Domů     Koně se také střílejí: Kulomety z nich v první světové válce dělají sekanou!
Koně se také střílejí: Kulomety z nich v první světové válce dělají sekanou!
24.11.2017

V pekle první světové války zahynou miliony lidí. Spolu s nimi také miliony koní, které v tom jsou, na rozdíl od lidí, zcela nevinně. Není jich málo.

Podle odhadů je na všech stranách konfliktu zataženo do války přes 8 milionů koní a ještě mnohem víc oslů a mul.

Jízda je elitní a většinou rozhodující silou na bitevním poli. Ovšem jen do 1. světové války, do okamžiku, kdy se armády zaseknou ve zdlouhavé zákopové válce.

„Bohužel generálové s jejich starým vojenským myšlením dlouho nechápou, že proti kulometům nemá kavalerie šanci,“ konstatuje britský historik H. C. B. Rogers. Nesmyslné útoky jízdy mění kulometná hnízda a dělostřelecké granáty v jatka.

Dokonce ještě v roce 1916 vyráží v bitvě na Sommě 7. pluk královských dragounů proti německým kulometům, které ho bez milosti rozsekají na kaši. Koně, kteří uniknou smrtící palbě, čeká mezi zákopy zablácená země nikoho, plná zrádných děr a ostnatého drátu.

reklama

Tady umírají s polámanýma nohama nebo zapletení do ostnatého drátu, který se zařezává tím hlouběji, čím víc se v panice vzpínají. A i když se někdy náhodou vyprostí, hluboké tržné rány se v podmínkách na frontě rychle zanítí, takže musí být utraceni.

Vojáci se je snaží chránit, třeba plynovými maskami…
Vojáci se je snaží chránit, třeba plynovými maskami…

Táhnou, dokud nepadnou

Když generálové konečně pochopí, slouží jezdecké koně jízdní pěchotě, tedy jednotkám používajícím koně k přesunům, ale bojujícím jako pěchota. Ani tažní koně se nenudí. Pro armádu jsou dokonce jednou ze strategicky nejdůležitějších složek.

„Důležitější než vojáci, což bylo mužstvu často bez servítků předhazováno,“ říká britský expert na světovou válku Richard van Emden. Železniční síť je zničená dělostřeleckou palbou, vozidel je málo, takže hlavní tíha přepravy leží na koních.

Využívají je zásobovací jednotky i dělostřelectvo, kterému tahají děla a munici. Ať jdou sami, nebo zapřažení do spřežení, na jednoho koně přitom připadá kolem 300 kilogramů nákladu.

Je to v extrémních podmínkách natolik velká zátěž, že je životnost koní i mimo bojové nasazení velmi krátká.

Stovky smrtících nástrah

Válku přitom snášejí hůř než člověk. Nerozumí situaci, takže nedokážou správně reagovat. Jejich sluch i další smysly jsou citlivější než lidské, takže všechna střelba, výbuchy, křik i prudké pohyby jsou pro ně krajně stresující.

Navíc jde o extrémně lekavá zvířata, která se snadno plaší, a protože jejich pudovou reakcí je útěk, vbíhají často smrti přímo do rány.

V týlu je pro změnu ohrožuje nedostatek krmiva a podvýživa, nemoci, zejména vozhřivka a svrab, i zranění způsobená taháním těžkých nákladů. Padají vyčerpáním, umírají uvíznutí v bahně, na infekce způsobené podmínkami na frontě.

„Pokud si zlomil nohu, uvízl s nákladem v bahně nebo prostě padl vyčerpáním, nechali ho vlastnímu osudu nebo zastřelili,“ říká Emden. Mnoho vojáků vzpomíná, že některé cesty byly doslova lemované stovkami mrtvých nebo umírajících koní.

…bojiště přesto lemují těla milionů mrtvých koní.
…bojiště přesto lemují těla milionů mrtvých koní.

Za věrné služby na pekáč

Celkový počet koní ztracených ve válce není přesně znám, ale obrázek si můžete udělat sami.

Z 1,2 milionu koní se jich do Británie díky iniciativě ministra války Winstona Churchilla (1874–1965) vrací 60 000. Ovšem ze 136 000 australských koní se zpět vrátí jediný, klisna Sandy.

