Domů     Co dokazují tajemné experimenty se smrtí?
Co dokazují tajemné experimenty se smrtí?
13.4.2023

Zatímco mnozí doufají, že úmrtím naše existence nekončí, většina vědců upozorňuje na neprokazatelnost tohoto předpokladu. Víc než hypotézy nám možná napoví unikátní pokusy. Vyřeší dotěrnou otázku, zda existuje „život“ po životě?

Do ponurého nemocničního pokoje dopadají sluneční paprsky. Zatímco se zdravotní sestra chystá vpíchnout jednomu z pacientů injekci, ve vedlejším pokoji leží bledý stařec a vykašlává krev. Nemocný tuší, že nastává jeho poslední hodinka.

Než vydechne naposledy, přistupuje k jeho lůžku americký lékař Duncan MacDougall (1866–1920) a krátce k umírajícímu hovoří.

Vážení nebožtíků

Poté, co se navždy zastaví mužovo srdce, nechá lékař jeho mrtvolu zvážit. Stejnou proceduru ostatně muž podstoupil i před úmrtím.

Pacient se stejně jako dalších pět lidí, skomírajících na tuberkulózním oddělení nemocnice v americkém městě Haverhill v Massachusetts, stává zvláštním pokusným objektem.

Nekonvenční MacDougall totiž u všech šesti ochořelých nechá roku 1901 zjistit jejich hmotnost před i po smrti.

Dokážeme zaznamenat okamžik, kdy duše opouští tělo? FOTO: Rad el Baluvar / Creative Commons / CC BY-SA 3.0
Dokážeme zaznamenat okamžik, kdy duše opouští tělo? FOTO: Rad el Baluvar / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Nepohrdne ani ovcemi

K čemu dojde? Jeho výzkum šokuje svět: Těla nemocných jsou prý po skonu v průměru o 21 gramů lehčí! Znamená to, že tolik váží lidská duše, která v okamžiku smrti opouští tělo? Alespoň tak výsledek výzkumu interpretuje doktor MacDougall.

Americký lékař pokusy s vážením před a po smrti provádí na počátku 20. století i mimo nemocniční areál. Objekty jeho podivného výzkumu se stanou myši, ovce a psi.

Pes nemá duši!

Zatímco u ovcí MacDougall zjišťuje odlišnost mezi jejich živou a mrtvou „verzí“, u 15 pokusných psů nezjistí žádný rozdíl. Proto usuzuje, že nejlepší „přítel člověka“ nemá na rozdíl od lidí duši.

Své kontroverzní hypotézy poté publikuje v Journal of the American Society for Psychical Research, ale též v serióznějším časopise American Medicine.

Důkaz, nebo zbytečný humbuk?

Kromě výtek ze zbytečného usmrcování živých tvorů si později Douglass vyslechne také oprávněné námitky týkající se pokusů.

Pokud totiž pomineme nepřesnosti tehdy nepříliš dokonalých vah, jsou tu ještě další okolnosti, jenž mohou ovlivnit hmotnost zkoumaných lidí a zvířat.

Z lidského těla totiž téměř nepřetržitě unikají plyny, tělní tekutiny a odpařuje se voda, ale také není vyloučeno nepozorované odpadnutí jeho částí – kousku zubů, vlasů nebo nehtů. Lze za těchto okolností hovořit o MacDougallových pokusech jako o spolehlivých?

21 gramů skutečného života?

Přesto v jeho šlépějích kráčejí i novodobí výzkumníci – například švédští lékaři v polovině minulého století. A světe div se: Také oni zjistí onen průměrný rozdíl mezi umírajícími a mrtvými – 21 gramů.

Stejně jako k němu během vážení pacientů před necelými 20 lety dojde v berlínské nemocnici i německý lékař Martens Becker.

Zvláštní je, že Becker během měření využívá nejmodernější elektronické váhy, a jako vzorek má prý kolem 2000 pokusných subjektů. Dokazuje to nesmrtelnost naší duše?

