Ani zima nezkazí přítomným slavnostní okamžik. Se slunečními brýlemi hledí na startující raketu, která má do vesmíru vynést kromě posádky také obyčejnou učitelku. Po několika sekundách všem ztuhnou úsměvy, stroj totiž exploduje.

Jejich konstrukce není z levného kraje, daňové poplatníky stojí miliardy dolarů. Na druhou stranu zvládnou jen představitelné věci.

Na malé kousky

Název: Columbia

První let: 12. dubna 1981

Z hlediska váhy jde o pořádného pořízka, protože úplně první raketoplán, který kdy Spojené státy pošlou do vesmíru, váží 82 tun, což je víc než jeho budoucí kolegové.

Na počest Jurije

NASA hledá nové výzvy a chce vyrobit stroj, který bude levnější, než předchozí program Apollo. Inženýři sní o tom, že raketoplány budou moci používat opakovaně.

Nad plány si lámou hlavy už od roku 1972, původně počítají, že Columbia se podívá do vesmíru až 50x ročně. Realita vzdušné zámky zboří, protože čísla misí jsou mnohonásobně nižší.

Dlouholetý vývoj vrcholí 12. dubna 1981. V rámci dvacetiletého výročí vesmírného kousku Jurije Gagarina (1934–1968) se raketoplán odlepí od země.

Na palubě najdeme dva astronauty, kteří mají podíl na tom, že Columbia odstartuje jako raketa a po pár dnech přistává jako letadlo. Vesmírná kancelář NASA získává zajímavé možnosti, protože stroj uveze až 7 lidí a navíc disponuje velkým zavazadlovým prostorem.

Maličkost s následky

Slouží věrně, postupně se na ní podepisuje čas a na přelomu milénia už je patrný technologický odskok od jejích kolegů. Stroj stráví ve vzduchu 7 218 hodin, vaz mu zlomí až tragédie.

Do práce vyráží znovu 16. ledna 2003, tehdy s během startu odloupne kus izolační pěny a v rychlosti 800 km/h zasáhne křídlo. Řídící centrum událost vyhodnotí jako nekritickou, protože se něco podobného stává i předtím.

Astronauti vykonají misi a první únorový den se chystají k návratu. Situace se zkomplikuje během sestupu. „Chybí nám poslední údaje o tlaku v pneumatikách,“ volají inženýři z Houstonu. Pak už je jen ticho.

Podle všeho díra, kterou způsobí náraz pěny, naruší tepelný štít, což vede k rozpadnutí stroje. Columbia totiž čelí teplotě vyšší než 1 000 stupňů Celsia. Úlomky jsou později nacházeny po celém Texasu.

V přímém přenosu

Název: Challenger

První let: 4. duben 1983

Nechtějí se spokojit s jedním, a tak záhy po Columbii odstartuje realizace dalšího raketoplánu – ten dostává jméno Challenger.

Odložit? Ne!

Chtějí se vyhnout chybám, jenže paradoxně druhý plnohodnotný stroj zamíří mimo provoz dřív, než jeho předchůdce. Když dorazí na mys Caneveral, má na sobě cenovku 1,5 miliardy dolarů, což je na tehdejší poměry pořádný balík.

Ke hvězdám vystartuje 4. dubna 1983 a i za krátkou dobu služby si připíše hned několik primátů. Předně z jeho útrob astronauti otestují výskok do volného vesmíru. Během dalších misí vesmír dobývá první Američanka – Sally Rideová (1951–2012).

Při jubilejním desátém startu NASA vytáhne trumf. Propaguje myšlenku, že letět mohou i obyčejní lidé, a tak vezmou na palubu učitelku Christu McAuliffovou (1948–1986). Vyhraje konkurz z 11 tisíc dalších kantorů.

Start naplánují na 28. ledna 1986, jenže na Floridě panuje chladné počasí. „Raději to odložme,“ radí někteří vědci. Teploměry totiž ukazují jeden stupeň pod nulou. Jejich slova berou v úvahu speciální gumové těsnění, které chrání úniky horkých plynů.

