Právě zde vyhasly životy desítek českých vlastenců. Původně cvičnou střelnici v Kobylisích totiž během okupace nacisté proměnili v popraviště. Dnes je obklopena panelovými domy, avšak smutek z ní dýchá dodnes.
Střelnice byla zřízena již v roce 1890 a původně sloužila pro výcvik pěchoty. Po 1. světové válce ji využívala nejen armáda, ale i Sokol a další civilní organizace.
Patnáctý březnový den roku 1939 české země pohltila nacistická chapadla. Kobyliská střelnice nacházející se na okraji Prahy, okupanty zaujala. Tamní konírnu proměnili na poslední věznici odsouzených a v severní části střelnice zřídili hromadné popraviště.
Nacisté neměli zájem, aby české civilní obyvatelstvo vědělo, co se na střelnici děje.
Objekt byl obehnán ostnatým drátem a v nedalekých rodinných domech nesměl nikdo v době od 18 do 6 hodin opouštět byt ani otevírat okna.
Proudem zde krev tekla zejména po atentátu na Reinharda Heydricha v roce 1942. Za 33 dnů, od 30. května do 3. července 1942, zde bylo prokazatelně popraveno 539 lidí: 463 mužů a 76 žen.
Mezi nimi bylo i mnoho významných vědců, umělců, politiků a vojáků, kromě protektorátního premiéra a hrdiny odboje Aloise Eliáše to byli třeba spisovatel Vladislav Vančura nebo novinář a sportovec Evžen Rošický.
Výstřely zde ukončily životy i představitelům české pravoslavné církve, kteří ukrývali československé parašutisty, kteří atentát na Heydricha provedli.
Tím však zdejší hrůzy neskončily. V roce 1943 se tu konala veřejná poprava čtyř českých četníků zapojených do odboje: Josefa Bojase, Františka Famfulíka, Jana Jiráska a Františka Rajmona.
Jejich jména dnes nesou ulice na sídlišti Ďáblice, které střelnici obklopuje. Během Pražského povstání, dne 7. května 1945, zastřelila popravčí četa vojáků zbraní SS před vchodem do střelnice i trojici obyvatel Kobylis.
Celkem zde bylo v období od 30. září 1941 do 7. května 1945 popraveno více než 755 lidí, avšak seznamy zavražděných nejsou kompletní.
Po druhé světové válce byla vojenská střelnice opět převzata československou armádou a přešla pod správu Posádkového velitelství v Praze.
V roce 1978 se střelnice stala kulturní památkou. Popravčí místo bylo už v roce 1945 označeno dřevěným křížem s trnovou korunou, před deseti lety jej nahradil kříž kovový.
