Skip to content
reklama
reklama

Konstantynow: Co stálo za pádem nejvyššího rozhlasového vysílače na světě?

U malého městečka Gąbin vzdáleném více než 100 kilometrů od Varšavy, se nacházejí ruiny, které ani vzdáleně nevzbuzují dojem, že by mohlo jít o pozůstatky něčeho mimořádného. Byl to ale rozhlasový vysílač, jehož výšku dosud žádná jiná evropská stavba nepřekonala!

Rozhlasový vysílač Konstantynow se také pyšní titulem nejvyšší struktury světa a to díky výšce 646 metrů. Z této pozice ho odsune až v roce 2009 dubajský mrakodrap Burdž Chalífa (828 metrů). Příběh slavného polského stožáru začíná v roce 1970, kdy je zahájena jeho výstavba a končí o 21 let později. Pádem!

Nepřekonaný evropský rekord

Vysílač v době své zlaté éry vysílá na dlouhých vlnách. Díky tomu signál pronikne přes železnou oponu a vysílání prvního programu polského rozhlasu se dostane až do Ameriky, Afriky nebo Asie. Dílo moderního inženýrství s hmotností 420 tun je dokončeno na jaře roku 1974.

Než se však dělníci vůbec pustí do práce, proběhne pečlivý výběr lokality k umístění takového „mamuta“, který má také zvýšit prestiž Polska ve světě. Městečko Gąbin je vybráno díky příznivým podmínkám pro kvalitní vysílání a poloze ve středu země.

Kromě hlavního vysílače je v areálu také další menší stožár, rozvodna, vysílací studio, vrátnice, strážní věž i další technické objekty.

blank
Areál o rozloze 65 hektarů hlídala ochranka z této strážní věže.(Foto: Zonk43 / commons.wikimedia.org / CC BY-SA 3.0)

Katastrofa visí ve vzduchu

O tuto monumentální stavbu se po dokončení realizace stará tým 30 inženýrů a techniků a také 15 administrativních pracovníků. Na bezpečnost vysílače dohlíží ochranka, řízená ministerstvem vnitra. V blízkosti areálu je dokonce postaven i panelák s byty pro zaměstnance.

Přibližně deset let po dokončení ale rutinní kontrola odhalí poškození takového rozsahu, že náklady na rekonstrukci by se nevyplatily a tak se uvažuje o výstavbě nového vysílače stejné výšky, ale s odolnější konstrukcí.

Ale protože ekonomická situace Polska se v té době zhoršuje, k ničemu takovému nakonec nedojde. A tak aspoň vysílač dostane v roce 1988 nový nátěr, jenže není dostatek speciální barvy, takže ani tentokrát nedopadne výsledek podle plánu.

A aby toho nebylo málo, dalším slabým článkem řetězu, vedoucímu ke kolapsu, je také špatné vybavení a nekvalitní školení údržbářů.

blank
Oprava kotevních lan byla příčinou pádu vysílače.(Foto: Gov of P.R,Poland / commons.wikimedia.org / volné dílo)

Osudová neopatrnost

8. srpna 1991 dostává skupina dělníků za úkol opravit ukotvení vysílače. V ten je větrné počasí. Během neodborné manipulace s kotevními lany se prudký nárazový vítr opře do momentálně nedostatečně zajištěné věže, takže se její horní část ohne a poté se vysílač přibližně ve své polovině zlomí.

Přitom vezme zasvé také malý jeřáb, pomáhající dělníkům při práci, naštěstí nikdo nepřijde o život. Během vyšetřování dospěje komise k tomu, že za vše může společnost, pověřená údržbou vysílače a ukáže prstem na dva konkrétní zaměstnance, které soud pošle do vězení.

Protože vysílání na dlouhých vlnách je důležité pro Poláky, pobývající v zahraničí, uvažuje se o řešení a jedním z návrhů je oprava zhrouceného vysílače.

blank
Takto vypadaly ruiny necelého půl roku po incidentu.(Foto: http://jerzyjedrzejkiewicz.webpark.pl/str01/galerie/rcn/grafika/foto_308_web.jpg / commons.wikimedia.org / volné dílo)

Co bude dál?

V září roku 1995 je vše připraveno, dokonce se začíná pracovat na rekonstrukci starých základů. Kvůli protestům místních obyvatel, přesvědčených, že záření z vysílače je zdraví škodlivé, nakonec polské úřady od přestavby ustoupí.

Nový vysílač je nakonec postaven v bývalém vojenském prostoru Solec Kujawski a sloužit začíná 4. září 1999. Dnes pozůstatky původního areálu stále existují, objevily se dokonce plány na jeho přeměnu na muzeum.

Jeho stav se ale rok od roku zhoršuje a budoucnost místa je tak velmi nejistá.

blank
Umístění vysílače bylo zvoleno strategicky.(Foto: neznámý autor / commons.wikimedia.org / CC BY-SA 3.0)
Foto: commons.wikimedia.org Titulka (Foto: R. Kreyser / commons.wikimedia.org / volné dílo)
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Hitlerovy zvukové zbraně: Osvojili si nacisté infrazvuk?
enigmaplus.cz

Hitlerovy zvukové zbraně:...

Hitlerovi inženýři za války vkládají veškeré úsilí do vývoje...
Podezřelé zelené koule prý slídily u laboratoře pro vývoj jaderných zbraní
enigmaplus.cz

Podezřelé zelené koule prý...

Rok 1948 byl nervózní dobou nejen v našich zeměpisných...
Cannafest: Veletrh s vůní konopí
panidomu.cz

Cannafest: Veletrh s vůní...

Naštěstí jsou dávno pryč doby, kdy vůně konopí...
Hodinářství Koscom prezentovalo hodinky Credor v hodnotě 18 milionů korun
iluxus.cz

Hodinářství Koscom...

Hned pět jedinečných mistrovských děl japonské...
Astronomové zachytili záhadný rádiový signál z neznámého zdroje
epochalnisvet.cz

Astronomové zachytili záhadný...

Australští astronomové objevili zvláštní rádiový zdroj...
Tichomořské sídlo Matta Damona
rezidenceonline.cz

Tichomořské sídlo Matta Damona

Poprvé za celá desetiletí se věhlasný...
V roce 2024 začne platit nová evropská směrnice o kyberbezpečnosti: Českou chybí IT specialisté
21stoleti.cz

V roce 2024 začne platit nová...

Evropská komise schválila novou...
S cizokrajnou láskou jsme našli společnou řeč
skutecnepribehy.cz

S cizokrajnou láskou jsme...

S Abdulem jsem se seznámila, když...
Jaký byl pravý důvod jejich manželské krize?
nasehvezdy.cz

Jaký byl pravý důvod jejich...

Je své manželce ROMAN...
Impozantní Rabí
epochanacestach.cz

Impozantní Rabí

Romantický hrad Rabí patří...
Rustikální koláč se žampiony
tisicereceptu.cz

Rustikální koláč se žampiony

Lahodný bramborový koláč přijde k chuti...
Bude o „Kolečko“ navíc?
nasehvezdy.cz

Bude o „Kolečko“ navíc?

Herečka Denisa...