Tělo a duši zobrazuje ilustrace z 19. století. FOTO: Luigi Schiavonetti / Creative Commons / volné dílo
Tělo a duši zobrazuje ilustrace z 19. století. FOTO: Luigi Schiavonetti / Creative Commons / volné dílo

Údaje se rozcházejí

Další podobné pokusy vážení zemřelých se však s oněmi 21 gramy rozdílu váhy mnohdy i několikanásobně rozcházejí. Například jistá americká laboratoř má dojít k výsledku hmotnosti údajné duše mezi 2,5 až 6,5 gramu.

Nahrává to předpokladu, vyslovenému britským vědcem Davidem Jonesem (*1938), jenž zdůrazňuje, že podobný test může být považován za hodný zájmu pouze za několika uvedených předpokladů.

Za hranicí etiky

„Umírající musí být zapečetěn v uzavřeném pouzdru s nuceným oběhem vzduchu. Zvláštní počítač by měřil rozložení hmoty i těžiště lidského těla a průběžně vyhodnocoval výsledky,“ vysvětluje Jones v časopise Nature podmínky objektivního vědeckého měření.

„Další senzory by byly nutné ke sledování srdeční a mozkové činnosti umírajícího a k měření vdechovaného a vydechovaného vzduchu,“ pokračuje Jones. Současně předpokládá, že testovaný umírající člověk musí před experimentem projít speciálním výcvikem a školením.

Viděl jsem je zvenčí těla!

Podobný pokus si zatím nelze kvůli prioritní záchraně lidských životů v demokratických zemích představit.

Menší část pacientů, kteří se po srdeční zástavě ocitají za hranicí klinické smrti (stav po zástavě srdce), však hovoří o podivuhodných vizích, které prý prožili.

Umírající, kteří byli oživeni, hovoří o pocitech opuštění vlastního těla a spatření skutečné činnosti okolních nebo i velmi vzdálených lidí či pocitu průletu světlým „tunelem“, údajném setkání se zářící „bytostí“.

Jak vysvětlit podivné prožitky?

Často dojde i na oblíbené „život mi proletěl před očima“ – trojrozměrnou projekci shrnující zásadní okamžiky předchozího života.

Tyto prožitky či halucinace nejsou závislé na víře a vyskytují se u všech částí populace přibližně stejně, bez ohledu na příčinu smrti.

Jde tedy o halucinace skomírajícího vystresovaného mozku, jak míní většina lékařů i vědců, nebo o důkaz, že po smrti naše existence pokračuje v jakési jiné – snad energetické formě?

O tělo a duši se zajímali už staří Egypťané. FOTO: E. A. Wallis Budge / Creative Commons / volné dílo
O tělo a duši se zajímali už staří Egypťané. FOTO: E. A. Wallis Budge / Creative Commons / volné dílo

Pomůže nám Grey?

Přiblížit k řešení nás snad mohou experimenty prováděné za přispění přístroje vynalezeného neurofyziologem a kybernetikem britsko-německého původu Williamem Greyem (1910–1977).

Grey nejenže zdokonalí zařízení na měření elektrické aktivity mozku (EEG), ale také vymyslí jeho vylepšenou variantu.

Greyův přístroj připojený na EEG dokáže po měřitelné elektrické reakci pacientova mozku například zapnout připojený televizor nebo rozeznít zvonek.

Netradiční experiment

Elektrický impulz vznikající v mozku před oním zapnutím televize se nazývá „pohotovostní vlna“. Vylepšené Greyovo zařízení je dodnes využíváno při léčení. Ochrnutí pacienti se pomocí vůle a zpětné vazby (rozeznění zvonku přístroje) učí pohnout končetinami.

Ale využití přístroje může být i jiné, což napadne francouzského fyzika Jeana Jacquese Delpassea (1929–1987).

Vědec se spojí s nemocnicí, která pomocí Greyova přístroje léčí pacienty s vysokým krevním tlakem, a navrhne jí spolupráci na netradičním experimentu.

Obrazovka svítí!

Delpasse chce zjistit, co se děje po smrti. Požádá o sledování mozkové aktivity vážně nemocných osob. Má výhodu, že pacienti jsou vycvičení ve vytváření zmíněných mozkových „pohotovostních vln“ za účelem snížení jejich krevního tlaku.

