Míčové hry se objevují už ve starověku. Včetně té, při které se do kulaté věci kope a svádějí se o ni líté boje. Za kolébku moderního fotbalu ale můžeš považovat Anglii. Tam se už ve 13. století kope ostošest.
Derby dvou týmů může i dnes skončit pořádnou rvačkou, po které padnou tresty. Není to žádná novinka. Při zápasech kypěly emoce už ve středověku na britských ostrovech.
Podle dobových zdrojů „zápas o míč, při němž není žádných pravidel, je tak zuřivý, že mezi obyčejné příhody se počítají zlámané nohy, roztrhané šaty a podobně.“ Během bitek o kulatý poklad občas i teče krev.
Je dokonce zaznamenáno, že při jedné z nich v roce 1280 zemře hráč. Jeho rozčilený soupeř měl s sebou nůž. V roce 1287 fandové svým chováním pořádně naštvou exeterského biskupa. Klidně hrají i v době konání bohoslužeb a míčem rozbíjejí okna.
Obyvatelé Londýna mají neustálých rvaček provázejících prakticky každý zápas také dost. Jejich ostré stížnosti na řádění hráčů i fanoušků vyslyší i sám anglický král Edward II. (1284–1327).

Parlament kvůli výtržnostem nefunguje
Angličané už ve středověku žijí fotbalem.
„Jelikož je ve městě veliký hluk způsobený srocováním při velkém míči, z čehož může povstat mnoho špatností, které Bůh zapovídá, rozkazujeme a zapovídáme jménem královským pro budoucnost pořádání takových zápasů ve městě pod trestem vězení,“ vydá král 13. dubna 1314 svoje nařízení.
Jeho nástupce Edward III. (1312–1377) je o pár let později ještě ostřejší. V roce 1331 už nezapovídá, ale rovnou zakazuje lidem, aby si s míčem hráli.
„Parlament ve Westminsteru se kvůli tomu nemůže soustředit na řešení státních problémů,“ poznamenává rozčileně.

Nejdřív modlitba, potom zápas
Když začne stoletá válka (1337–1453) Anglie s Francií, bojová morálka anglických vojáků v době fotbalových zápasů klesá k nule. Mají lepší zábavu, kde navíc nejde o budoucnost země. Rozzuřený Edward III. proto posílá fotbalové výtržníky rovnou do vězení.
Fotbal se od té doby v Anglii zakazuje na různých místech a v různou dobu. Jenom do roku 1667 tu schválí 30 zákonů a nařízení namířených proti fotbalu. Některé jsou vydané samotným panovníkem, jiné mají jenom místní platnost.
Kdy začne odsuzovanému sportu svítat na lepší časy? Postará se o to král Jakub I. (1566–1625). Hraní fotbalu v 1618 povoluje, ale pod jednou podmínkou. Lidé se nejdříve musejí řádně pomodlit na mši, potom si teprve mohou zahrát.