Dobrodružství je staré jako lidstvo samo. Přesto existují výpravy, které se zapsaly do dějin nejen svou odvahou, ale i tragickým koncem. Byly to expedice vedené muži, kteří se rozhodli překročit hranice tehdejšího poznání.

Prozkoumat nekonečný Pacifik, přejít vyprahlou Austrálii, proniknout k Severnímu pólu nebo se vznést nad ledovou Arktidu v balonu.

Všichni tito průkopníci sdíleli touhu najít to, co dosud nikdo neviděl, a zároveň věřili, že jejich odhodlání je silnější než příroda. Nakonec však tváří v tvář oceánům, ledovým pustinám či žáru australského vnitrozemí zjistili, že odvaha nestačí.

Jejich příběhy jsou směsí hrdinství, omylů i syrové lidské zranitelnosti. A právě proto dodnes fascinují, protože připomínají cenu, kterou někdy zaplatí ti, kdo se vydají příliš daleko.

Zmizeli v Pacifiku

Francouzský král Ludvík XVI. (1754– 1793) posílá Jeana-Françoise de La Pérouse (1785–1788) se dvěma loděmi roku 1783 zmapovat Pacifik nebo dokonce obeplout zeměkouli. Expedice sbírá cenná data o přírodě, domorodcích i ostrovech. Ale v roce 1788 lodě mizí.

Po desetiletích pátrání se zjistí, že ztroskotaly u Vanikoro v Melanésii. Deník jednoho námořníka uvádí: „Obloha se zatáhla, vítr řval jako tisíc ďáblů. Plachty praskaly, muži se křížili. Věděli jsme, že je konec.“

Bůh ho vyslyší

Ir Robert O’Hara Burke (1821– 1861) a Brit William Wills (1834–1861) chtějí přejít australský kontinent z jihu na sever. Výprava uskutečněná v letech 1860–1861 čítá 19 mužů, ale končí hladomorem, nemocemi a smrtí. Wills si krátce před smrtí poznamená:

„Moje síly mě opouštějí. Nemohu jít dál. Prosím Boha o rychlý konec.“

Uvězněni na severu

Americká expedice vedená Georgem DeLongem (1844– 1881) má v letech 1879–1881 prozkoumat Severní pól. Loď Jeannette ale uvázne v ledu u Novosibiřských ostrovů. Po dvou letech se její trup rozlomí, posádka prchá na saních a člunech.

DeLong se svěřuje: „Můj poslední záznam. Muži padají kolem mě, sotva píši. Jestli někdo tyto řádky čte, vězte, že jsme bojovali.“ Jen část posádky se vrátí živá.

Zapomenutí  vzduchoplavci

Švédský inženýr Salomon August Andrée (1854–1897) věří, že dobude severní pól horkovzdušným balónem „Örnen“. S dvěma společníky vzlétá v roce 1897 ze Špicberk, ale po třech dnech nouzově přistává na ledu. Tři muži se snaží přežít, zapisují si do deníku:

„Led je náš hrob. Chybí nám síla, chybí jídlo. Jsme lapeni v bílé věčnosti.“ Těla se najdou až po 30 letech.