Zpočátku se neobjeví nic neobvyklého, zvrat přijde až později. U jedné z umírajících žen se v okamžiku smrti rozsvítí televizní obrazovka – jde o projev oné elektrické pohotovostní vlny z jejího mozku!

Co dokazuje Delpasseův efekt?

U jiného – v té chvíli již mrtvého pacienta, se monitor rozzáří dokonce v době, kdy jeho mozek nemá být dávno funkční! Ale proč? Vždyť měla být činnost jeho mozku – dávno po srdeční zástavě – již nulová!

Podle skeptiků jde pouze o poslední záchvěv aktivity mozkových buněk, zatímco Delpasse považuje jev za důkaz přechodu naší fyzické existence do jiné formy bytí. Takzvaný Delpasseův efekt tedy možná naznačuje posmrtné pokračování našeho života. Anebo snad pravý opak?

Nevymýšlejí si?

Za pozornost stojí i testy prováděné na konci 90. let minulého století v britské Hlavní nemocnici v Southamptonu. Personál umístí vysoko na stěnách dekorace roztodivných tvarů.

Předměty jsou tajně připevněny mimo pohled ležících i stojících nezúčastněných osob, aby nedošlo ke zkreslení výsledků experimentu. Zmíněný pokus má dokázat, zda si umírající lidé své „posmrtné“ zážitky nevymýšlejí.

Funguje to!

Jednou z fází prožitků blízkosti smrti (vize či halucinace nastávají po klinické smrti) má být totiž spatření okolí ze vznášející se pozice nad vlastním umírajícím tělem. Jaké má tento několik let trvající pokus výsledky?

Někteří z pacientů, kteří byli v této nemocnici resuscitováni ze stavu klinické smrti, dokážou přesně popsat tvary a umístění předmětů, které nemohou spatřit ze země!

Někteří nevidí nic…

I když tento experiment přímo nedokazuje existenci posmrtného života, lze z něj vyvodit nezávislost našeho vědomí na lidském těle? Další poznatky přinášejí navazující experimenty pod vedením britského vědce Sama Parniy.

Ten se snaží podívat na prožitky blízkosti smrti velmi komplexně. Jeho tým sleduje zážitky i fyzický stav 63 pacientů po klinické smrti. Zatímco 56 z nich si z doby, kdy jsou mrtví, nepamatují nic, zbylých sedm má na tuto dobu barvité vzpomínky!

Velká čtyřka vrací úder

Čtyři z těchto sedmi lidí si pak vzpomínají na pocit obrovského štěstí, údajný „pobyt v jiném světě“, i setkání s duchovními bytostmi, zemřelými přáteli a členy rodiny.

Jednalo se o chybu jejich umírajícího mozku způsobenou nedostatkem kyslíku nebo nesprávným podáním léků, jak míní většina vědců?

Jenže Britové zjišťují, že u žádného ze čtyř pacientů nedojde během umírání k úbytku kyslíku v tkáních centrální nervové soustavy, ani k pochybení při podávání léků během resuscitace. Znamená to, že předchozí teorie jsou chybné?

Žádní pánbíčkáři

Zarážející je, že žádná z těchto čtyř osob nemá vztah k náboženství, většina se dokonce označuje za ateisty! Dá se tedy předpokládat, že si své prožitky nevymýšlejí.

Tvrzení o nedostatečně okysličeném mozku umírajících lidí s prožitky blízkosti smrti vyvrací i jiný experiment, provedený před několika lety na Kalifornském institutu technologií.

Záhada zůstává

Zpočátku skeptický Parnia k tomu dodává: „Při zástavě srdce dochází k poklesu aktivity mozku. Není potom možné, aby mohl zvládnout takové pochody, jež umožňují vznik trvalých vzpomínek.

Při nedostatečném přísunu kyslíku do mozku jsou zase lidé naprosto zmateni a žádné vzpomínky nemají.“ Je tedy možné, že naše vědomí funguje nezávisle na centrálním nervovém systému a ve chvílích smrti se oddělí.

Podle jiných teorií však mozek nebo žlázy s vnitřní sekrecí začnou při umírání uvolňovat látky, podobné „hormonu štěstí“ serotoninu, které navodí pocity blaha, a neobvyklé vize. Přijdeme někdy na to, kde je pravda?

