Skip to content

Dějiny antikoncepce: Proč v USA v 19. století protestovali proti kondomům?

Američané se nedůvěřivě na gumové návleky na pohlavní úd. Jako každá novinka, i tahle působí nedůvěru. Nechápou, že pomůcka nejenom zabrání nechtěnému početí, ale naopak má obrovský zdravotní význam. Zamezí šíření pohlavních chorob.

Než ale tohle pochopí, bude to ještě chvíli trvat.

Dva lidé přicházejí ve stejnou dobu na stejný objev. Angličan Thomas Hancock (1786 – 1865) si 21. listopadu 1843 nechává patentovat vulkanizaci pryže a Američan Charles Goodyear (1800 – 1860) udělá totéž 15.

června 1844. V tu chvíli oba ještě netuší, že zahajují revoluci v oblasti kondomů.

Když si Charles Googyear patentuje vulkanickou pryž, netuší, v jakém oboru jeho vynález udělá revoluci.

Bez gumy ani ránu

Pryč s látkou i střívky, budoucnost má guma! První gumové návleky nejsou levné, proto se nevyhazují, ale čistí. Muži se neobejdou bez soupravy pomůcek: stojánku na jejich sušení, krému a pudru na zasypání (aby se neslepily).

Další přelom znamenají latexové kondomy. Objevují se už v roce 1880 a jsou sice slabší, ale zároveň i lacinější.

Každá novinky, i kondom, vzbuzuje zpočátku nedůvěru.

Tažení proti kondomům

„Taková oplzlost! Pekelný oheň vás spálí na troud,“ zuří v 19. století katolická církev při jakékoli zmínce o antikoncepci. V roce 1868 začíná v USA kampaň proti kondomům a o pět let později zakazuje jejich prodej Kongres!

Přes 200 amerických měst vydává „protikondomové vyhlášky.“ Před Britskou lékařskou společností hřímá v roce 1878 Dr. Routh: „Sexuální fradulence (název pro antikoncepci) zejména pak užívání kondomu působí řadu vážných chorob, jako rakovina, poruchy srdeční činnosti, úpadek duševních schopností, ztrátu paměti a nakonec všeobecný nervový rozpad s šílenstvím, vedoucím k sebevraždě.“

Russel Marker izoluje z mexické rostliny hormon progesteron. Mílovými kroky kupředu se vyvíjí i ženská antikoncepce.

Pomohou prasnice

Konečně se ženy nemusí obávat, že nečekaně otěhotní. V roce 1921 si rakouský fyziolog Ludwig Haberlandt (1885 – 1932) všimne, že výtažky z vaječníků březích prasnic zabraňují uvolnění vajíček z ženských vaječníků.

Široké použití je ale zatím hudbou budoucnosti. Pro jednu ženu je totiž třeba vaječníků z 80 000 prasnic!

Píše se rok 1960 a svět se szenamuje s první antikoncepční pilulkou.

Pilulku otestují dobrovolnice

Výzkumy ale pokračují a v roce 1951americký chemik Russel Marker (1902 – 1995) získává z mexické rostliny hormon progesteron a biologové Gregory Pincus (1903 – 1967) a Min Chueh Chang (1908 – 1991) látku úspěšně otestují na skupince bostonských dobrovolnic.

V roce 1960 konečně schvaluje Americký úřad pro potraviny a léčiva první antikoncepční tabletku s názvem Enavid-10.

Foto: wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …