Krevní plazma je složka krve, která koluje v cévách každému z nás. Jde o velmi vzácnou tekutinu, jelikož obsahuje drahocenné plazmatické bílkoviny, jež každý den pomáhají statisícům nemocných zachránit nebo zkvalitnit jejich životy.
Kdo všechno se může stát dárcem plazmy? Jak takový odběr probíhá?
Jak se na něj připravit a co zaručuje bezpečnost pro dárce i nemocné?
Ve spolupráci s odborníky vám přinášíme odpovědi na nejčastější otázky na téma dárcovství krevní plazmy – a jako bonus přidáme zajímavosti, které jste možná o životodárné kapalině nevěděli…
1. Co je krevní plazma?
Žlutá tekutina zvaná plazma je nejobjemnější složkou lidské krve – tvoří v průměru asi 55 %. Zbývajících 45 % se skládá z červených a bílých krvinek a krevních destiček. Samotná plazma je tvořena převážně vodou, která zaujímá asi 92 % celkového objemu.
Zároveň ale obsahuje kolem 7 % životně důležitých bílkovin, jako jsou albumin, globuliny či koagulační faktory. Zbývající 1 % zaujímají minerální soli, cukry, tuky či a vitaminy.
2. K čemu je plazma dobrá?
Plazma je velice důležitá pro řadu funkcí v těle – udržuje objem obíhající krve a tím také krevní tlak, pomáhá udržovat správnou rovnováhu pH v těle, hraje klíčovou roli při srážení krve i v obraně organismu proti nemocem, přenáší elektrolyty (jako sodík, draslík atd.) a krevní cukr do klíčových orgánu i do svalů.
3. Proč někdo potřebuje mou plazmu?
Velmi podstatnou složkou krevní plazmy jsou zmíněné plazmatické proteiny, které slouží k léčbě řady vážných zdravotních stavů.
Muže jít o vzácná, často geneticky podmíněná onemocnění a chronické stavy, např. zvýšená krvácivost (hemofilie) či hereditární angioedém (HAE), jež se projevuje častými otoky.
Plazma pomáhá také při popáleninách, po nehodách, úrazech či operacích, ale nelze ji vyrobit uměle. U mnoha onemocnění, která se léčí léky vyrobenými z látek získaných z plazmy, nemají pacienti k dispozici žádnou alternativní léčbu.
Zpráva PPTA (Plasma Protein Therapy Association)1 uvádí, že přibližně 300 000 evropských pacientů se denně spoléhá na léčbu plazmatickými proteiny při léčbě řady kritických zdravotních stavů.
4. Jak se krevní plazma odebírá? Bolí to?
Existují dva způsoby, jak lze získat krevní plazmu. Při tom prvním dárce daruje plnou krev a ta se po odběru separuje na jednotlivé složky.
Odběr plné krve trvá obvykle 10 až 15 minut, přičemž muži mohou darovat 4× ročně a ženy 3× ročně s minimálně 10týdenním intervalem mezi odběry. Odebírá se obvykle necelý půl litr krve, ze kterého lze získat přibližně 250 až 300 ml plazmy.
Existuje však i proces zvaný plazmaferéza.
„V přístroji zvaném separátor se z krve dárce rovnou získává část krevní plazmy, přičemž všechny zbývající složky se vracejí zpátky do těla,“ vysvětluje princip metody MUDr. Miroslav Šuta z plazmaferetických center Amber Plasma, kde tímto způsobem dárcům odebírají krevní plazmu, a dodává:
„Proces plazmaferézy je delší než darování krve, trvá přibližně 45 až 60 minut. Vzhledem k tomu, že je pro organismus šetrnější, lze jej opakovat častěji, a proto je možné darovat plazmu v České republice znovu už po 14 dnech.
Objem odebrané plazmy se pohybuje v rozmezí 650 až 890 ml, přičemž závisí zejména na váze dárce. Samotný odběr plasmy nebolí, dárce pouze pocítí úvodní vpich, podobně jako při odběru plné krve.“
5. Můžu i já zachraňovat životy?
Dárcem krevní plazmy se může stát každý člověk od 18 do 60 let (jedná-li se o opakovaného dárce, horní věková hranice je až 65 let) v dobré zdravotní kondici a s uzavřeným zdravotním pojištěním na území EU, který váží více než 50 kilogramů a je ochotný podstoupit lékařskou prohlídku a věnovat hodinu svého času odběru plazmy.
6. Jaká vyšetření budu muset před odběrem podstoupit?
Pokud se rozhodnete stát se dárcem krevní plazmy, nejprve vás čeká pohovor s lékařem o vašem zdravotním stavu a lékařská prohlídka. Bude vám odebrán malý vzorek krve, aby se zjistilo, zda jste vhodným dárcem a je pro vás odběr bezpečný.
Před každým odběrem vás také čeká zvážení, změření krevního tlaku, tepu, tělesné teploty a vyšetření krevního obrazu. Dárce díky tomu zároveň získává pravidelnou informaci a základních parametrech svého zdravotního stavu.
7. Kdy nemůžu darovat?
Dárcem se nemohou stát diabetici léčení inzulinem, lidé trpící autoimunitním onemocněním (např. revmatoidní artritidou), závažnou kardiovaskulární chorobou, zhoubným nádorovým bujením, či jiným závažným chronickým nebo recidivujícím onemocněním.
Překážkou darování plasmy jsou také akutní projevy alergie nebo právě probíhající infekce. Odběr lze podstoupit nejdříve 14 dní po dobrání antibiotik. Počkat na zahojení musíte i v případě, že máte opar nebo modřinu.