Foto: Rad el Baluvar / Creative Commons / CC BY-SA 3.0, Luigi Schiavonetti / Creative Commons / volné dílo, E. A. Wallis Budge / Creative Commons / volné dílo, Taras Ševčenko / Creative Commons / volné dílo
Související články
Záhady a tajemství
Zločin, rebelie a role zlodějů: Jan Révai mezi žoldnéři a gangstery
Jan Révai si po zkušenostech z vězení zahraje hned několik postav spojených s kriminálním prostředím. V hongkongském akčním filmu Hun shen shin dan hraje parťáka hlavního hrdiny, který se v Praze utká s žoldnéři o vzácný diamant. V muzikálu Rebelové je zase jedním z vojáků utíkajících před vstupem vojsk Varšavské dohody do Československa, kteří nakonec […]
Záhady a tajemství
Tajemná mystika koruny českých králů: Navždy patří svatému Václavovi
České korunovační klenoty jsou bezesporu naším národním symbolem. Největší pozornost však právem vzbuzuje koruna svatého Václava. Tu nechal v roce 1346 zhotovit Karel IV. pro svoji korunovaci českým králem, jež proběhla roku 1347. Karel IV. (1316-1378), jenž se také zabýval mystikou, zasvětil korunu svatému Václavovi, patronu české země. Koruna tak byla v podstatě určena přímo […]
Záhady a tajemství
Strašidelný pařížský hřbitov: Bloudí zde upírka či Bílá paní?
Père Lachaise, největší pařížský hřbitov, je prý doslova protkaný duchy a jinými tajemnými přízraky, které zde údajně často vídají i strážci hřbitova. Nelze kupříkladu přehlédnout gigantický náhrobek, jenž patřil baronce Stroganovové, manželce hraběte Demidoffa. Baronka byla vyhoštěna do Paříže a odloučena od svého manžela. Zemřela ve věku 40 let jako velmi bohatá žena. Říká se, […]
Záhady a tajemství
Tragédie nad mraky: Let kapely Lynyrd Skynyrd, který změnil rockovou historii
Když osud vzal cestou, která měla vést k hudbě, životy hudebníků se změnily v okamžiku. Příběh pádu letadla, který zastavil srdce jižanského rocku a zanechal svět v šoku. Máme nějaký problém s palivem            Tihle hoši byli od začátku průšviháři. Když už založí kapelu, tak hned několikrát změní její název. Z One percent se přes Noble Five […]
reklama
svět zločinu
Woody Allen: Stín obvinění ze zneužití v životě slavného režiséra
Woody Allen, uznávaný hollywoodský režisér a scenárista, čelí vážným obviněním z obtěžování a zneužití své adoptivní dcery Dylan. Přestože byl v roce 1993 zproštěn obvinění po vyšetřování, která nenašla dostatek důkazů pro trestní stíhání, v průběhu let se kauza znovu a znovu otevírala. Allenova dřívější aféra se Soon-Yi, také adoptivní dcerou jeho bývalé partnerky Mii […]
Robert Downey Jr.: Rok a půl v base a hollywoodský splněný sen
Příběh Roberta Downeyho Jr. je dokonalým příkladem toho, jak se z temnoty může vzejít k světlu. Jeho boj s drogovou závislostí nebyl snadný, ale nakonec se stal jednou z největších hvězd Hollywoodu. Robert Downey Jr. je dnes známým jménem v Hollywoodu, ale jeho cesta k úspěchu byla plná peripetií a bojů s drogovou závislostí. Přestože […]
Bill Cosby: Propuštění z vězení po procesních chybách
Bill Cosby, někdejší hvězda americké televize, byl v červenci 2021 propuštěn z vězení kvůli procesním chybám, které vedly k jeho odsouzení v roce 2018 za sexuální napadení. Tento krok vyvolal šok mezi více než šedesáti ženami, které ho obvinily ze sexuálního obtěžování. Přestože byl Cosby odsouzen za zdrogování a znásilnění Andrey Constandové, verdikt byl zrušen, […]
Harvey Weinstein: hlavní poražený kauzy MeToo se odmítá vzdát
