Příběh kávy začal před více než tisíci lety v Etiopii, kde pastevec koz objevil její povzbuzující účinky. Jak se z tajemného nápoje stal jeden z nejoblíbenějších nápojů světa?

Káva je jako povzbuzující nápoj známá již více než tisíc let. Účinky plodů kávovníku byly poprvé objeveny pastevcem koz v Etiopii v 9. století. Koncem 18. století se káva stala jednou z nejvýnosnějších exportních plodin na světě a je tomu tak dodnes.

Jenom v České republice se za rok vypije téměř šest miliard šálků kávy.

Věděli jste, že nejstarším termínem pro kávu bylo arabské slovo „qahwah“ a označovalo druh vína? Kávě se tehdy ve světě říkalo „arabské víno“.

Osmanští Turci termín převzali a upravili ho na „kahve“, po něm následovalo holandské slovo „koffie“, z něhož byl v 16. století odvozen anglický název „coffee“. Pojďme si představit historii kávy a další zajímavosti o jednom z nejoblíbenějších nápojů na světě. Ke čtení článku si můžete přichystat třeba šálek své oblíbené kávy.

Objevitel Kaldi a první káva

Za pradávnou historií kávy, která se během staletí vyvinula do podoby šálků chutné černé tekutiny, jak ji známe dnes, se vydejme do Etiopie. Podle legendy objevil kolem roku 850 na tamější náhorní plošině potenciál kávových zrn pastevec koz jménem Kaldi.

Vypráví se, že si jednoho dne Kaldi všiml, jak jsou jeho kozy poté, co snědly bobule z určitého keře, plné energie. V noci pak navíc nechtěly spát. Kaldi zašel za opatem místního kláštera a řekl mu o podivném chování koz.

Opat zkusil z bobulí připravit nápoj a zjistil, že díky němu vydrží ve střehu během dlouhých hodin večerních modliteb. Opat se následně o svůj objev podělil s ostatními mnichy v klášteře. Brzy se nově objevené účinky plodů kávovníku začaly šířit dál za zdi kláštera.

Školy moudrých: První kavárny

Když etiopský objev dosáhl nedalekého Arabského poloostrova, začala cesta kávových zrn do celého světa. Právě na Arabském poloostrově se začalo s pěstováním kávovníků za účelem obchodu.

V 15. století se káva pěstovala v jemenské oblasti Arábie a v 16. století byla známá v Persii, Egyptě, Sýrii a Turecku. Brzy se tu káva připravovala jak v domácnostech, tak ve veřejných kavárnách, které se začaly objevovat ve městech po celém Blízkém východě.

Popularita kaváren rychle rostla – stávaly se důležitými centry pro výměnu informací a často se jim říkalo „školy moudrých“ nebo „veřejné univerzity“. Mecenáši tu popíjeli kávu a povídali si, další lidé hráli šachy a sdělovali si aktuální zprávy. Kavárny ve svém prvním období fungovaly jako neformální vzdělávací instituce.

Rozmach kávy v Evropě

Tisíce poutníků z celého světa navštěvovaly každoročně svaté město Mekku. A nejen oni. Celá řada dalších cestovatelů na Blízký východ si odtud společně se zážitky odvážela také požitek z ochutnání zvláštního černého nápoje.

Neobvyklý tmavý nápoj se tak začal šířit do celého světa a káva se v 17. století stala populární po celé Evropě. Ne ve všech ale našla zalíbení. Někteří lidé byli vůči novému nápoji podezřívaví a nazývali ho „hořkým vynálezem Satana“.

S oblibou kávy se Evropou šířila také popularita kaváren. I tady se brzy staly centry společenských aktivit – vznikaly ve velkých městech Anglie, Rakouska, Francie, Německa a Holandska.

V Anglii se jim říkalo „pencové univerzity“ – za penci se v nich totiž dal koupit šálek kávy a zapojit se do podnětných diskusí.

Káva se z tajemného nápoje mnichů stala celosvětovým fenoménem. Její historie je plná zajímavých zvratů a ukazuje, jak jeden nápoj může změnit kulturu celých kontinentů.