Domů     Místo vojáků dobyli Egypt Napoleonovi vědci
Místo vojáků dobyli Egypt Napoleonovi vědci

Kopyta koní se noří do rozpáleného egyptského písku. Trojice mužů tvoří předvoj armády, která se plouží za nimi. Náhle jeden z nich zvolá: „Voda!“ Na horizontu se zaleskne stříbrná hladina, která však vzápětí zmizí…

Francouzského geometra Gasparda Mongea (1746–1818), vynálezce deskriptivní geometrie, optický klam neodradí. Sesedne z koně, otře si zpocené čelo a vytáhne zápisník, do kterého si cosi črtá. Jev, zvaný fata morgána, popíše naprosto dokonale.

Generál Napoleon Bonaparte (1769–1821) zamyšleně hledí k obzoru. Věří, že si Egypt podmaní. Nejenom vojensky, ale s pomocí vědců pronikne i do jeho kultury a duše.

Vedle něj jemně pobízí unaveného koně jeho krajan, chemik Claude-Louis Berthollet (1748–1822). Netečný introvert, který na sobě nedá znát žádné emoce.

S Mongeem jsou jejich povahy jako oheň a voda, ale právě proto se skvěle doplňují a Napoleonovi pomáhali už vícekrát.

Geometr Gaspard Monge popíše fatu morganu. FOTO: François-Séraphin Delpech/Creative Commons/Public domain
Geometr Gaspard Monge popíše fatu morganu. FOTO: François-Séraphin Delpech/Creative Commons/Public domain

Kdyby neoblékl uniformu…

Země na severu Afriky zajímá Francouze už delší dobu. „Mezi lety 1774 a 1798 obdržela francouzská vláda od rozličných diplomatů, politiků i obchodníků nejméně tucet výzev k uchvácení Egypta,“ píše současná americká autorka Nina Burleighová.

Hozenou rukavici ale sebere až Napoleon Bonaparte roku 1798. „Kdybych neoblékl vojenskou uniformu, určitě bych světu představil mnoho objevů,“ prohlašuje později už jako slavný muž. Vůči vědcům vždy projevoval velký respekt.

Za odměnu ho již po návratu z jeho italského tažení v roce 1797 přizvali do matematické sekce prestižního Francouzského institutu, založeného o dva roky dříve. Považoval to za velkou čest.

Nikdy nepromeškal žádnou schůzi a podepisoval se nikoli jako generál, ale jako člen této významné vědecké instituce.

Chemik Claude-Louis Berthollet Napoleonovi hodně pomáhá. FOTO: Neznámý autor/Creative Commons/Public Domain
Chemik Claude-Louis Berthollet Napoleonovi hodně pomáhá. FOTO: Neznámý autor/Creative Commons/Public Domain

Stroje zabaví papeži

Už ve chvíli, kdy Napoleon od Direktoria (způsob vlády pěti direktorů ve Francii v letech 1795–1799) dostává souhlas s výpravou do Egypta, myslí na průzkum země na Nilu. Se svou myšlenkou se svěří Mongeovi.

„Vytvořte expedici zahrnující nejrůznější vědecké obory,“ vyzve ho. Geometr se pro jeho nápad okamžitě nadchne a začne shánět vědce pro výpravu.

Napoleon „stál jen u zrodu, pak přenechal toto dílo dalším a sám chvátal do Říma, aby tu zabavil tři papežské tiskařské lisy, jediné, o nichž se vědělo, že mají typografické sady jak latinky, tak i arabského, syrského a tureckého písma,“ píše současný historik Jiří Kovařík.

K Mongeovi se okamžitě přidává Berthollet, chemik s neuvěřitelným záběrem, od tvorby chemického názvosloví až po výrobu kyanidu nebo shromažďování uměleckých děl.

Další vědci od astronomů přes matematiky, architekty, botaniky nebo lékaře u nich žadoní jako malí kluci, aby se výpravy také směli zúčastnit.

Přírodovědec Étienne Geoffroy Saint-Hilaire si v Egyptě dokonce vybuduje laboratoř. FOTO: Tento soubor pochází z Gallica Digital Library a je dostupný pod digitálním ID btv1b84539029/Creative Commons/Public Domain
Přírodovědec Étienne Geoffroy Saint-Hilaire si v Egyptě dokonce vybuduje laboratoř. FOTO: Tento soubor pochází z Gallica Digital Library a je dostupný pod digitálním ID btv1b84539029/Creative Commons/Public Domain

Proslulé lodní salony

„Budeme mít s sebou třetinu Institutu,“ jásá Napoleon. Spoléhá na to, že mu vědci, kterých se nakonec sejde 151, pomohou i se správou nově dobyté země. Přístaviště v jihofrancouzském Toulonu se na jaře roku 1798 mění v mraveniště.

