Polský národ postihne za druhé světové války tragédie kolosálních rozměrů. Během několika měsíců přijde o podstatnou část svých předních učenců a vojáků.

Ticho v katyňském lese přeruší salva výstřelů. Několik desítek Poláků zavrávorá a svalí se do hluboké jámy, která je už nyní zaplněná mrtvolami. Krvavá jatka, k nimž dojde na jaře roku 1940, jako by neměla konce.

Polskou elitu nechá zlikvidovat sovětská NKVD, a to nejen přímo v katyňském lese poblíž ruského Smolenska, ale i na řadě jiných míst. K vině za hromadnou vraždu, se přitom SSSR přihlásí až v roce 1990, tedy téměř půl století po zločinu!

Padnou do zajetí

Polští důstojníci padnou do sovětského zajetí v rámci dělení Polska mezi nacistické Německo a Sovětský svaz v září 1939. A protože si Sověti rychle uvědomí, že bez své elity je každý národ lehce ovladatelný, rozhodnou se zajatce povraždit.

„Počátkem března 1940 odeslal lidový komisař Berija přímo do Stalinových rukou hlášení, ve kterém uvedl, že by měli být polští váleční zajatci popraveni zastřelením,“ uvádí ruský historik Mark Solonin (*1958).

Popraví i generála Sikorského!

Celou záležitost hodlá Lavrentij Berija (1899–1953) řešit tajně a bez výslechů, na což mu špičky tehdejších sovětských komunistů kývnou. O osudu polské inteligence je tak za pár dní rozhodnuto!

Hromadnému vraždění padne za oběť zhruba 22 tisíc lidí, mezi nimiž jsou i takové osobnosti jako je Jakub Wajda (1900–1940), otec filmového režiséra Andrzeje Wajdy (*1926), či bratr premiéra polské exilové vlády generál Franciszek Sikorski (1889–1940)!

Vinu svalí na jiné!

Těla mrtvých jsou objevena již v roce 1943, Sověti však vinu za válečný zločin svalí na Němce. Teprve na jaře roku 1990 přizná tehdejší vůdce SSSR Michail Gorbačov (*1931) pod tíhou důkazů bolševickou vinu.

Polské vládě jsou pak předány dokumenty se jmény všech viníků – celého sovětského vedení v čele s diktátorem Josifem Stalinem (1878–1953)!