Každé vejce je nejdřív vajíčkem – zárodečnou buňkou tvořenou žloutkem, která vzniká ve vaječníku ptačí samice…
Když se vajíčko uvolní a putuje vejcovodem, nabalí na sebe postupně bílek, vaječné blány a nakonec i skořápku. Jakmile projde kloakou a dostane se ven, jinými slovy samice ho snese, říká se vajíčku vejce. A pak se tedy vylíhne mládě? Nemusí!
Naprostá většina vajec, který máme doma v lednici, nejsou oplodněná, a to, co jíme, rozhodně není zárodek kuřátka. Pokud je slepice správně krmená a má vhodné podmínky, bez problémů snáší vejce i bez kohouta oplodnitele. Stačí jí světlo, alespoň tedy12 hodin denně.
Pochoutkou již od pravěku
Kdo první zjistil, že se zvířecí vejce dají jíst? Jasné důkazy o jejich konzumaci pocházejí již z mladší doby kamenné. V lidských žaludcích končí vejce racků, pštrosů, krocanů, kachen, hus, ale třeba i želv.
Staří Egypťané a Číňané kvůli vejcím chovají pávy nebo holuby. Pak se ale brzy ukáže, že se pro tento účel nejlépe hodí slepice.
Slepičí robota
Slepice snese první vejce ve věku asi 20 týdnů. Pak už v tom pokračuje téměř každý den. Závisí na plemeni, ale v průměru zvládne 300 vajec za rok. Vytvoření jednoho jí trvá zhruba 24 hodin, poté potřebuje chvilku na zotavení.
Slepice z domácího chovu je nejčinnější je během prvního roku, 4. rok výkonnost klesá na polovinu a okolo 7. roku odchází do důchodu. Starší slípky snášejí větší vejce, ale s tenčí skořápkou.
Vezměte si lupu. Nebo mikroskop!
Nejmenší vejce mezi ptáky snášejí kolibříci. Pěticentimetroví drobečci s dlouhým zobákem se starají o vajíčka velká asi 7 milimetrů a vážící třeba 25 miligramů.
Úplně nejmenší vajíčka v celé živočišné říši ale musíme hledat u hmyzu – parazitní mušky Clemelis pullata kladou miniaturky velké sotva 2 setiny milimetru.
Vaječní giganti? Pštros, kivi a dinosauři.
Pokud byste si chtěli dát k snídani opravdu pořádné vejcem zkuste pštrosí. Žádný jiný pták na planetě vám větší nesnese. Může vážit až 1,5 kilogramu (30x více než slepičí!) a natvrdo ho budete vařit asi hodinu.
Žloutek pštrosího vejce je zároveň největší buňkou, kterou můžete v současné přírodě najít.
Ze dvou spojených půlek pštrosího vejce je vyroben patrně nejstarší glóbus na světě, na němž je již zobrazena Amerika. Glóbus je velký jako grep a pochází z roku 1504.
Největší vejce v poměru ke své velikosti ale snáší novozélandský kivi. Zatímco vejce pštrosa tvoří asi 2 % jeho hmotnosti, vejce ptáka kivi (cca 450 gramů) váží jako čtvrtina samice.
Pokud bychom však hledali největší vejce všech dob, snesli by nám ho oviraptatosauři žijící před desítkami milionů let na území Číny.
Až 66 cm dlouhá vajíčka s půlcentimetrovou skořápkou a názvem Macroelongatoolithus xixianensis dnes odpočívají v čínském geologickém muzeu.
Vaječná duha
Vajíčka od běžné slepice jsou bílá nebo hnědá. S barvou peří drůbeže to nesouvisí, nahnědlá barva vzniká díky pigmentu z krve a žluči. O dost zajímavější, tyrkysová vejce, vám snese vousatá slepice araukana pocházející z Chile.
A mezi ostatními ptáky je paleta ještě pestřejší. Tmavě zelená vejce mají ptáci emu, světle zelená či žlutá nandu. V jiných hnízdech najdete i fialová, růžová, oranžová či kropenatá.
Šnek má nejdražší na světě!
Přijde vám kaviár drahý? Většina druhů nemá na šnečí vejce – kilogram jich vyjde v průměru na 100 000 Kč!
Na nevšední specialitě si pochutnávají již staří Římané, na popularitě naroste především ve Francii za dob Napoleona, kdy se kvůli obchodní blokádě nemůže dovážet kaviár.
Drobná šnečí vajíčka chutnají jako směs trávy a hub, jsou slizká a v ústech jemně křupou. Milují je také Italové a astronomickou cenu za ni rádi zaplatí i kvůli tomu, že prý zvyšují libido a prodlužují život.
Které je nejvydatnější?
Když v roce 1905 zesláblá posádka francouzského polárníka Jeana-Baptiste Charcota (1867 – 1936) dopluje do Antarktidy, právě vejce tučňáků je údajně znovu postaví na nohy. Není divu, bývají označována za nejvýživnější jídlo na světě!
Aby nevylíhnutá tučňáčí mláďata přežila v polárních podmínkách, vejce jsou skutečně nadupaná vitamíny a proteiny.
Baterie ze skořápek
Skořápky většinou vyhodíme do koše, ale možná si by si zasloužily lepší osud. Tvoří je porézní uhličitan vápenatý, který se hodí třeba jako hnojivo do květináče. Také vybělí prádlo, vyčistí odpad nebo je výtečný do pleťové masky.
Podle jednoho nedávného výzkumu by se rozemleté skořápky mohly využívat i jako elektrody při výrobě levných li-on baterií.
Ptáci na vejcích sedí . Ale ne všichni…
Většina ptáků se o své nenarozené potomky ve vejcích pečlivě stará, a dokud je třeba, zahřívají je svým tělem.
Některé druhy, například taboni, však volí jinou taktiku a nakladená vejce poctivě zahrabou. Někam, kde je teplo – do hromady tlejících rostlin, vyhřátého písku nebo do sopečného popela.