19. května konečně odtud na moře vyplouvají na čtyři stovky plavidel. Skutečný cíl cesty zná jenom Napoleon, který na své lodi L´Orient celý konvoj uzavírá, a Monge s Bertholletem.

Dlouhou plavbu si generál krátí tím, že si obvykle po večeři zve vědce do svého apartmá. „Myslíte si, že existuje život na jiných planetách?“ ptá se a vášnivá diskuze pokračuje dlouho poté, co slunce zapadlo za obzor.

Jindy přijde na přetřes třeba nejlepší forma vlády nebo význam snů. Proslulé Napoleonovy lodní salony zpestřují účastníkům plavbu.

Marie Jules César Savigny zkoumá hmyz a další havěť. FOTO: Dutertre/Creative Commons/Public domain
Marie Jules César Savigny zkoumá hmyz a další havěť. FOTO: Dutertre/Creative Commons/Public domain

Útrapy nikoho neodradí

Když 30. června 1798 námořníci spatří pevninu u Alexandrie, mají plné ruce práce s vlnami, které se tříští o pobřeží. Na horizontu je vidět písek a pár rozpadlých budov.

„Tak takhle bude vypadat těch šest akrů půdy, co nám slíbili ještě ve Francii?“ vtipkuje jeden z vojáků. Pocit tísně z neznámé a nehostinné krajiny se ale postupně rozplývá. „Změnil jsem se v argonauta!

Je to jeden ze zázraků našeho nového Iásóna, který ponese pochodeň rozumu do země, kam už dlouho světlo neproniklo,“ píše nadšeně Monge, jenž se vzápětí stává prezidentem Egyptského institutu, založeného v Káhiře 22. srpna 1798. Trojici, tvořící hlavní vědecký mozek výpravy, doplňuje ještě polyhistor Dominique Vivant Denon (1747–1825), který se ani na krok nehne od generála Louise Desaixe (1768–1800).

Trpělivě s ním snáší všechny útrapy přechodu pouští. „To musím vidět,“ vykřikne nadšeně, když už po sedmé procházejí kolem Karnaku a Théb. Do bloku si kreslí nové detaily památek, kterých si předtím nevšiml. Do Francie přiveze přes 200 náčrtků…

Generála Jeana-Baptista Klébera zavraždí muslimský atentátník. FOTO: Jean-Urbain Guérin/Creative Commons/Public domain
Generála Jeana-Baptista Klébera zavraždí muslimský atentátník. FOTO: Jean-Urbain Guérin/Creative Commons/Public domain

Nestíhá pitvat

O sto šest se činí i přírodovědci. Většina z nich nemá přesně danou specializaci, a tak se vrhají na všechno, co je zaujme.

Étienne Geoffroy Saint-Hilaire (1772–1844) si v Káhiře za několik měsíců vybuduje laboratoř, do které shání živočichy. „Pamatujte, chci jenom ty největší exempláře,“ klade na srdce Egypťanům, které si najímá na jejich sběr.

Sám už vše nestíhá pitvat, konzervovat a třídit. Zápalem pro věc mu dokáže sekundovat snad jenom Marie Jules César Savigny (1777–1851), zabývající se hlavně hmyzem a podobnou havětí.

Během tří velkých výprav do nilské delty, k Rudému moři a do Horního Egypta nasbírají přírodovědci tisíce exemplářů živočichů i rostlin.

Francouzi svoje výzkumy zúročí v encyklopedii La Description de l´Égypte, Popis Egypta. FOTO: Neznámý autor/Creative Commons/Public domain
Francouzi svoje výzkumy zúročí v encyklopedii La Description de l´Égypte, Popis Egypta. FOTO: Neznámý autor/Creative Commons/Public domain

Napětí roste

Všudypřítomné horko, písek, který proniká všude, sužuje vojáky i vědce, přitom jednoznačné vítězství Francouzů nad zemí na Nilu je stále v nedohlednu.

Napoleon proto 22. srpna 1799 z Egypta tajně prchá s hrstkou věrných a celou svoji armádu tam zanechá pod velením generála Jeana-Baptista Klébera (1753–1800) napospas svému osudu. Pro vědce se rázem stává Bonapartova nepřítomnost noční můrou.

Držel totiž na uzdě posměšky vojáků na adresu učenců. „Nashromáždili jsme materiál na nejvelkolepější dílo, jaké může nějaký národ vytvořit.

Chráníce však mnohé cenné poklady, obáváme se, že probudíme žárlivost vlastního vojska,“ stěžuje si Saint-Hilaire na napětí mezi nimi a armádou, které by se dalo doslova krájet. Vědci by nejraději odpluli domů, ale Kléber je proti.

Nejdřív musejí dokončit svoje poslání, sám Napoleon mu kladl na srdce, aby je dřív zpátky nepouštěl. Na odjezd si tedy ještě počkají…

Triumfují v encyklopedii

Klébera v červnu 1800 zavraždí muslimský atentátník a o rok později, 31. srpna 1801 Francouzi v Alexandrii, kterou již tehdy obléhají Britové s Turky, kapitulují. Konečně je čas k odplutí.

Vojensky sice výprava úspěch nepřinesla, z pohledu vědy ale jde o jednoznačné vítězství, a to navzdory tomu, že jeden z nejcennějších nálezů, proslulou Rosettskou desku vedoucí k pozdějšímu rozluštění hieroglyfů, ukořistili Britové.

Do Francie i tak plují lodě obtěžkané cennými exponáty. „Je něco neuvěřitelného vidět člověka, který žil před 2000 nebo 3000 lety, jako by právě vstal z hrobu,“ shodují se doboví svědkové, kteří tváří v tvář spatřili poprvé lidskou mumii.

Učenci, kteří se z výpravy vrátili domů, svoji objevitelskou práci bohatě zúročí. V letech 1809–1828 vytvoří celkem 23svazkovou francouzskou encyklopedii La Description de l´Égypte, Popis Egypta.

Obsahuje nejenom spoustu popisů rostlin, živočichů a staveb, ale i jejich dokonalé rytiny.

Foto: Creative Commons, Úvodní fotografie: Jean-Léon Gérôme/Creative Commons/Public domain
reklama
Související články
Historie
Rakousko postavil na nohy z bankrotu Vídeňský kongres
Za Marie Terezie prý habsburská říše zažila obrovskou inflaci. Došlo dokonce ke státnímu bankrotu. Papírové bankovky se u nás poprvé objevují v roce 1762 za vlády rakouské panovnice Marie Terezie. Ta provádí reformu celého peněžního systému, jejíž součástí se stává také vydání tzv. bankocetlí. Rakouská panovnice Marie Terezie (1717–1780) zavádí takzvané bankocetle. Nové papírové bankovky vydává […]
Historie
Co jsme zdědili po neandertálcích?
Neandertálci jsou jedinou rasou podobnou lidem, která se na Zemi vyvinula. Nějakou dobu s námi sdíleli životní prostor a potom vyhynuli. I když oni sami zmizeli, neztratili se z povrchu Země úplně. Zanechali po sobě totiž otisk přímo v našem těle. Neandertálská DNA je součástí dědičné informace, kterou si neseme ve svých buňkách. Dnes už […]
Historie
Staroegyptský Seneb: Malý vrůst? O to strmější kariéra!
Když se po náročném porodu konečně rozezní novorozenecký pláč, má vyčerpaná matka na mysli jediné jméno: Seneb (?–2528 př. n. l.), což znamená zdravý. A dítko zdravé je – jen neroste podle očekávání. Ve starověkém Egyptě to ale není na škodu.   Archeologové dodnes žasnou nad zastoupením význačných osob s nanismem. Když německý archeolog Hermann […]
Historie
Odkdy jezdíme autem a kde se vůbec vzalo?
Když vlámský jezuita a misionář Ferdinand Verbiest vyrobí kolem roku 1672 pro čínského císaře Kchang-siho asi 65 centimetrů dlouhý, plně funkční model vozítka na parní pohon, asi netuší, že právě položil základy vynálezu, který způsobí v lidské civilizaci doslova revoluci. Do výtvoru Ferdinanda Verbiesta (1623–1688) by se nenasoukal ani ten sebemenší řidič, a tak si […]
reklama
lifestyle
Střevní bakterie ovlivňují i sexuální život
Střevní mikroflóra dokáže ovlivňovat zdraví člověka na různých úrovních. Je klíčová pro naši imunitu a pozitivně ovlivňuje i trávení. Podle mnoha studií z poslední doby má velký vliv také na sexuální život. Jak k tomu dochází?   V lidských střevech se nachází 10 až 100 bilionů bakterií, přičemž buněk lidského těla je kolem deseti bilionů. To znamená, že […]
Nebezpečné tloustnutí: Epidemie obezity trápí nejen Česko
Více než miliarda lidí na celém světě dnes trpí obezitou, z toho 650 milionů dospělých, 340 milionů dospívajících a 39 milionů dětí. Je důsledkem nezdravých stravovacích návyků, omezené fyzické aktivity, sedavého zaměstnání a digitalizace. Ročně má na svědomí 1,2 milionu mrtvých. Dá se s epidemií obezity vůbec bojovat? O obezitě hovoříme tehdy, když index tělesné hmotnosti BMI […]
Únavový syndrom: Když nemůžete vstát, nemusí to být lenost
Být unavený je normální. Každý přece občas zažijeme situaci, kdy jsme doslova vyčerpaní, ať už vinou stresu nebo přehnané fyzické zátěže. Jsou ale lidé, kteří se ve stavu permanentního vyčerpání nacházejí neustále. Patříte mezi ně? Pak možná trpíte chronickým únavovým syndromem. O chronickém únavovém syndromu se začalo více hovořit až v posledních desetiletích, samotné onemocnění už […]
Neexistuje špatné počasí, pouze špatně oblečené děti
Co myslíte, je vhodné děti nabalit co největším množstvím oblečení, nebo se držet zlaté střední cesty? Ono takové ofouknutí také není dvakrát příjemné. A přitom si stačí dát pozor na to, abychom neprochladli, když se zapotíme… „Neexistuje nic jako špatné počasí!“ zní překlad knihy švédské autorky Lindy Åkeson McGurks. Po přestěhování do Spojených států byla […]
reklama
lifestyle
Neobyčejný příběh Tomáše Bati. Jak se stal „králem obuvi“?
Přezdívalo se mu československý Henry Ford a patřil k největším podnikatelům své doby. Díky svým tehdy revolučním pracovním a obchodním metodám, ale i péči o zaměstnance a jejich motivaci k dobrému výkonu, dokázal svou firmu rozšířit do celého světa. Tomáš Baťa, tvůrce legendárního obuvnického impéria a také starosta Zlína, se narodil před téměř stoletím a půl. […]
Kde se vzala nepostradatelná pračka?
Pračkou je v podstatě jakýkoliv vodní tok, pracím práškem kameny v něm. V lepším případě dřevěné prkno a trocha písku. Takové jsou začátky očisty oblečení, které vedou až k vynálezu nejběžnějšího (spolu s lednicí) domácího spotřebiče na světě. Už od dob, kdy lidé vymění fíkové listy za první kusy látky, přemýšlejí, jak nejlépe své oděvy […]
Charles Proteus Steinmetz: Génius s dědičnou zátěží
