Císař Karel VI. dobývání zámoří za trůn pro dceru nevyměnil

Hrozby ze strany Osmanů a problémy se sousedy způsobují, že Rakušany příliš zaměstnává jejich obrana. Na koloniální ambice chybí prostor.

Navíc přístavy na Jadranu jsou pro zámořské cesty z ruky a plavba Středomořím se vzhledem k množství pirátů stává riskantním podnikem. Přesto Habsburkové podniknou několik neúspěšných koloniálních pokusů.

„Chci navázat na úspěchy španělské větve našeho rodu v zámoří,“ plánuje císař Karel VI. (1685–1740). V Rakouském Nizozemí roku (jih dnešního Nizozemí, který patří Habsburkům) roku 1717 podpoří vznik Ostendské obchodní společnosti, za kterou stojí rakouští obchodníci působící v Ostende.

Císař Karel VI. by rád pronikl i za oceán. Nakonec si ale svoje ambice dobře rozmyslí.

Přivážejí čaj i hedvábí

Karel VI. jim poskytne právo obchodovat se zámořím. Společnost roku 1723 zakládá pobočku i v západobengálském Bankibazaru v dnešní Indii. Lodě Ostendské společnosti vozí do Evropy čaj, kávu, hedvábí i porcelán a koření. Císařská pokladna se plní z jejich zisků.

Plán ústředí Ostendské společnosti v indickém Banquibazaru.

Konkurence zkouší špinavosti

Působení Ostendské společnosti ale hatí plány Anglie a Spojených nizozemských provincií (sever Nizozemí).

Obě země považují mezinárodní obchod v Indii za svoje výsostné teritorium. Intrikami se proto snaží Karla VI. přimět, aby změnil svoji politiku. „Přeneste obchod se zámořím z Ostende do Terstu,“ navrhují mu roku 1726.

Lodě plují až do daleké Indie. Boj o zdejší obchodní teritoria probíhá hlavně pomocí intrik.

„Ve Středomoří by pak alžírští piráti působili jako nezvaní, ale efektivní spojenci Anglie,“ naznačuje současný publicista Michal Wanner způsob, jak se Angličané chtějí zbavit konkurence. Nabídnou úplatek bengálskému hodnostáři když, že zabrání tomu, aby Ostendská společnost dostala povolení obchodovat v Bengálsku v dnešní Indii.

Panovník potřebuje, aby Angličané a Nizozemci uznali nástupnictví jeho dcery Marie Terezie.

Císař podléhá nátlaku

Snaží se zničit protivníka a neštítí se ničeho. „Poslali skupinu vojáků nesoucích císařskou vlajku, aby s pokřikem Ať žije císař! Jsme Němci!“ zapálili bengálskou vesnici,“ líčí Wanner. Karel VI. Nakonec podlehne nátlaku Angličanů a Nizozemců.

Roku 1731 zruší Ostendské společnosti povolení k obchodu. Potřebuje totiž, aby Angličané a Nizozemci uznali tzv. Pragmatickou sankci, která potvrzuje nástupnictví jeho dcery Marie Terezie (1717–1780) na trůn. Své koloniální ambice za dceřino právo vládnout nevymění.