Umí neuvěřitelné věci. Dokáže vytvořit tak úchvatné úkazy, že je my lidé ani nedokážeme pochopit. Jaké nejzajímavější přírodní jevy můžeme na naší planetě spatřit?
Eliášův oheň
O co jde: Eliášův oheň je fenomén, který se projevuje hlavně vizuálně, a to na vyvýšených místech. Nejčastěji se dá pozorovat na moři, například na lodních stožárech, lze ho ale vidět i na sloupech.
Na první pohled vypadá jako namodralý a nafialovělý výboj. Čas od času ho doprovází sršivý nebo praskavý zvuk. Námořníci ho celá staletí považovali za pozdrav od svého patrona, svatého Eliáše. Skandinávci ho nazývali podle boha Lokiho (bůh lži a klamu).
Dříve se Eliášův oheň považoval za určitý typ kulového blesku, ve skutečnosti se ale jedná o formu plazmy, která se podobně vytváří i v žárovkách.
Jak vzniká: Eliášův oheň vzniká v okamžiku, kdy se na místě vybíjí silný statický náboj při mohutných bouřích. Vzniká tehdy, když bouřkový mrak nasává ze země elektricky nabité částice.
Ty pak vystoupají podél vysokých předmětů, jako jsou stromy nebo stěžně lodí. Pokud se tento elektrický tok potká s částicemi, které proudí dolů z mraků, do země uhodí blesk.
Antarktická sopka
O co jde: Na území Antarktidy, konkrétně na Rossově ostrově, se nachází stratovulkán Erebus. Tato sopka je jako jedna z mála stále aktivní a víceméně neustále vybuchuje. Velmi zajímavé úkazy na ní pak vytváří vodní pára.
Jak vzniká: Vodní pára, která se line ze sopky, vzniká kvůli nízkým antarktickým teplotám, jelikož vypařovaná voda mrzne. Sněhové stožáry pak připomínají komíny. Celý útvar se tvoří hluboko pod ledem, kde pára vytváří systémy ledových jeskyní.
Díky vulkanické aktivitě stoupá v těchto jeskyních teplota i na 25 °C. Badatelé zjistili, že se v místních horninách se nacházejí stopy DNA živočichů.
Sloupy světel
O co jde: V zemské atmosféře se nachází mnoho ledových krystalků, které mohou způsobit nepřeberné množství optických úkazů. Jedním z nich jsou světelné sloupy, které se řadí mezi halové jevy. Jejich původ spočívá v průchodu světla kapičkami či krystalky ledu.
Jak vzniká: Sloupy světel vznikají díky tomu, že se světlo odráží od ledových krystalků, rozptýlených ve vzduchu. Nejčastěji lze světelné sloupy pozorovat za mrazivých nocí nad či pod světelnými zdroji, například pouličními lampami.
Poté se zdá, že světlo vychází nejen ze svého zdroje, ale že svítí i několik desítek metrů nad ním. Mohou se ale také odrážet od Slunce nebo Měsíce.
Ohnuté stromy
O co jde: V Rusku a Polsku se nachází pozoruhodný přírodní jev – stromy, jejichž kmeny jsou ohnuté v úhlu 90° a vytvářejí tvar písmene J. Navíc se všechny stromy ohýbají jen jedním směrem, a to na sever. Odborníkům se dodnes nepodařilo zjistit, co za tím zvláštním úkazem stojí.
Jak vzniká: Většina expertů je přesvědčena, že za ohnutými stromy může stát silný vítr nebo mikroorganismy, konkrétně určitý druh larev, které nutí koruny stromů, aby se vychylovaly, a deformovaly tak celé kmeny.
V Rusku vznikla dokonce teorie, že jelikož se v lese nacházel uzavřený vojenský prostor, stojí za ohnutím stromů radiace. V Polsku se zase ujala legenda o tom, že porost poškodily německé tanky, které projížděly územím během 2. světové války.
Nadoblačný blesk
O co jde: Vzniká ve chvíli, kdy se nahromaděná energie setkává s molekulami vzduchu. Vytváří se tak optický jev podobný blesku. Může se objevit jako světelný oranžovo-červený nebo modrý záblesk. Blesky se vyskytují ve skupinách ve výškách 50–90 km nad povrchem Země.
Jak vzniká: Jedná se o rozsáhlý elektrický výboj, který probíhá nad kladně nabitými bouřkovými mraky. Tyto blesky se navzájem spojují do jednoho shluku a neustále rostou. Výboj se pak zbarví dočervena díky atomům dusíku, může mít ale o barvu modrou.
Krvavý rudý příliv
O co jde: Rudý příliv se nejčastěji objevuje u pobřeží Floridy, kdy se moře zabarvuje do krvavé barvy. Nejvíce byla tato oblast zasažená v letech 1972 a 2005. Toto zbarvení způsobují hlavně řasy Karenia brevis. V noci se ve vyšší koncentraci řasa mění barvu na lehce namodralou záři.
Jak vzniká: Vodu zbarvuje obrovské množství červených řas, které kromě odstínů způsobují i pokles obsahu kyslíku ve vodě. To má ale neblahé důsledky pro některé živočichy a může být smrtelně nebezpečná.
Studie provedená v roce 2008 prokázala, že když červené vlny naráží do pobřeží, z řas se do vzduchu uvolňují neurotoxiny. Tyto jedovaté látky pak mohou u lidí vyvolávat i rakovinové bujení.
Dalším problémem je zvýšená koncentrace těchto jedů v organismech ryb, které se stávají lidskou potravou.
Objekt na dně Baltského moře
O co jde: Na dně Baltského moře leží ve velké hloubce záhadný objekt, který připomíná vesmírnou loď se zaoblenými okraji. Navíc je vyvýšen o několik metrů nade dnem.
Jak vzniká: Teorií o tom, odkud se vzal, je několik. Nejčastěji se objevuje názor, že se jedná o část nacistické základny z 2. světové války. Objekt má oválný tvar a 60 metrů v průměru.
Podle jiných se jedná o megalitickou stavbu neznámé civilizace podobnou Stonehenge, kterou zatopilo moře. Podle vědců je totiž nepravděpodobné, že by útvar vznikl sopečnou činností nebo přirozenou erozí.
Podvodní rampouchy
O co jde: Pod mořskou hladinou se na některých místech spojují vody s rozdílnou slaností i teplotou. Díky tomu se zde vytvářejí podvodní rampouchy, tzv. stalaktity.
Jak vznikají: Tento jev vzniká především v oceánech kolem Arktidy a Antarktidy, kde se tvoří velké množství ledu a sůl se tak vytlačuje na povrch. To je také důvod, proč led z mořské vody není tak slaný jako sama voda.
Jakmile se pak solný roztok setká v hloubce s teplejší mořskou vodou, začne okolo něj zamrzat a vytvoří se mořský rampouch. Když pak dosáhne dna, šíří se jako ledová pavučina, která zmrazí vše, čeho se dotkne. Tedy i včetně živočichů, kteří okolo něj plují.
