Francouzský spisovatel Guy de Maupassant se roku 1892 pohodlně usadí u stolu v restauraci v nitru ocelové Eiffelovy věže. Pařížskou dominantu přitom z hloubi duše nenávidí. „Proč sem tedy chodíte?“ vyptávají se ho známí.

„Je to jediné místo ve městě, odkud se na tu odpornost nemusím dívat!“ odpovídá jim Maupassant vážně. Není sám, komu se železné monstrum nelíbí…

Městský prefekt Georges Eugèn Haussmann (1809–1891) mění úzké a špinavé uličky města v moderní vzdušné bulváry. Přestavba čeká i jeden konec Champs Elysées.

Na Place de L´Etoile (Hvězda, dnešní náměstí Charlese de Gaulla) najde návštěvník místo malého náměstíčka obrovskou plochu, ze které jako paprsky obrovské hvězdy vystupuje 12 širokých tříd. Na ulicích se objevují stojany na plakáty propagující divadelní představení, ve čtvrtích chudiny fontány s pitnou vodou.

Ocelová věž láká U příležitosti Světové výstavy v roce 1889, se rodí i ocelová věž francouzského konstruktéra Gustava Eiffela (1832–1923). V době svého vzniku trhá rekord, s 300,65 metry se stává nejvyšší stavbou světa.

Má obrovské množství kritiků, po chuti třeba není spisovatelům Emíliu Zolovi (1840-1902) nebo Alexandru Dumasovi (1802–1870).

Spisovatele Emilia Zolu nová dominanta města pořádně štve.Červený mlýn umístěný na střeše domu na Boulevardu de Clichy vábí návštěvníky kabaretu Moulin Rouge. Podnik poprvé otevírá svoje dveře 6. října 1889 a tančí se tu vášnivý kankán za zvuků hudby francouzského skladatele Jacka Offenbacha (1819–1880). Malíř Henri de Toulouse-Lautrec (1864–1901) si chystá skicák, aby zachytil štíhlé nohy tanečnic.

Kam za pohostinství a nákupy, Existuje spousta levných hospod, například Au Petit Rocher na nároží ulic Rue de Navarin a Rue de Bréda. Chodí tam francouzský básník Charles Baudelaire (1821–1867). Večeře tu stojí jenom dva franky a patří k ní neomezená spotřeba burgundského vína, které podle slov štamgastů páchne po zemi.

Lokál si oblíbí spisovatelé i malíři.

V roce 1906 dokončí stavitelé Galeries Lafayette, nákupní galerii. Obchodní dům má ohromnou kopuli z barevných skel a krouceného železa. Výkladní skříně obrácené do Boulevardu Haussmann nabízejí vystavené zboží.

Výlohy upoutávají elektrickým osvětlením.

Jaké nepříjemnosti vás čekají? Za rub mondénního bohatého a luxusního sídla se považuje neuvěřitelné množství prostitutek ve městě. Už v roce 1866 jich je podle policejních záznamů zaregistrováno celkem 5 tisíc.

K tomu prý ještě přibývá dalších až 30 tisíc příležitostných děvek, ochotných dát trochu rozkoše za možnost jít do vybrané restaurace nebo divadla.