Kdy se člověk stal skutečně člověkem? Možná ve chvíli, kdy si vzal ulovenou kořist a začal ji opékat nad ohněm. Archeologové před nedávnem objevili zřejmě nejstarší důkazy tepelné přípravy potravy v dějinách lidstva.

Jihoafrická jeskyně Wonderwerk je pro archeology rájem. Vždyť byla obydlena již před dvěma miliony let. Od té doby byla neustále využívána. Ještě počátkem 20. století zde bydlela farmářská rodina se 14 dětmi. Poté začali jeskyni zkoumat vědci.

Právě odtud pochází asi nejstarší důkaz o tom, že již Homo erectus dokázal používat oheň.

Tak jako mnoho jiných archeologických objevů i tento vznikl náhodou. Badatelé v jeskyni zkoumali usazeniny a snažili se určit jejich stáří. Přitom narazili na něco nečekaného. Pod nánosy času zde ležely zbytky uměle vytvořeného milion let starého ohniště.

Dosud nejstarší důkazy, které paleoantropologové považují za důkaz, že lidé rozdělávali oheň, jsou staré 790 000 let.

Autorem nového nálezu je americký archeolog Paul Goldberg působící na Bostonské univerzitě. Ten se v jeskyni zaměřil na staré kusy nečistot. Po jejich vykopání je usušil a poté smočil do pryskyřice, takže sedimenty získaly pevnost kamene.

Poté byly rozřezány na malé plátky. A v nich se nacházel popel…

Popel byl nalepený na ohořelé kousky kostí. Podrobnější laboratorní analýzy poté ukázaly, že kosti byly ohřívány na teplotu 750 až 1300 °C, což je žár, jaký vydávají hořící traviny a větvičky. A hlavně:

oheň byl na jednom místě zakládán opakovaně.  Objev okamžitě rozpoutal v akademických kruzích vášnivou debatu: šlo skutečně o důkaz vaření? Pokud ano, šlo by o zásadní přelom.

Tepelně zpracovaná potrava se lépe konzumuje, organismus z ní získává více živin, což v důsledku zřejmě vedlo ke zvětšení mozkové kapacity našich předků.

Indicie naznačující využívání ohně jsou však natolik jemné, že je snadné je přehlédnout. Na druhé straně mohou být zaměněny třeba za skvrny z minerálů, Ani ty nejmodernější technologie zatím nedokážou stoprocentně vyloučit dvojznačnost.

Goldberg je nicméně přesvědčen, že předkové moderních lidí oheň využívat uměli. Záhadou zůstává, zda jej uměli rozdělat „od nuly“ nebo jej posbírali z travních požárů. Goldberg a další archeologové proto ve výzkumu tajemné jeskyně pokračují dál…