Když dnes teploměr ukazuje 35 °C, leckdo má pocit, že nastává konec světa. Jenže historie dobře ví, že počasí umí přitvrdit mnohem víc.

Vlny veder mění města v rozpálené pece, asfalt v měkkou hmotu a člověka v tvora, který považuje ventilátor za nejlepší vynález lidstva.

Některé z nich se zapisují do dějin nejen rekordními teplotami, ale i obrovskými dopady na lidské zdraví, přírodu i ekonomiku.

Za jednu z nejničivějších vln veder moderní historie je dodnes považováno evropské léto roku 2003. Nad západní a střední Evropou se usazuje mohutná tlaková výše, která po celé týdny nepouští chladnější vzduch.

Déšť téměř nepřichází, teploty pravidelně překračují hranici 40 °C a noci nepřinášejí žádnou úlevu. Města se mění v obrovské akumulátory tepla a lidé hledají stín doslova pod každým stromem.

Nejvíce postižená je Francie, ale extrémní vedra zasahují také Španělsko, Itálii, Německo nebo Portugalsko.

Odborníci odhadují, že si tato vlna veder vyžádá kolem 70 tisíc obětí napříč Evropou a stává se varováním, jak nebezpečné dokáže být dlouhotrvající horko. Dodnes představuje měřítko, se kterým klimatologové porovnávají všechny další extrémní epizody.

Rekordy padají i v novém tisíciletí

Kdo si myslí, že rok 2003 zůstává nepřekonatelný, ten se mýlí. V posledních letech přichází další mimořádné vlny veder.

V roce 2021 zasahuje západ Severní Ameriky takzvaná „tepelná kopule“, která žene teploty do hodnot, jež meteorologové ještě nedávno považují za téměř nemožné.

Kanadská obec Lytton naměří neuvěřitelných 49,6 °C a krátce poté ji z velké části zničí rozsáhlý požár.

Evropa mezitím zažívá mimořádně horká léta v letech 2022 i 2025. V roce 2022 padají rekordy od Portugalska až po Velkou Británii, která vůbec poprvé překračuje hranici 40 °C. Klimatologové upozorňují, že podobné extrémy jsou stále častější a trvají déle než dříve.

Když se smaží vejce na kapotě auta

Lidé si z veder často dělají legraci. Internet zaplavují fotografie vajec smažených na rozpáleném plechu, psů odmítajících opustit klimatizovaný obývák nebo koček rozplácnutých na studené dlažbě jako kožešinové palačinky.

Ve skutečnosti ale extrémní horko představuje jedno z nejnebezpečnějších přírodních rizik současnosti. Nejvíce ohrožuje seniory, malé děti i chronicky nemocné, přetěžuje elektrické sítě, vysušuje krajinu a podporuje vznik rozsáhlých požárů.

Meteorologové proto připomínají, že největším nepřítelem není jediný tropický den, ale několik týdnů bez ochlazení. Právě tehdy se lidské tělo přestává účinně bránit a z obyčejného léta se může stát jedna z největších přírodních katastrof moderní historie.

A tak zatímco se s úsměvem dohadujeme, jestli je lepší zmrzlina, bazén nebo klimatizace, příroda nám tiše připomíná, že s horkem si není radno zahrávat.