Evropa, zdevastovaná druhou světovou válkou, nutně potřebuje americkou podporu… Jejím mozkem se stává americký generál George Catlett Marshall (1880–1959), který v lednu 1947 nastupuje na ministerstvo zahraničí.
Marshall musí sjednat mírové smlouvy s Rakouskem a Německem, podpořit Francii a Itálii, kde povážlivě posilují komunisté, nebo pomoci Velké Británii, které hrozí hospodářské potíže. Podaří se mu připravit plán obnovy zničené Evropy.
Ministr plánuje pomoc o maximální výši 17,8 miliardy dolarů rozdělit do více částí a na prvních 15 měsíců chce 6,8 miliardy dolarů.
V dubnu 1948 vzniká Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci a rozvoj (OEEC), která se stává řídícím orgánem pro průběh dodávek americké podpory, které probíhají až do 30. června 1952. Do Evropy se dostávají přebytky ze zemědělství a výroby potravin, suroviny, ale i polotovary a průmyslové zboží.
Dochází i k přímým finančním půjčkám.
„Ve vyhladovělé západní Evropě se po dlouhých letech objevily takové produkty jako například zrnková káva, čaj, kakao či čokoláda, kterou děti narozené za války prakticky neznaly,“ píše český historik Vladimír Nálevka (1941–2010).
Pomoc za miliardy
Program amerického ministra zahraničí Marshalla není první pomocí válkou postižené Evropě.
Už před ním existuje UNRRA (United Nations Relief and Rehabilitation Administration – Správa spojených národů pro provoz a obnovu), oficiální organizace OSN. Ta v letech 1946–1947 rozdává 20 milionů tůn potravin, oděvů a zdravotnických potřeb, zejména léků.
Hodnota dodávek dosahuje 270 milionů dolarů, tehdy v přepočtu 13,5 miliardy korun. Pro srovnání československé státní výdaje v rozpočtu na rok 1947 činí 76 miliard korun, příjmy 48 miliard korun.
Stalinův pacholek
Československý ministr zahraničí Jan Masaryk (1886–1948) je 21. června 1947 na služební cestě v Oslu, odkud potvrzuje pozitivní stanovisko k Marshallově plánu, pokud se ho zúčastní celá Evropa.
Nechce totiž, aby tento plán kontinent jakkoli rozdělil. Nakonec ale na Stalinův nátlak musí československou účast v projektu odříct.
„Do Moskvy jsem jel jako československý ministr a vrátil jsem se jako Stalinův pacholek,“ říká po svém návratu z cesty do SSSR v červenci 1947. Janu Masarykovi tehdy nezbylo, než se přizpůsobit nastavené politice tehdejšího předsedy vlády Klementa Gottwalda (1896–1953).
