit. Dálnice D1 totiž nevzniká až v šedesátých letech, jak si možná mnozí myslí. Její historie se začíná psát už za první republiky. Některé její části čekají na dokončení desítky let! Píše se […]
Věda a technika
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám. […]
Věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
historie
Plastové lžičky jako z filmu Pelíšky: Materiál, který dobývá svět, ale v horké kávě má namále
Najdeme je prakticky všude. Plastové lžičky.  V kuchyni, koupelně, autě, nemocnici i v moři. Umělá hmota se stává jedním z největších vynálezů moderní civilizace, ale také její pořádnou ekologickou noční můrou. Jejich historie přitom začíná v době, kdy ještě nikdo netuší, že jednou bude plastová lžička symbolem české filmové nostalgie a že některé umělohmotné výrobky […]
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Slavné pochoutky, které vznikly náhodou I.
Když se zakousnete do sušenky s čokoládou anebo chroupete nachos, nejspíš vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, kde a proč vlastně vznikly. U mnoha známých pokrmů zafungovalo umění improvizace, u jiných zapracoval čas a u dalších třeba jen vnější vlivy… U mnohých jídel platí, že za jejich skvělou chutí a všeobecnou oblíbeností stojí zručný kuchař, […]
Když před soudem stojí mrtvý papež! Doslova
Svět je v devátém století rozhárané místo. Na troskách antické říše vrůstají nová království. Jenže i ta se rozpadají a o zbytky se perou nové státní útvary. Spory mezi Západořímskou a Východořímskou říší otřásají i Římem a papežům jde najednou víc o politiku než o víru. Šikovným politikem je i Formosus (asi 816–896). Straní vládcům z východní […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz