Hračky jsou součástí lidského života už po tisíce let. Z jednoduchých domácích výrobků se postupně proměnily v propracované předměty starověkých kultur. Vyprávějí příběh dětství v minulosti – o hrách, učení i napodobování světa dospělých.

Pravěk: první „hračky“ z kamene a kostí

Archeologické nálezy naznačují, že už hominidé před více než 2 miliony lety vyráběli jednoduché předměty, které mohly sloužit jako hračky. Pravěké děti si hrály s kameny, kostmi, kousky dřeva či parohů.

Neandertálci používali napodobeniny nástrojů – například malé sekery – aby si děti osvojily dovednosti potřebné k přežití.

Panenky: od rituálu k dětské hře

Panenky patří k nejstarším hračkám vůbec. Zpočátku měly rituální význam – sloužily jako amulety nebo kultovní předměty. Nejstarší dochovaná panenka pochází z Mezopotámie a byla vyrobena z alabastru.

Egypt (2000 př. n. l.): v hrobkách se našly dřevěné panenky ve tvaru pádla, později panenky s pohyblivými končetinami a parukami.

Řecko a Řím: hliněné panenky s klouby, římské panenky byly často z hadru nebo slonoviny.

Japonsko (8000 př. n. l.): první figurky z hlíny a slámy, později propracované panenky s lakovaným povrchem a bohatými šaty.

Eskymáci: panenky z mastku a kostí, oblečené do kožešin.

Indiáni a Inkové: panenky z kukuřičných klasů, listí a sušených jablek.

Chrastítka a první zvukové hračky

Nejstarší chrastítka pocházejí z doby bronzové – asi 4 500 let staré hliněné chrastítko bylo nalezeno v syrské lokalitě Hama. Podle nové studie šlo o hračku pro kojence, nikoli hudební nástroj.

Káča: fenomén napříč kulturami

Jednou z nejstarších univerzálních hraček je káča. Nejstarší známá pochází z města Ur (Irák) a datuje se kolem 3500 př. n. l.. Káči se vyráběly z hlíny, dřeva, kamene, později i z kovu.

Egypt: káči byly oblíbené už kolem roku 2000 př. n. l., jednu měl ve své hrobce i faraon Tutanchamon.

Řecko: Homér se o káči zmiňuje v eposu Ilias, Platón ji použil jako metaforu pohybu.

Troja: archeologové našli vyřezávané káči v ruinách města.

Japonsko: tradiční káča „koma“ se dodnes používá při novoročních hrách.

Proč byly hračky důležité?

Hračky nebyly jen prostředkem zábavy. Pomáhaly dětem napodobovat svět dospělých, učily je dovednostem a měly i symbolický význam – od ochranných amuletů po předměty spojené s vírou.