Glastonbury, město opředené mýty, není jen domovem legend o králi Artušovi a Avalonu. Je také klíčovým místem pro příběhy spojené s Josefem z Arimatie, který sem údajně přinesl křesťanství a s ním i záhadný svatý grál.
Prozkoumejte s námi legendy o zázračném hlohu, krvavě rudé studně na úpatí Toru a tajemství, které obklopuje jeden z nejposvátnějších artefaktů křesťanské historie.
Josef z Arimatie
Další legendou, která vzrušuje badatele, je příběh Josefa z Arimatie (1. stol.). Tento bohatý obchodník je znám jako učedník Ježíše. Právě on měl podle některých badatelů se svými jedenácti učedníky dorazit do Glastonbury na Štědrý den roku 30 n. l.
Josef prý tehdy přinesl do Británie křesťanství a stal se misionářem. V Glastonbury se nachází kaple, zasvěcená Josefovi z Arimatie, kterou zde založil místní opat, a tím povýšil Josefa na svatého a Glastonbury na „nejposvátnější území v Anglii“.

Zázračný hloh
Legenda praví, že když Josef z Arimatie zarazil na jednom z kopců do země poutní hůl, ta zapustila kořeny a stala se rozkvetlým trnovým keřem.
Jednalo se pravděpodobně o glastonburský hloh – odrůdu hlohu obecného, která kvete dvakrát ročně, jednou na jaře a znovu okolo Vánoc.
Glastonburský hloh přitahoval poutníky v průběhu středověku, ale během anglické občanské války (1642–1651) byl zničen puritány, kteří bojovali proti pověrčivosti. Jedna pověst vypráví, že puritánský voják, jenž strom zničil, byl oslepen letící třískou.
Každopádně Josef z Arimatie zázrak považoval za znamení a nechal na tom místě v roce 63 n. l. postavit kostel na pozemku, který jim měl věnovat legendární král Arvirargus (1. století.).
Záhada studny
S Josefem z Arimatie je také spojena záhada staré studny, jež se nachází na úpatí Toru. Voda, krvavě rudá od oxidu železitého v okolním podloží, probublává se specifickým zvukem, který připomíná tlukot srdce.
Legenda říká, že studnu postavili v dávných dobách již druidové. Má zde být ukryt pohár používaný při poslední večeři Páně, přivezený do Anglii údajně právě Josefem z Arimatie. Podle jiné pověsti však ukryl svatý grál sám Josef z Arimatie u vchodu do podsvětí. Každopádně svatý grál je kdesi úspěšně ukryt až do dnešních dnů…

Mysterium katedrály v Chartres
Katedrála v Chartres je silným energetickým místem, obestřeným řadou tajemství.
Mezi známé záhady patří labyrint dlouhý 261 metrů, jenž prý sloužil jako poutní cesta pro ty, kteří nemohou cestovat do Jeruzaléma.
Na fasádě katedrály se nachází 78 soch proroků a králů. Sochy, vyrobené z kamene, jsou neuvěřitelně detailně propracovány. Někteří lidé věří, že zobrazují skutečné lidi, zatímco jiní si zase myslí, že se jedná o symboly duchovních sil.
Portál Panny Marie je považován za jednu z nejkrásnějších sochařských prací na katedrále. Je zdobený sochami Panny Marie i Ježíška a obklopený scénami ze Starého a Nového zákona. Říká se, že portál má zázračnou moc a že již uzdravil mnoho prosebníků.
Katedrála v Chartres je proslulá i svými krásnými vitrážemi. Okna zobrazují biblické příběhy a najdeme zde též další náboženské symboly. Vitráže jsou považovány za mistrovské dílo středověkého umění a údajně mají moc inspirovat a pozvednout lidského ducha.
Glastonbury je centrem nejen artušovských legend, ale i příběhů Josefa z Arimatie, které propojují toto místo s počátky křesťanství v Británii a s největším křesťanským tajemstvím – svatým grálem.
Zázračný hloh a rudá studna dodávají tomuto místu a jeho legendám mystický rozměr, který dodnes láká badatele z celého světa.
Podobně jako katedrála v Chartres, i Glastonbury je místem, kde se historie, spiritualita a nevysvětlitelné záhady prolínají v jedinečný celek.