Zánět je silný nástroj imunity, ovšem my ho potíráme neméně silnými léky. Výsledek imunitní bitvy přesto nemusí být vždycky uspokojivý a háčkem může být právě přílišná údernost léků.

Nadějí pak může být výzkum přírodních prostředků, které účinkují trochu jinak. Řeč je především o kadidle.

Kadidlo je pradávný přírodní prostředek používaný už ve starověku. K tomu, že se o něj začala zajímat současná věda, vedla cesta trochu oklikou.

Po neuspokojivém výsledku běžných protizánětlivých léků, které dostáváme na předpis při nachlazení nebo si je kupujeme proti bolesti, se pozornost obrátila k hledání nových možností, jak úspěšněji léčit zánětlivá onemocnění.

Tým kolem tým profesora Olivera Werze a Jany Gerstmeierové se zaměřil na kadidlo.

Kadidlo je jiné

To mělo pověst účinného přírodního prostředku už od starověku a žádnou novinkou není ani složka, které za své schopnosti vděčí – kyselina boswellová. Jméno dostala podle latinského názvu kadidlovníku (Boswellia), z nějž se pryskyřice získává.

Kyselina boswellová se váže na důležitý enzym první fáze zánětu (5-lipoxygenázu). To dělají i jiné protizánětlivé přípravky a oslabují tak intenzitu zánětu.

Jenže kyselina boswellová se na enzym váže na jiném místě, a tím změní nejen jeho strukturu, ale zásadně také jeho účinek.

Podivuhodný účinek

Enzym totiž za normálních okolnosti podporuje tvorbu leukotrienů, významné skupiny signálních látek pro rozvoj zánětu. Jenže pozměněný enzym už svou původní funkci neplní a změní svůj program způsobem, který vědce ohromil.

Enzym s navázanou kyselinou boswellovou začne místo zesilování zánětu podporovat naopak produkci látek s opačným účinkem. Ze žháře se překvapivě stává hasič.

Šance pro skutečné vyléčení

Rozdíl oproti běžně užívaným protizánětlivým lékům je tedy obrovský, jak vyplývá ze studie publikované v časopise Nature Chemical Biology.

Kadidlo nejen zastavuje reakci, která může být velmi rychle nebezpečná například u astmatiků, ale současně napomáhá jejímu doznívání.

Tím se zásadně liší od léků, které se právě u astmatiků používají k zablokování produkce leukotrienů, ale následnou regeneraci už nedokážou vyvolat.

Kadidlo ano, přesto se zatím používá jen jako podpůrný prostředek při léčení některých chronických zánětů, například při revmatoidní artritidě.

Zda výzkum kyseliny boswellové povede k vývoji nového léku, nebo ji nahradí jiná látka s podobnými schopnostmi, to ukáže budoucnost.