Pokud jste měli přisáté klíště, můžete darovat až měsíc po jeho odstranění a zároveň u vás nesmí být prokázána nemoc přenášená klíštětem. Krevní plazmu také nelze darovat v těhotenství – musíte počkat až 6 měsíců po porodu či potratu.
Na stejně dlouhou dobu budete vyřazeni z registru také po prodělání operace, po podstoupení tetování, piercingu nebo permanentního make-upu.
V případě prodělání hepatitidy A, infekční mononukleózy, kapavky či klíšťové encefalitidy je možné darovat nejdříve 1 rok po plném uzdravení. Způsobilost darovat posuzuje vždy lékař.
8. Jak se mám na odběr připravit?
Jestliže se rozhodnete darovat plazmu, je důležité dodržovat pitný režim. Během 24 hodin před odběrem se doporučuje vypít 2,5 až 3 litry tekutin. Na odběr nechoďte nalačno, lehce se najezte 1 až 2 hodiny předem. Ale podstatné je i složení vašeho jídelníčku!
Alespoň 24 hodin před odběrem vyřaďte tučné potraviny, jelikož plazmu s vysokým obsahem tuku nelze použít pro výrobu léků.
Vsaďte na zdravé a lehké potraviny – luštěniny, ovoce, zeleninu, celozrnné pečivo a obiloviny, libové maso, netučné zeleninové vývary, jogurty… Na samotný odběr si vezměte vhodné oblečení.
„Doporučujeme oblečení s krátkými rukávy, nebo s rukávy, které se dají snadno vyhrnout a nebudou na ruce škrtit,“ radí Mgr. Radka Damašková, provozní ředitelka center Amber Plasma.
9. Je po odběru potřeba nějaký speciální režim?
Po odběru doplňte tekutiny, alespoň 2 hodiny nesundávejte obvaz v místě vpichu a minimálně 12 hodin nezatěžujte paži, ze které byl odběr proveden. Řídit auto můžete, ale bude lepší, pokud za volant usednete nejdříve půl hodiny po odběru. Po zbytek dne se vyhněte fyzicky náročným aktivitám, bazénu i sauně.
10. Je darování plazmy bezpečné?
Pokud dárce splní všechny uvedené podmínky a dodržuje zásady před odběrem plazmy, není pro něj odběr plazmy zatěžující. V ojedinělých případech může vzniknout v místě vpichu modřina či krevní výron. „Celý odběr probíhá s pomocí jednorázového vybavení a pro každého dárce je připraven zcela nový set.
Krev i plazma protékají uzavřeným sterilním systémem na jedno použití, aby nepřišly do styku s cizí krví nebo jakýmkoliv jiným biologickým materiálem. Dárce se tedy žádné nákazy nemusí bát.
Odebraná krevní plazma se v těle obnoví do 48 hodin,“ popisuje lékař MUDr. Miroslav Šuta a dodává: „Aby byl ochráněn i příjemce léků, jsou dárci pečlivě vyšetřováni a testováni.
Každý odběr je vyšetřen na infekce přenášené krví (hepatitidy, HIV, syfilis atd.) a navíc je krevní plazma po odebrání uložena na 6 měsíců do tzv. karantény.“ Půl roku je bezpečné časové období pro případ, že by se u dárce projevilo nějaké onemocnění.
Studie PPTA2 uvádí, že v posledních dvou desetiletích nebyl v souvislosti s používáním plazmatických proteinových terapií hlášen žádný přenos infekcí přenášených krví.
Věděli jste, že…
V těle zdravého člověka je zhruba 3 až 3,5 litrů krevní plazmy, což je přibližně 5 % tělesné hmotnosti.
Jeden odběr nestačí! Protože plazma obsahuje pouze 7 % bílkovin, z nichž se následně vyrábějí léky, je potřeba velké množství odběrů.
Například na roční léčbu jednoho pacienta s hemofilií je třeba více než 1200 odběrů plazmy, pro jednoho pacienta s deficitem ALFA-1 více než 900 darování plazmy a na jednoho pacienta s primárním imunodeficitem více než 120 darování.
Počet pacientů, které lze léčit léky získanými z plazmy navíc v posledních letech stále přibývá.
V Evropě je dnes přibližně 150 soukromých center pro dárcovství plazmy (2020), v USA je jich 900.3
Doba od darování plazmy do chvíle, kdy je lék z plazmy k dispozici pacientovi, trvá 7–12 měsíců. Proces je složitější a nákladnější než výroba chemicky syntetizovaných léků.
U odběrů plazmy nehraje roli krevní skupina – není tedy třeba ji řešit. V některých plazmaferetických centrech však nabízejí jako benefit pro pravidelné dárce zjištění krevní skupiny – jedná se o zajímavou informaci pro samotného dárce.
Dárcům mohou být kompenzovány náklady, které souvisejí se vzniklým úsilím a vynaloženým časem při odběru. „V našich centrech mohou dárci získat finanční náhradu 800 Kč za každý odběr.
Pokud dárce nežádá o náhradu nákladů, může si odečíst z daňového základu až 3000 Kč za každý odběr, v celkovém úhrnu však max. 15 % ze základu daně za dané zdaňovací období.
Velmi si vážíme pravidelných dárců, které jako výraz vděku za jejich dobrý skutek odměňujeme navíc také v rámci věrnostního programu nejrůznějšími benefity,“ dodává MUDr. Richard Král, generální ředitel plazmaferetických center Amber Plasma.