Kvůli zimě ale netěsní, a tak se stane neštěstí. Hned po startu je vidět kouř, který nevěstí nic dobrého. Po 73 sekundách přichází exploze – tu navíc vidí všichni v televizi. Přenos totiž sledují snad ve všech školách. Na palubě nikdo nepřežije a NASA si následně dává tříletou pauzu od létání.

Dříč každým coulem

Název: Discovery

První let: 30. srpen 1984

NASA vyrábí raketoplány jako na běžícím páse – a v případě Discovery jde o skutečného ostříleného pracanta, protože žádný jiný raketoplán neodkroutí tolik misí.

Stařík na palubě

Konkrétně jde o 39 startů a stroj, jenž je daleko lehčí než ostatní, všem vytře zrak. Inženýři raketoplán vyladí a poučí se z chyb. Oproti starším kolegům má zpevněný tepelný štít, zvládá vynášet družice do vesmíru a disponuje rovněž digitálními displeji.

Největší posun nastává v údržbě, kdy stačí krátký čas a může znovu do akce. Mezi hvězdy se poprvé podívá 30. srpna 1984 a hned tam stráví téměř týden. K tomu vypustí tři družice, a pak se bez ztráty květinky vydá domů.

Po nehodě Challengeru prochází důkladnou kontrolou, a pak už se nezastaví. Vynáší do vesmíru Hubbleův vesmírný teleskop, do toho si připíše nejstaršího pasažéra, protože v roce 1998 na palubě sedí tehdy 77letý John Glenn (1921–2016). Po 240 milionech nalétaných kilometrech zamíří v březnu 2011 do muzea.

Stroj sblížení

Název: Atlantis

První let: 3. říjen 1985

Z té představy se doslova točí hlava, protože Atlantis obkrouží planetu celkem 4 848 krát! Jeho konstrukce navíc probíhá ve velmi krátkém čase – zhruba polovinu doby, kterou inženýři staví Columbii.

Expert na náročnost

Start halí háv tajemství, protože si první let vyhradí ministerstvo obrany. Dodnes se o tom příliš neví, na povrch vyplave jen skutečnost o vypouštění speciálních vojenských družic. Je to právě Atlantis, který má pověst lamače bariér.

Během roku 1995 totiž doputuje k ruské vesmírné stanici Mir. Mezihvězdný kamion zanechá stopy rovněž ve stavbě ISS. Všem vyrazí dech během mise, která má za cíl opravit Hubbleův teleskop. Astronauti musí několikrát vylézt ven z raketoplánu.

Atlantis poslouží na výbornou! Navíc je to právě čtvrtý stroj v pořadí, který učiní tečku za dobou raketoplánovou. V rámci poslední mise odstartuje do vesmíru čtveřice astronautů, kteří 21. července 2011 nasměrují stroj na ranvej.

Nejméně chybový exemplář, který NASA nasazuje na kritické a náročné operace, je nyní doma na Floridě v Kennedyho vesmírném středisku.

Záložní varianta

Název: Endeavour

První let: 7. květen 1992

Ztrátou Challengeru začala NASA uvažovat o jeho náhradě. Místo zaujímá Endeavour, zatím poslední americký raketoplán.

Let v ulicích

Na přetřes přichází varianta, že by se modernizoval prototyp Enterprise. Vzniká už v 70. letech, nemá však motory a slouží jen k testování aerodynamiky a dalším simulacím.

Tuto variantu nepodpoří ani vláda, nakonec padá volba na konstrukci, v níž se využijí díly zhotovené pro Discovery a Atlantis. Za pouhé tři roky už je na světě nový a modernější stroj. Jméno nechá NASA vybrat školáky, chce si zlepšit reputaci.

Studenti musí návrh doplnit ještě esejí, proč tak volí. Endeavour si odbude premiéru 7. května 1992. Za celou svou kariéru si připíše jen 25 letů do vesmíru a inženýři s ním počítají spíše jako se záložní variantou.

Po poslední misi na začátku června 2011 ho NASA přemístí do Los Angeles a z tamního letiště ho přes celé město převáží do muzea. Rozlučku sledují davy lidí.