Odkládání rodičovství je trendem s dlouhodobě stoupající tendencí. Odborníci na reprodukční medicínu ho přitom uvádějí jako jednu z hlavních příčin rostoucího počtu IVF terapií.

Řešením pro zachování plodnosti v pozdějším věku může být i tzv. social freezing, tedy odběr a zmrazení vlastních pohlavních buněk. Ideální je absolvovat jej co nejdříve, zejména pokud jde o ženy, u kterých kvalita vajíček věkem výrazně klesá.

Pacienti s plánovanou onkologickou léčbou mají odběr a kryokonzervaci pohlavních buněk hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, a to i v případě, že jej absolvují na soukromé IVF klinice.

První fáze

Tzv. social freezing u žen ve své podstatě odpovídá první fázi léčby neplodnosti. Během hormonální stimulace je růst folikulů ve vaječnících monitorován ultrazvukovým vyšetřením, následně pacientka přichází k odběru vajíček a jejich zmrazení.

„Aby měla žena solidní šanci, že po deseti letech se zamrazenými vajíčky otěhotní, potřebuje jich podle literatury přibližně třicet. Lékař s praxí již odhadne, kolik odběrů bude daná pacientka muset podstoupit a zda je pro ni tato metoda vhodná a také vzhledem k věku možná,“ říká MUDr. Hana Višňová, vedoucí lékařka pražské kliniky IVF CUBE.

Na vlastní žádost jen pro samoplátce

V České republice zatím není metoda social freezing žádána ve velkém a důvodem je také její finanční náročnost. Cena jednoho cyklu včetně léků se totiž pohybuje okolo 35–45 tisíc Kč a na vlastní žádost si ji zájemkyně hradí sama.

Některé firmy dokonce nabízejí svým zaměstnankyním úhradu nákladů spojených se zmrazením vajíček jako firemní benefit. „Tato možnost může být zajímavá pro mladé ženy, které začínají s budováním kariéry a v období příštích čtyř až pěti let mateřství neplánují.

V žádném případě však social freezing nelze vnímat jako stoprocentně funkční pojistku, se kterou může žena odkládat těhotenství na období po čtyřicítce,“ upozorňuje H. Višňová.

Onkologičtí pacienti mají výjimku

Rozhodnutí o zmrazení vlastních pohlavních buněk však nemusí být jen výsledkem pragmatického plánování kariéry či osobního života. Čím dál častěji ho využívají také páry nebo jednotlivci, kteří mají zdravotní indikaci, např.

onkologické onemocnění. „Budoucí plodnost onkologických pacientů může ohrozit buď samotný nádor přímo poškozující reprodukční orgány, nebo plánová léčba. Také samotná délka onkologické terapie, která často trvá 5-10 let, způsobí odložení rodičovství do vyššího věku, kdy plodnost významně klesá,“ vysvětluje H. Višňová.

Dobrá zpráva je, že od začátku roku náklady na odběr pohlavních buněk (včetně hormonální stimulace u žen) a jejich kryokonzervaci u onkologických pacientů hradí zdravotní pojišťovna. Ta proplácí i náklady na jejich následné uchování, a to po dobu nejdéle deseti let.

Rozhoduje čas

Tak jako je plodnost biologicky limitovaná věkem, i při metodě „social freezing“ platí, že o úspěšnosti rozhoduje správné načasování.

„U žen je ideální odebrat vajíčka před třicátým rokem života, později metoda z medicínského hlediska ztrácí smysl. Ačkoli teoreticky mohou být zmrazena i více než deset let, těhotenství není vhodné odkládat příliš dlouho, jinak může pro ženu představovat velké zdravotní riziko.

Jednoduše, ženské tělo není fyziologicky stavěno na porody ve vysokém věku,“ dodává H. Višňová.