Ani zvířata, která se konce války dožijí, však nečeká velké štěstí. Většina je pobita nebo prodána na práci či jatka. Je to pohodlnější než se o válkou zničená zvířata starat a převážet je zpět domů. Zejména když jejich návrat ztěžuje karanténa.

A tak většina koní, kteří válku přežijí, končí na jídelním stole. Teprve později, jako kdyby se člověk zastyděl, jim staví pomníky se vznešenými hesly.

Jako ten v londýnském Hyde Parku, který hlásá, že podíl zvířat v boji za lidskou svobodu nesmí být nikdy zapomenut.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
Zatčení templářů, výbuch kosmické lodi, havárie obřího letadla i potopení luxusní výletní lodi. Pátek třináctého má v historických kronikách několik mimořádně dramatických zápisů. Člověk skoro získává dojem, že si osud právě na toto datum schovává ty nejhorší scénáře. Jenže vedle tragédií se odehrávají také překvapivé, kuriózní a dokonce radostné události. Pojďme se podívat, co se […]
Historie
Žena, která ovládla desetitisíce pirátů. Čínská královna moří porazila císařské loďstvo
Představte si ženu, před kterou se třásli obchodníci, kapitáni i císařští admirálové. Na počátku 19. století ovládá Čeng Š jednu z nejmocnějších pirátských konfederací v dějinách. Pod její velení spadají tisíce lodí a podle často uváděných odhadů až 70 tisíc mužů. Přesto její příběh nekončí popravou ani porážkou. Dokáže vyjednat podmínky, o jakých se většině […]
Historie
Když se ženy vydávají do školy: Vzdělání jako cesta ke svobodě
Ještě před dvěma staletími se vzdělání žen považuje spíše za zbytečný přepych než za samozřejmost. Dívky se mají naučit vést domácnost, vychovávat děti a být dobrými manželkami. Myšlenka, že by mohly studovat matematiku, právo nebo medicínu, vyvolává údiv, někdy dokonce pohoršení. Přesto se postupně objevují odvážné ženy, které chtějí pravidla změnit. První důležité kroky přicházejí […]
Historie
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
Stačí jediná srážka dvou lodí a během několika minut se z rušného kanadského přístavu stává peklo na zemi. Halifax 6. prosince 1917 zasáhne exploze tak ničivá, že její sílu překonají až atomové bomby. Na vině přitom není nepřátelský útok ani sabotáž, ale tragická kombinace lidských chyb, hořící lodi a nákladu, který by se rozhodně neměl […]
historie
Válka o Toledo: Američané vytáhnou do boje kvůli jednomu městu
Dokáže se stát pohádat se sousedem tak urputně, že proti němu vyšle ozbrojené milice? V Americe 19. století se to skutečně stává. Ohio a Michigan se přou o kousek země s městem Toledo, zatýkají se lidé, mobilizují ozbrojenci a politici si vyměňují ostré vzkazy. Konflikt dostává název Válka o Toledo. Přestože se v něm téměř […]
Hrůza v Texas City: Exploze, která nechá lodě létat
Přístav v Texas City bývá označován za srdce jednoho z nejdůležitějších světových námořních uzlů. Významnou tepnou Galvestonova zálivu je již roku 1947. Pokud bychom se za svítání 16. dubna toho roku rozhlédli kolem mol, francouzská SS Grandcamp by nás ničím nezaujala. Typická nákladní loď své doby, jakých za druhé světové války vyrobily mraky. Na délku má 133 […]
Agadir 1960: Město mrtvých plné hororových scén
Nejničivější přírodní katastrofou v dějinách Maroka bylo zemětřesení z 29. února 1960. Otřesy trvající pouhých 15 sekund prakticky srovnaly se zemí město Agadir na pobřeží Atlantského oceánu. Počet obětí je odhadován až na 15 000 osob, což představovalo přibližně jednu třetinu všech obyvatel tohoto prosperujícího přístavního města. Zničeno bylo 70–80 procent městské zástavby, a to včetně míst kritické […]
Pečeť: Nenápadný pomocník historických událostí
Pokud by se některý ze středověkých vládců nachomýtl k uzavírání smluv mezi dvěma společnostmi, asi by se pořádně divil. Stačí totiž na několik papírů naškrábat podivné klikyháky a je hotovo. Kdysi dávno by se nějakým podpisům všichni vysmáli a raději by dokumenty potřísnili voskem a přiložili na ně pečetidlo. Vyjmenovat státní symboly České republiky může dát […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz