„A přece se točí…,“ měl podle legendy zašeptat před inkvizičním soudem Galileo Galilei. I když to ve skutečnosti neřekl, církevní otcové časem přiznat, že naše domovská planeta rotuje. Jak by se ovšem pozemšťanům žilo, kdyby se Země otáčet přestala?

Inu, dost blbě…

Na rovníku se Země otáčí rychlostí více než 1 600 kilometrů za hodinu. Je to pohyb, který si lidé sotva uvědomují. Střídání dne a noci je pro ně naprosto přirozené. Stejně jako to, že dýchají hustý vzduch, a že se střídají roční období.

V případě zastavení či zpomalení rotace Země by se všechny tyto záležitosti staly minulostí. Ne, nechceme naše čtenáře strašit, nic takového naší planetě nehrozí. Její rotace se vlivem gravitačních sil Slunce a Měsíce sice skutečně zpomaluje, avšak loudavým tempem, kdy se den prodlouží jen o 0,001 vteřiny za století.

Ale proč si nepopsat to, co by se stalo, kdyby se otáčení Země skutečně zpomalilo a poté dokonce zastavilo…

Naše sluneční soustava vznikla před čtyřmi a půl miliardami let z rotujícího mračna plynů a prachu. Právě z té doby většina energie, která rotaci způsobuje, pochází. Neotáčí se jen Země, ale i ostatní planety.

Byť různým způsobem, například Venuše jako jediná rotuje zpětně a navíc velmi pomalu, nebo Uran po své oběžné dráze kolem Slunce válí sudy. Tyto anomálie mají na svědomí buď slapové síly, nebo dávné srážky s jinými tělesy.

Již ve chvíli, kdyby se otáčení Země náhle zpomalilo o jediný kilometr za hodinu, by byl patrný průšvih. Ten by zaznamenala především letecká doprava. Systém GPS, na který letečtí přepravci spoléhají, by začal zlobit.

Satelity umístěné na oběžné dráze by totiž měly problém najít pozemní stanice. Autopiloti by pak naváděli letouny všude možně, jen ne k letištím. Ale to by byl jen začátek…

Rotace se zpomaluje dále, tím se prodlužuje den i noc. Rostliny i živočichové včetně lidí jsou navyklí na určitý biorytmus. Ten se postupně rozvrací. Kdyby zpomalená rotace prodloužila den na 80 hodin, lidé i zvířata by zoufale bojovali s nedostatkem spánku.

Účinky by byly podobné jako u pásmové nemoci, jen mnohem těžší a hlavně trvalé. Síla rotace je jedna ze sil, která dovoluje oceánům držet se u rovníku. Ve chvíli, kdyby se otáčení Země začalo zpomalovat, ohromná masa vody by se začala přesouvat k pólům.

Polární oblasti Kanady, Ruska či Aljašky by byly zaplavovány. Postupně by tento trend došel až k Evropě, a tak třeba britské ostrovy by se spojily s pevninou. Ale nejen voda se vydá na špacír. Podobně by se zachoval i vzduch.

Atmosféru totiž rovnoměrně rozloženou po planetě drží právě rotace. Bez ní by se vzduch podobně jako voda vydal na sever či na jih. Řada oblastí v tropickém pásmu by zaznamenala prudký pokles tlaku. Ve městech jako Kinshasa, Nairobi nebo Singapur by se již nedalo žít, protože hustota atmosféry by zde byla stejná jako ve výšce 10 000 metrů.

Něco podobného by postihlo i sídla v jiných zeměpisných šířkách, která jsou položena ve vyšších polohách.

Pro existenci života na Zemi je nesmírně důležitá magnetosféra. Ta vzniká právě díky rotaci Země a odráží smrtonosné záření z vesmíru. Pochopitelně ve chvíli zpomalení rotace by slábla i magnetosféra.

Intenzita slunečního záření by se nesmírně zvýšila a sebesilnější faktor u krémů by člověka neochránil. Po určité době by problémy s přesunutím oceánského vodstva nabraly nový rozměr. V polárních oblastech by bylo již tolik vody, že by nutně začala zaplavovat severní části Evropy.

A tak zatímco ještě před nedávnem se dalo z Velké Británie do Francie dojít suchou nohou, nyní by hrdý Albion začalo zaplavovat moře. Pod vodou by zmizel nejen Londýn, ale i Paříž či Berlín.

Sladké jaro či barevný podzim? Něco takového by zůstalo již jen ve vzpomínkách. Podnebí by teď bylo dvojí. Buď by panoval extrémně horký den, nebo mrazivá noc, kdy teplota klesne pod -50°C. Potraviny by se staly vzácností, protože kulturní plodiny by takový mráz nemohly vydržet.

Tvář Země by se zcela proměnila, dominovala by na ní pevnina kolem rovníku, která by však byla z velké části neobyvatelná… Jak je vidět naše planeta představuje velmi křehký systém, kde má všechno svou roli, i rotace.

Bez ní by byl život na Zemi obtížný, ne-li nemožný.