Harvey Weinstein, někdejší mocný filmový producent, se snaží zvrátit své odsouzení za znásilnění a sexuální obtěžování. Jeho šance na očištění jsou však mizivé. Skandál, který začal v roce 2017, odhalil dekády zneužívání moci, kdy Weinstein nutil herečky k sexuálním službám výměnou za kariérní příležitosti. Navzdory pokusům vše zamést pod koberec a dohodám s oběťmi byl […]
historie
Hagia Sofia: Byzantský klenot i důvod ke sporům
Rozměry symbolu Istanbulu s nepřehlédnutelnou kopulí by byly impozantní i pro jakoukoliv moderní stavbu. Ty však obsahují ocelové prvky, které ikonická Hagia Sophia rozhodně nemá. Co však má, jsou pohnuté osudy: byl to křesťanský chrám, mešita, muzeum a nově je opět mešitou. A to budí vášně! Hagia Sofia, tedy Chrám Boží moudrosti, okrašluje turecký Istanbul […]
Benešovy dekrety: Ostře sledované zákony
Ač se to tak ze zpráv v tisku může zdát, Benešovy dekrety nejsou o vyhánění Němců, nejsou legalizací pomsty a už vůbec nejsou dílem jednoho muže. Prezidentské dekrety, označované jako Benešovy, jsou právní normy vydávané exilovou vládou během druhé světové války a krátce po jejím skončení. Přestože většina jich už dávno ztratila platnost, stále budí […]
Proč se Britové dozvěděli o kapitulaci Němců s dvanácti hodinovým zpožděním?
Kde podepsali Němci na konci druhé světové války kapitulaci?  Bylo to v Berlíně, nebo ve Francii?  Prameny uvádějí obě možnosti… A obě jsou pravdivé. Za bernou minci můžeme označit obě informace, protože k podepsání německé kapitulace došlo dvakrát. Poprvé ve francouzské Remeši 7. května 1945 ve 2 hodiny a 41 minut. Listinu tehdy parafuje německý generál […]
Vůz Klementa Gottwalda se musel prodlužoval kvůli tlusté první dámě
Luxus na kolech miluje i Klement Gottwald. Po nástupu do úřadu usedá do vozů značky Daimler, které na Pražském hradě zůstaly po Edvardu Benešovi. Jenže jako správný komunista je Klement Gottwald (1896‒1953) považuje za buržoazní vymoženost. Nepřipadá v úvahu, aby v nich reprezentoval socialistické zítřky. Chová se jako stín Josifa Vissarionoviče Stalina (1878‒1953). Je tedy […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Přinese Lutovské rozvod konečně klid?
nasehvezdy.cz
Přinese Lutovské rozvod konečně klid?
Moderátorka Iveta Lutovská (41) si může konečně oddychnout. Rozvodové řízení s podnikatelem Jaroslavem Vítem (47), které se táhlo několik měsíců a bylo pro ni velmi bolestivé, je u konce a ona je opět
Tajuplná Šumava: Hrůzu nahánějící umrlčí prkna
epochanacestach.cz
Tajuplná Šumava: Hrůzu nahánějící umrlčí prkna
Úcta k zemřelým se projevuje v každém koutě světa i naší republiky trochu jinak. Šumavští si osvojili velmi svérázný zvyk – stavění umrlčích prken, ze kterých se stalo podivné memento smrti a prostředek, jakým mrtvé uctívat a často i s nimi promlouvat. Mohla v sobě lože nebožtíků soustřeďovat negativní energii zemřelých a prostupovat i do
Její smrt nikdy nepřebolí
skutecnepribehy.cz
Její smrt nikdy nepřebolí
Nikdy to nevymažu z hlavy. Ten den, kdy jsem se šla rozloučit s mojí dcerou. Neskutečná bolest, když víte, že je to poslední rozloučení. Monika byla zdravá, chytrá a krásná holčička. Nebyly s ní velké problémy v pubertě, když dospěla, byla úspěšná. Měla život před sebou Měla své plány. Vystudovala, našla si dobré místo a potkala Honzu, s nímž se chtěli vzít.
Města zaplavily gangy malých kolportérů
epochalnisvet.cz
Města zaplavily gangy malých kolportérů
