Domů     Fascinující příroda: Pavouci – mistři smyslů, trávení a budoucí naděje
Fascinující příroda: Pavouci – mistři smyslů, trávení a budoucí naděje
22.6.2025

Víte, že pavouci neslyší, nevnímají vůni ani chuť? A přesto jsou mistry přežití! Dnes se podíváme na neuvěřitelné smyslové orgány, jedinečné způsoby trávení a překvapivé sexuální rituály těchto osminohých tvorů.

Odhalíme také, proč by pavoučí jed a hedvábí mohly být materiály budoucnosti pro medicínu i průmysl.

Fascinující příroda

Pavouci – mistři smyslů, trávení a budoucí naděje

Málokteří živočichové vyvolávají tak silný obdiv a zároveň odpor jako pavouci. Arachnofobií neboli abnormálním strachem z pavouků trpí až 6 % světové populace, častěji ženy než muži.

reklama

Nutno však říci, že většina nejděsivějších věcí, které se o těchto osminohých členovcích tradují, jsou jen fámy!

ZAJÍMAVÁ FAKTA O PAVOUCÍCH

Neslyší, nevnímají vůni ani chuť

Pavouci mají několik smyslových orgánů pro snímání prostředí, ve kterém žijí, téměř všechny se v podobě chloupků nacházejí na jejich nohách. Nemají uši, ale jsou extrémně citliví na vibrace.

Sedí na vláknech sítě, kterých se dotýkají končetinami, a registrují každý jejich záchvěv. Neomylně poznají, kdy v síti uvízla kořist, a také velmi dobře určí, kterým směrem se za ní musí vydat.

Pachy rovněž rozpoznávají díky speciálním citlivým chloupkům umístěným na jejich nohou. Díky nim také vycítí, zda je kořist jedlá.

Pavouci mají několik smyslových orgánů pro snímání prostředí, ve kterém žijí.
Pavouci mají několik smyslových orgánů pro snímání prostředí, ve kterém žijí.

Až osm očí, ale klidně i jen dvě

Většina pavouků má vepředu na hlavohrudi umístěny čtyři páry očí, jejich rozmístění a počet se však mezi jednotlivými druhy liší, stejně jako kvalita jejich zraku.

Nejlepším zrakem se pyšní skákavky (Salticidae), které přepadají kořist ze zálohy dlouhým skokem. Dívají se přednostně párem velkých očí, které pracují podobně jako teleskop.

Úplně největší oči mají mezi pavouky vrhači (Deinopis), kteří jsou dokonale uzpůsobeni pro vidění za tmy. Ve srovnání s člověkem mají oko 2000krát citlivější na světlo.

Pavouci žijící v jeskyních pak mají velmi slabý zrak, například šestiočka jeskynní (Stalita taenaria).

Mimotělní trávení

Většina pavouků je predátory, kořist usmrcují tím, že do ní vstřikují svůj jed. Ten se jim utváří v klepítkách, jejichž konce jsou přetvořeny v drápky. Vzhledem k tomu, že mají pavouci úzká střeva, jsou schopni přijímat potravu pouze v tekutém stavu.

Někteří pavouci proto do kořisti napustí trávicí enzymy a poté vysají rozpuštěné tkáně, až z ní zůstane jen prázdná slupka. Jiní drtí oběť na kaši pomocí klepítek a makadel.

Když matka sežere otce

Pavouci se množí pohlavně, oplodnění sice probíhá vnitřně, ale nepřímo. Samec ejakuluje do malé pavučiny, z ní pak sperma přenese do objektů podobných injekční stříkačce na konci svých makadel, s jejichž pomocí oplodní samičku.

Samice pavouků jsou zpravidla větší než samci, proto tito často využívají složité namlouvací rituál, aby se vyhnuli tomu, že je samice po oplodnění sežere. Samci skákavek například samice obdarovávají svatebním darem v podobě mouchy zavinuté do pavučiny.

Sebeobětující se pavoučí matka

Některé pavoučí samice o mláďata pečují, jiné ne. Úplně největší rodičovskou oběť pak přináší samička pavouka cedivky domácí (Amaurobius ferox). Ta do zámotku naklade 60 až 130 vajíček.

Když se z nich vyklubou malí pavoučci, krmí je tím, že do zámotku naklade další vajíčka. Jako poslední chod pak nabídne matka svým potomkům sama sebe. Ti se nenechají dlouho pobízet a matku doslova sežerou zaživa.

Dorůstající končetiny

Ke ztrátě končetiny může u pavouka dojít snadno, třeba když ho za nohu chytí jiný predátor. Noha pavoukovi může opět dorůst, ale pouze za určitých podmínek. Když ji ztratí jako mládě, a to ještě v první polovině období mezi svleky.

Základ celé nové nohy se vejde do jediného článku nohy původní. Jakmile se pavouk svlékne, končetina se z původní kyčle „osvobodí“ a začne normálně fungovat. Je však o něco menší a světlejší než ostatní nohy.

Teprve po dalším svlékání doroste do normální velikosti. Pokud však o končetinu přijde dospělec, nebo mládě těsně před svlékáním, tak mu již nedoroste.

Většina pavouků je predátory, kořist usmrcují tím, že do ní vstřikují svůj jed.
Většina pavouků je predátory, kořist usmrcují tím, že do ní vstřikují svůj jed.

Nejlepší skokan a běžec

Pavouci se pohybují různě. Například skákavky jsou schopné skoků 30krát delších, než je délka jejich těla.

A to nemají, stejně jako ostatní pavouci, v končetinách svaly natahovače, ale k natažení skrčené nohy využívají hydraulický tlak, tedy bleskurychlé napumpování tělesných tekutin.

Marocký pouštní pavouk maloočka (Cebrennus rechenbergi) se zase po písečných dunách pohybuje v přemetech, které mu umožňují dosáhnout rychlosti až 7,2 kilometru v hodině.

Aby se mu člověk vyrovnal, musel by vzhledem ke své velikosti běžet rychlostí 150 km/h.

Užitek pro lidi

Pavoučí jedy by mohly být šetrnější variantou pesticidů, protože jsou smrtelné pro hmyz, ale neškodné pro obratlovce.

Vhodným kandidátem by mohl být jed australských sklípkanců, protože většina hmyzích druhů vůči němu nemá vybudovanou imunitu, daří se jim i v zajetí a jejich jed lze snadno získat.

Pavoučí jed má také potenciální využití v lékařství, například při léčbě srdeční arytmie, Alzheimerovy choroby, mozkové mrtvice či erektilní dysfunkce.

Dodnes největším kusem oděvu, zhotoveným z pavoučího hedvábí, je pelerína o rozměrech 3,4 x 1,2 m, utkaná roku 2009 na Madagaskaru.
Dodnes největším kusem oděvu, zhotoveným z pavoučího hedvábí, je pelerína o rozměrech 3,4 x 1,2 m, utkaná roku 2009 na Madagaskaru.

Pavoučí hedvábí jako materiál budoucnosti

Hedvábné vlákno produkované pavouky je velmi pevné, ale zároveň pružné. Poměr jeho váhy k pevnosti je čtyřikrát lepší, než je tomu u oceli.

Bylo vypočteno, že vlákno silné jako tužka by bylo schopno zastavit letící Boeing 747. Využít by se dalo pro letectví, astronautiku i ve zdravotnictví a technice.

Chování pavouků ke získání vlákna je neekonomické, proto se ho lidé snaží získat jinak, například genetickou úpravou koz, vložením pavoučích genů do vajíček bource morušového či bakterií E.coli, žádný z projektů ale zatím kýžené výsledky nepřinesl.

Víte, že Dodnes největším kusem oděvu, zhotoveným z pavoučího hedvábí, je pelerína o rozměrech 3,4 x 1,2 m, utkaná roku 2009 na Madagaskaru.

Vlákna od 1,2 milionu samiček nefily zlaté (Trichonephila inaurata madagascariensis) shromažďovalo 82 lidí téměř čtyři roky.

Pavouci jsou mnohem více než jen tvorové, kteří budí strach. Jsou to mistři adaptace, s neuvěřitelně citlivými smysly, jedinečnými způsoby rozmnožování a trávení a překvapivými schopnostmi regenerace.

Jejich jedy a hedvábí představují obrovský potenciál pro budoucí technologie a medicínu. Jejich studium nám otevírá dveře k novým objevům a učí nás pokoře před genialitou přírody.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Věda a technika
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
Věda a technika
A přece se točí! Příběh zemské rotace
Proč Slunce ani hvězdy nezůstávají na jednom místě, ale cestují po obloze? Ona zvláštnost nedá spát lidem už od starověku, ovšem najdou pro to vysvětlení.: „Obloha se točí kolem Země!“ Dává to smysl. Anebo ne? Jako jeden z prvních kroutí hlavou Hérakleidés z Pontu (asi 387–312 př. n. l). „Netočí se nebesa, ale Země se […]
Věda a technika
Plovoucí elektrárny: Pevnině dojde šťáva, pomoc připluje po moři
Řešení energetické krize na Kubě opět ukázalo na jedno originální technické řešení, které představují plovoucí elektrárny.  Největším provozovatelem specializované flotily plovoucích elektráren je nyní společnost Karpowership, dceřiná společnost tureckého holdingu Karadeniz Holding. Turecké plovoucí elektrárny v kubánských přístavech měly společných několik rysů. Vznikly přestavbou starších nákladních lodí a jsou palivově flexibilní. Co to znamená? Mohou […]
věda a technika
Gran Canaria 1936: Tajný let odstartoval občanskou válku
Počátek krvavé španělské občanské války zahájila událost jako vystřižená ze špionážních filmů. Na letišti na Kanárských ostrovech se připravoval ke startu britský dvouplošník De Havilland Dragon Rapide. Na jeho palubě je na první pohled bezstarostná skupina turistů. Nebýt tohoto letu, možná by se dějiny Španělska ubíraly jiným směrem. Proč? V roce 1936 působil budoucí španělský diktátor […]
Proč si pamatujeme trapné okamžiky celé roky?
Stačí jediná nešťastná věta pronesená před plnou místností a člověk se při vzpomínce na ni červená ještě po deseti letech. Zato co měl včera k obědu nebo kam položil klíče, to si často nedokáže vybavit už po několika hodinách. Lidská paměť totiž nefunguje jako kamera. Mnohem víc než na běžných událostech záleží na tom, jaké […]
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
Proč se nám chce spát po vydatném obědě? Za ospalostí není jen plný žaludek
Zná to téměř každý. Dojíme poslední sousto, opřeme se o židli a najednou máme pocit, že bychom nejraději zavřeli oči a na chvíli zmizeli ze světa. Odpolední ospalost přitom není pouhým důsledkem přejedení. Svou roli hrají biologické hodiny, hormony, složení jídla i signály, které si mezi sebou posílají střeva a mozek. Proč nás po obědě […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz