Skip to content
reklama

Co jste nevěděli o parkuru: Kůň za čtvrt miliardy a české zaprášené zlato

Německá moderní pětibojařka Annika Schleuová sní o zlaté olympijské medaili, jenže sled dalších událostí ji od cenného kovu na hony vzdálí. Vylosovaný kůň Saint Boy odmítne poslušnost, nic na tom nezmění ani opakované mlácení bičíkem a rána od trenérky.

Kromě ztráty vítězství čeká na obě ženy trestní oznámení. I takový může být parkur.

Pro někoho jde o obyčejné a nudné ježdění na koni, další ho zase vnímá jako precizní práci, kde rozhoduje přesnost a souznění s vycvičeným ořem.

Nový styl skákání zcela změní parkur. (Eadweard Muybridge / wikimedia.commons.org / Volné dílo)

Sedněte si lépe

Tak či onak parkur je sportovním benjamínkem, protože vzniká teprve v 18. století. Má souvislost s politikou, jelikož v Anglii vychází zákon o povinném ohrazení pozemků. To zkomplikuje práci honáků, kteří musí na koních překonávat ohrady a další překážky.

Záliba prorůstá do armády, kde se důstojníci předhánějí, kdo skočí dál a výš. Dychtiví vojáci zápolí poprvé roku 1865 v irském Dublinu. Tehdejší překážky ale vůbec nepřipomínají ty dnešní. Skáče se zejména přes obyčejné klády.

O pár měsíců se tytéž disciplíny představí v Paříži, diváci ale znechucené kroutí hlavami. Závodí se totiž na nepřehledných přírodních úsecích, a tak jezdci častokrát nejsou vidět. Díky tomu se parkur přesouvá do arén, čímž startuje zlatá éra.

Mladý sport, kde soupeří zejména muži z armádních řad, kvete v Rakousku, Francii, Španělsku či Itálii. A právě v poslední zmiňované zemi se dějí psí kusy. Důstojníci zkouší, co vše mohou na koních přeskočit.

Na ořích přelétávají auta, zdi či lidi. Odvrácenou stranou jsou zranění, a tak italský parlament zakáže vojákům účast na různých jezdeckých kláních. Na vině je ale nevhodný posed. Vše změní Federico Caprilli (1868–1907), armádní kapitán zavádí tzv.

lehký sed, při němž je jezdec v mírném předklonu.

blank
První cenný kov z parkuru se houpe na krku belgického jezdce Aimého Haegemana. (La Vie au grand air / wikimedia.commons.org / Volné dílo)

Začátek konce?

Ještě větší popularitu parkuru zajistí olympijské hry, které se v roce 1900 konají v Paříži. Překážkovou disciplínu opanuje Belgičan Aimé Haegeman (1861–1935). Rozhodčí hodnotí styl, ale také čas, za který dráhu překoná.

Když se sport osvědčí, zavádí ho také do moderního pětiboje. Parkur je nedílnou olympijských her, zlatou medaili v něm získá i Československo. Děje se tak v roce 1928, kdy důstojník František Ventura (1895–1969) se svým koněm Eliotem zvládne bezchybně zdolat všechny překážky.

Sport si sice udrží fanoušky, ale v posledních letech spíše paběrkuje. V Česku ho zpět k životu přivádí Anna Kellnerová (*1996), jež se představila i na poslední olympiádě. Se svými kolegy vybojovala patnáctou příčku v parkurovém závodě družstev.

Upoutá na sebe pozornost skrze svého koně jménem Catch Me If You Can Old. Jeho cena se totiž pohybuje kolem 250 milionů korun! Mnohem méně pozitivní zájem vyvolá moderní pětibojařka Annika Schleuová (*1990). Při závodě nedokáže zkrotit koně, a tak ho několikrát přetáhne bičem. Ruku k dílu přiloží také trenérka. Na obě ženy je podáno několik trestních oznámení, ty nakonec vyváznou bez trestu. Zároveň zesílí hlasy kritiků, které volají po vyškrtnutí parkuru z olympijských disciplín.

Temné scénáře se ale prozatím nenaplnily.

blank
Dnes patří jízda na koních mezi oblíbené a populární sporty. (Jon Kassel / wikimedia.commons.org / CC BY 2.5)
Foto: wikimedia.commons Titulka (Ronald C. Yochum / wikimedia.commons / CC BY 2.5)
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Zajímavosti
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články