Zatímco se světem neustále šíří nový typ koronaviru, existují také další nemoci, po nichž lidé rozhodně netouží. Ať už se jedná o onemocnění virová, nebo bakteriální, jedno mají společné – jsou smrtící.
Ebola
Jednou z těch nemocí, jež se řadí pro svou úmrtnost mezi nejnebezpečnější, zaručeně patří ebola neboli krvácivá horečka. Vůbec poprvé se objevila v roce 1976. Ebola se dělí na několik kmenů a podle oficiálních statistik je u některých z nich až 90% úmrtnost.
Nakažení je velice jednoduché, probíhá skrze jakékoliv tělesné sekrety. Nadějí pro postižené oblasti jsou první testy dvou léků s vysokou úspěšností z roku 2019.
Vzteklina
Ačkoli je vzteklina na území ČR téměř vymýcená, přesto se nemoc podle Světové zdravotnické organizace (WHO) stále vyskytuje ve 150 zemích či oblastech světa.
Vzteklina je virové onemocnění postihující centrální nervovou soustavu, kvůli čemuž způsobuje změny chování, paralýzu apod. Pokud není u postiženého včas zahájena léčba, nebo není preventivně očkovaný nastává až ve 100 % smrt.
Pravé neštovice
Mezi nejstarší virová onemocnění se řadí variola neboli pravé neštovice. Během 20. století pravé neštovice způsobily smrt 300-500 milionů lidí, v roce 1967 ještě onemocnělo přibližně 15 milionů lidí a 2 miliony jich zemřely.
Nákaza se projevuje svědivou vyrážkou na celém těle a například i na jazyce, která posléze přechází ve vředy. Koncem 18. století zabíjely pravé neštovice ročně odhadem až 400 tisíc Evropanů. Díky očkování je nemoc dnes považována za eradikovanou.
Virus Marburg
Vědci udávají, že virus nesoucí jméno po německém městečku Marburg, je smrtelnější než známější ebola. Nákaza údajně zabije až 9 lidí z 10 a neexistuje na ni žádný účinný lék.
Původcem nemoci je podle studie amerických vědců kaloň egyptský (Rousettus aegyptiacus). Virus způsobuje krvácivé horečky. Pro jeho vysokou úmrtnost není pravděpodobné jeho masové šíření.
Horečka Lassa
Nemoc mající svůj domov na černém kontinentu, konkrétně v Nigérii, řadící se mezi primitivní arenaviry, se jmenuje horečka Lassa. Pojmenovaná je po místě objevu a patří mezi krvácivé horečky. Virus přenášejí převážně hlodavci a většinou mívá mírný průběh.
Jakmile se však vyskytnou komplikace, jež postihnou všechny orgány, je nemoc rychle smrtící.
TSE
Transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE) spadá do kategorie neurodegenerativních chorob a nejedná se o jedinou nemoc, ale o společné pojmenování prionových chorob.
Onemocnění způsobuje nahromadění prionů v mozku, přičemž odolné proteiny následně vytvářejí poruchy centrální nervové soustavy s tím, že úmrtnost je vždy 100%.
CCHFV
Krymsko-konžská hemoragická horečka je závažné virové onemocnění lidí. Jedná se o viru z čeledi Bunyaviridae a přenášen je primárně klíšťaty. Průběh onemocnění je podobný jako u eboly či Marburgu, prvně se vyznačuje krvácením do úst a do hltanu.
Úmrtnost je zhruba 30%. První výskyt nemoci byl zaznamenán v roce 1944 na Krymském poloostrově u lidí pokousaných klíšťaty při sklizni obilí.
Viscerální leishmanióza
Viscerální neboli útrobní leishmanióza je způsobena parazity rodu Leishmania, které běžně přenášejí komáři. Nemoc je ve světě známa též pod názvem „kala-azar“, což v překladu znamená „černá horečka“.
Proti této nemoci neexistuje očkování. Pokud není včas léčená, úmrtnost se pohybuje kolem 100 %.
Virus dengue
Horečku dengue způsobuje virus stejného názvu, který je přenášen komáry. K symptomům nemoci patří vysoká horečka a bolest kostí, jež je údajně natolik veliká, že má dotyčný až pocity, jako by se mu kosti samy lámaly.
V současnosti rozlišujeme čtyři různé typy viru dengue. Žádná účinná vakcína ani jednotný způsob léčby neexistuje a úmrtnost je zhruba 26%.
Neglerióza
Vzácný hnisavý zánět mozku a mozkových blan se nazývá primární amébová meningoencefalitida neboli neglerióza. Onemocnění způsobuje volně žijící améba Naegleria fowleri, která se zcela bezostyšně živí lidským mozkem.
V tehdejším Československu se v letech 1963 až 1965 nakazilo a zemřelo 16 mladých lidí v Ústí nad Labem, kteří si nemoc „přinesli“ z tamního plaveckého bazénu. Úmrtnost je přibližně 95%.
