„Umírám nevinný ze všech zločinů, které mi jsou přičítány. Odpouštím autorům mé smrti.
Modlím se k Bohu, aby krev, kterou prolijete, nikdy nepadla na Francii,“ zvolá 21. ledna 1793 francouzský král Ludvík XVI. předtím, než ostří gilotiny oddělí jeho hlavu od těla. Přístroj určený k zabíjení se nachází na pařížské náměstí Place de la Concorde.
Až do poloviny 18. století nenajdeme na místě dnešního pařížského náměstí Place de la Concorde (náměstí Svornosti) nic jiného než bažiny.
Teprve v letech 1754–1763 zde Pařížané budují na počest svého krále Ludvíka XV. (1710–1774) náměstí, které po něm také pojmenují. Uprostřed nechají vztyčit panovníkovu jezdeckou sochu.
Staví se podle návrhu architekta Jacquese-Ange Gabriela (1698–1782). Na pravé straně stojí sklady královského nábytku.
Revolucionáři strhnou sochu
Už během Velké francouzské revoluce necelých 30 let po dokončení náměstí po něm kráčejí dějiny. Rozzuření revolucionáři nechávají sochu krále strhnout a roztavit. Na panovníky chtějí nadobro zapomenout, a proto místu dají název náměstí Revoluce.
Aby nikdo nepochyboval o tom, jak naloží se šlechtici, instalují sem vynález francouzského lékaře Josepha Guillotina (1738–1814), gilotinu.
Král se chová statečně
Popravčí stroj se ve Francii poprvé objevil 11. dubna 1792 a vzhledem k rychlosti a spolehlivosti v jeho fungování se považuje za humánnější způsob smrti než stětí sekerou. Na náměstí ale nestojí pro okrasu. Popravují se zde lidé.
Podle údajů jich má být až 1300! Některé popravy ovšem nejspíše probíhaly na náměstí Carrousel. 21. ledna 1793 stojí před gilotinou francouzský král Ludvík XVI. (1754–1793), kterého revolucionáři sesadili z trůnu a obvinili z vlastizrady. Zachová se statečně.
Dar od egyptského místokrále
Současnou podobu náměstí dostává v roce 1836, kdy zde dojde ke vztyčení obelisku, pocházejícího z egyptského Luxoru.
Francouzský král Ludvík Filip (1773–1850) artefakt dostává jako dar od egyptského místokrále Muhammada Alího (1769–1848). Monstrózní objekt je vysoký 23 metrů a váží 230 tun. Pochází ze 13. století př. n. l.