Když vejdou doktorandi do velké univerzitní auly, zmateně se rozhlédnou. Geniální matematik Charles Steinmetz (1865–1923), jehož přednáška má právě začít, není nikde k vidění. Konečně vyjde zpoza masivního stolu, za kterým ho není ani vidět.   Není se co divit, měří jen 121 centimetrů a od dětství ho trápí křivá záda v podobě kyfózy, má […]
5 tipů na valentýnský drink, pokud držíte suchý únor
Pohled z očí do očí, svíčky, romantika. Teď by se hodilo přiťuknout si vínem. Ale co pokud nepijeme – ať už kvůli zdraví, přesvědčení, nebo proto, že právě běží abstinenční „Suchej únor“…? Pak existuje stále nepřeberné množství možností, které nabízí grácii a zároveň nezkazí chvíle ve dvou! EpochaPlus.cz vám přináší inspiraci.       1. […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jak vyjádřit svou osobnost módou? 3 tipů
panidomu.cz
Jak vyjádřit svou osobnost módou? 3 tipů
V dnešní době se můžete perfektně vyjádřit také za pomoci módy. Svůj charakter totiž můžete promítnou ve stylu vašeho oblékání. Jestliže nevíte jak na to, nevadí! My vám to totiž na následujících řádcích rádi prozradíme. Proto čtěte a nechte se inspirovat společně s námi, nebudete litovat! Co na sebe, když máme rádi sportování a cvičení?
Osvěžující zeleninový salát
tisicereceptu.cz
Osvěžující zeleninový salát
Lehký zeleninový salát vám jistě přijde vhod, navíc jej vykouzlíte pouze během necelé půlhodinky. Ingredience 1 květák 2 rajčata 1 červená cibule salátová okurka malé mozarellky 150 ml bílé
Proč se (ne)vyplatí rozmnožovat se pohlavně?
21stoleti.cz
Proč se (ne)vyplatí rozmnožovat se pohlavně?
Evoluce sexu a význam pohlavního rozmnožování se staly možná nejdiskutovanějšími tématy evoluční biologie. Vedou nejen k mnohým rozporům mezi odborníky, ale i k mnoha matematickým modelům. Přesto, že
Mystické Stepní geoglyfy z Kazachstánu: Za jakým účelem byly vytvořeny?
enigmaplus.cz
Mystické Stepní geoglyfy z Kazachstánu: Za jakým účelem byly vytvořeny?
Neskutečné ornamenty obřích velikostí dodnes budí obdiv. Jedno má většina geoglyfů společné. Rozeznatelné jsou pouze z velké výšky a u převážné většiny se přesně neví, za jakým účelem vlastně vznikly.
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Bod Nemo: Místo posledního odpočinku ISS
21stoleti.cz
Bod Nemo: Místo posledního odpočinku ISS
Spadnout přes palubu v bodě Nemo znamená připravit se na urputný plavecký výkon. Z nejizolovanější části oceánu je to vzdušnou čarou 3x blíž na Mezinárodní vesmírnou stanici než k nejbližší pevnině. A
Bozkovské dolomitové jeskyně: Procházka kolem Zkamenělého orla
epochanacestach.cz
Bozkovské dolomitové jeskyně: Procházka kolem Zkamenělého orla
Dolomit je usazená hornina vzniklá vysrážením mořské vody a jeskyně s dolomitovou výzdobou nejsou právě obvyklé. Ty u obce Bozkov v Libereckém kraji známe od roku 1947, kdy byla objevena první dutina po odstřelu vápence v místním lomu. Jedinečnou výzdobu tu tvoří krápníky klasické, ale také unikátní vláknité a keříčkovité. Doplňují je křemenné římsy vystupující
Přiznal myšlenky na sebevraždu!
nasehvezdy.cz
Přiznal myšlenky na sebevraždu!
Legendární herec Alain Delon (88) je zesláblý a už nechce žít. Trápí ho zdraví a rodinné spory. Trpí neutichajícími bolestmi celého těla, myslí na sebevraždu a nemá zájem o okolní svět. Někdejší kr
Hrozila hugenotům pokuta za pouhé slovo?
epochalnisvet.cz
Hrozila hugenotům pokuta za pouhé slovo?
Paříží teče krev francouzských protestantů. Masakr bartolomějské noci si v roce 1572 vyžádá v celé Francii od 5000 do 30 000 obětí. Mnohem krušnější časy ovšem hugenoty ještě čekají. Král Jind
Švagrová se zamilovala do souseda
skutecnepribehy.cz
Švagrová se zamilovala do souseda
Lásku jsem jí přála, ale ne s tímto chlapem! Můj soused byl totiž nenapravitelný sukničkář. Jenže ona jeho chyby nechtěla vidět. Mého bratra prý má pořád ráda, ale, když tak náhle tragicky odešel, zůstala sama. A tak se stala možnou obětí našeho souseda. Všimla jsem si mnohokrát, že si můj soused vodí domů spoustu ženských. Vše
Gant přichází s novou vůní pro muže
iluxus.cz
Gant přichází s novou vůní pro muže
GANT, kultovní značka klasického amerického sportovního stylu, s hrdostí představuje svoji novou pánskou vůni. Její nadčasová kompozice je inspirovaná východním pobřežím USA, kde značka roku 1949 vzni
Když život napodobuje umění: Filmy, které předpověděly skutečné události v životech svých hereckých hvězd!
enigmaplus.cz
Když život napodobuje umění: Filmy, které předpověděly skutečné události v životech svých hereckých hvězd!
Říká se, že filmy jsou zrcadlem života. Odráží se v nich naše prožitky, emoce, malé i velké momenty. Jenže někdy jako kdyby to fungovalo naopak. Jako kdyby se lidský život stal odrazem filmu, napl