Staří Římané tvrdili, že území bez přístupu k moři je jen bezvýznamná provincie. V současnosti pouze 44 zemí světa nemá přístup k moři. Patří k nim i Česká republika.
Nicméně, s římskou moudrostí kategoricky nesouhlasíme a kontrujeme tvrzením, že i Čechům, Moravanům a Slezanům nebylo a není moře lhostejné. Důkaz?
Ten se nachází ve Středočeském kraji, na břehu řeky Labe. Najdete zde vesničku Veletov, kde funguje Námořní muzeum České republiky. V jeho expozicích se to vlní, houpá od pravoboku po levobok. Kotvy zde spustila pestrá minulost Československé námořní plavby. Nechybí ani historie pirátství s českou stopou a další zajímavosti.
Našinci na oceánu
Jádrem expozice Námořního muzea ve Veletově jsou exponáty vztažené k historii Československé námořní plavby.
Její rozvoj je spojený se vznikem samostatné Československé republiky v roce 1918. Ve druhé polovině 20. století již velké námořní lodě plující pod vlajkou Československa tvoří druhou největší flotilu na světě, kterou provozuje vnitrozemský stát.
Po roce 1989 ovšem Československá námořní plavba neustála ekonomické změny a proces privatizace. Z celé flotily existuje nyní pouze loď Třinec.
Jsou to právě lidé z Námořního muzea ve Veletově, kteří se snaží, aby tato loď byla uchráněna od kompletního sešrotování a její významná část se stala samostatným muzejním exponátem. Ale to už by byl jiný příběh.
Pirát i dobrodruh
Zajímavé odkazy na vztah našich rodáků k mořím a oceánům představují v muzeu ve Veletově jména Augustina Heřmana (1621–1686) a Eduarda Ingriše (1905–1991).
První jmenovaný, rodák ze Mšena, se proslavil jako pirát v Karibském moři, kde velel plachetnici La Grace. Eduard Ingriš?
Možná stále nedoceněný hudební skladatel, cestovatel, dobrodruh a filmař přišel na svět ve Zlonicích u Slaného. Proslul plavbami na balzových vorech mezi Jižní Amerikou a Polynésií.
Později s ním spolupracoval i slavný spisovatel Ernest Hemingway (1899–1961) v rámci práce na novele Stařec a moře.
Co bylo, není
V Námořním muzeu ve Veletově najdete exponáty, u kterých označení exotické není jen nabubřelým přívlastkem. Pocházejí z lodí, které již neexistují či z míst na druhé straně zeměkoule, odkud si je námořníci přivezli domů jako suvenýr. Je dobře, že neskončily po čase zapomenuté na půdě nebo v temném sklepě.
Jsou svědectvím z relativně nedávné doby, kdy jste na mořích a oceánech světa mohli potkat i lodě s názvem Jan Hus, Jan Žižka či Prokop Holý. Spanilé obchodní trasy do míst, o kterých se dávným husitům ani nesnilo, co říkáte?!
Časy se mění, co bylo, není. Aby však vzpomínky na tuto zajímavou českou kapitolu námořní historie neklesly definitivně ke dnu zapomnění, je zde Námořní muzeum ve Veletově, kde má alespoň symbolický domovský přístav naše slavná obchodní flotila.