„Mnoho mužů může najít zaměstnání prodejem novin.“ Těmito slovy začíná Benjamin Day, vydavatel deníku New York Sun, v roce 1833 inzerát, v němž hledá kolportéry pro své noviny…K jeho překvapení se však nepřihlásí žádný dospělý, ale desetiletý chlapec!   Za prvního kolportéra, pouličního prodavače novin, lze považovat irského imigranta Bernarda Flahertyho (1824–1876), jenž zareagoval na
Výstava Na led! představuje hokej a bruslení  v obrazech
iluxus.cz
Výstava Na led! představuje hokej a bruslení v obrazech
Fenoménu hokeje a bruslení ve výtvarném umění se věnuje výstava Národní galerie Praha (NGP), která pro návštěvníky znovu otevírá Palác Kinských na Staroměstském náměstí. Výstava představí téměř sto pr
Krásné nohy? Žádný problém!
nejsemsama.cz
Krásné nohy? Žádný problém!
Nohy vás nosí celý den, a tak byste jim měla věnovat náležitou pozornost. Jenom tak se vyhnete nejrůznějším problémům. Následující návod platí pro všechny nehty na nohou, ale pro palce především, zde je riziko zarůstání největší. Nejdříve dopřejte prstu teplou koupel a do vody přijdete hodně soli. Horká voda změkčí kůži kolem nehtu a sůl pomůže s dezinfekcí
Než začnete malovat…
panidomu.cz
Než začnete malovat…
Také se tak díváte po stěnách a říkáte si, že by to chtělo vymalovat? To se stává často, když nám slunce posvítí do oken. A také je jaro a začátek léta k malování nejvhodnější. Barva bude dobře schnout a nebude zas takové horko. I když ono samo malování je tak trochu alchymie, nesmí to schnout moc
Bohémský interiér s pařížským šarmem
rezidenceonline.cz
Bohémský interiér s pařížským šarmem
Zcela nový projekt, vybavený odborníky na design z LUXXU, byl promyšlen do nejmenších detailů a evokuje francouzskou klasiku s dotekem historie. Exkluzivní realizace je tak ztělesněním pronikavého kouzla a elegance půvabné metropole země galského kohouta a jejího životního stylu. Hned po vstupu do nitra charismatického bytu je téměř hmatatelně cítit vůni panujícího avantgardního stylu –
Nenašel snad duch zavražděného prezidenta až do dnešních dnů klid?
enigmaplus.cz
Nenašel snad duch zavražděného prezidenta až do dnešních dnů klid?
Duch bývalého 16. amerického prezidenta Abrahama Lincolna prý bývá poměrně často spatřován, jak bloudí ve washingtonském Bílém domě… [gallery ids="141907,141906,141908"] Věštecký sen Paní Lincolnov
Původ známých pohádek: Znásilnění, mučení a smrt ve velkém
21stoleti.cz
Původ známých pohádek: Znásilnění, mučení a smrt ve velkém
Pohádky, které dnes známe a milujeme, jsou oproti svým původním verzím jen slabými odvary. Jádra mrazivých nebo lechtivých příběhů, z nichž kdysi povstaly, v nich nicméně přetrvávají dodnes.  
Bil se kardinál Harrach za církevní restituce?
historyplus.cz
Bil se kardinál Harrach za církevní restituce?
Hlavou se kardinálovi honí temné myšlenky. Nejraději by všechno vzdal a užíval si klidu. Neustálé lavírování mezi snahou utužit v zemi katolickou víru a nezpronevěřit se svému svědomí ho ničí. Nakonec se ale rozhodne znovu bojovat.   „Násilím se ničeho dosáhnout nedá,“ povzdechne si v tichu své pracovny kardinál Arnošt Vojtěch z Harrachu (1598‒1667). Ještě že arcibiskupství získalo
Pečená jehněčí kýta na česneku
tisicereceptu.cz
Pečená jehněčí kýta na česneku
Francouzi nadají dopustit na pečené jehně na česneku s rozmarýnovými bramborami. Ingredience 1 jehněčí kýta s kostí 5 stroužků česneku olivový olej sůl, pepř 5 snítek rozmarýnu 1 kg malých