Domů     Chlubili se faraoni bohatstvím z medu?
Chlubili se faraoni bohatstvím z medu?
31.12.2018

„Rád bych uctil všemocného boha Hapiho,“ prozrazuje svým rádcům Ramesse III., poslední z velkých egyptských faraonů. Kněží jeho dar ale pořádně zaskočí. Jde totiž o obrovské množství medu. Sladká, lepivá pochutina je v říši na Nilu mimořádně cenná…

Všude se blyští zlato. Britský archeolog Howard Carter (1874–1939) v listopadu 1922 ohromeně zírá na poklady z právě otevřené Tutanchamonovy hrobky v Údolí králů.

Mezi výtvory z drahých kovů úplně zapadá skutečnost, že předčasně zesnulého panovníka dávní lidé vybavili na jeho poslední cestu také četnými nádobami s medem.

Tutanchamonova hrobka přitom nebude první ani poslední, v níž archeologové na sladké překvapení narazí. Co víc, egyptský med si i po tisících let stále zachovává skvělou chuť!

Howard Carter kromě množství zlata nalezl v Tutanchamonově hrobce i zásoby medu.
Howard Carter kromě množství zlata nalezl v Tutanchamonově hrobce i zásoby medu.
reklama

Do piva i na mumie

„Když bůh Re zaplakal, jeho slzy, dopadající k zemi, se proměnily ve včely-dělnice. Ty okamžitě začaly poletovat mezi květinami a stromy nejrůznějších druhů a vosk a med tak spatřily světlo světa,“ hlásá jeden z objevených staroegyptských papyrů. Není divu, že si staří Egypťané včel náležitě považují.

S jejich systematickým chovem začínají už v dobách Staré říše (asi 2686–asi 2181 př. n. l.) a pro med objevují celou řadu využití. Sladí si s ním koláčky, ale také víno nebo pivo. V papyrech jsou zaznamenány desítky lékařských receptů, které s medem pracují.

Nejenže se v něm rozpouštějí léky, které jsou pro člověka mnohem hůře stravitelné, lepkavá látka se používá jako „tekutý obvaz“ na rány či popáleniny. Díky tomu, že při styku s lidským potem uvolňuje peroxid vodíku, působí jako skvělá přírodní dezinfekce.

Poměrně velká kyselost medu (pH mezi 3,2–4,5) zabraňuje rovněž množení nežádoucích bakterií. Staří Egypťané proto med přimíchávají i do směsí, které slouží k balzamování mumií.

Včely, jejich chov nebo sběr medu zachycuje řada dávných stél.
Včely, jejich chov nebo sběr medu zachycuje řada dávných stél.

Vosková flotila

Včelí vosk Egypťané používají k pečetění nádob i sarkofágů, případně jím potírají dřevěné tabulky, do nichž pak kovovou tyčinkou ryjí poznámky a náčrtky. Velkou pozornost věnují figurkám v rukou kněží, které jsou z včelího vosku vyrobeny.

Věří totiž, že pokud kněz figurce ublíží, jeho zloba zasáhne i skutečného člověka, jehož má předmět zobrazovat. V polovině 4. století př. n. l. na Egypt neodbytně dotírají Peršané.

Faraon Nachthareheb ničí nepřátelskou flotilu z vosku.
Faraon Nachthareheb ničí nepřátelskou flotilu z vosku.

Faraon Nachthareheb (vláda v letech 360–343 př. n. l.) tuší, že se obávaným vetřelcům bude muset postavit v námořní bitvě. „Musím zvítězit. Za každou cenu!“ ví. Jak na to? Egyptský král nechává ze včelího vosku vybudovat malou flotilu.

Za mohutného zaříkávání se pak jedna loďka za druhou poroučí ke dnu vodní nádrže, na které se plavily. Nachthareheb uvěří, že se tak stane Peršanům i ve skutečnosti…

Ramesse III. dává na odiv své jmění.
Ramesse III. dává na odiv své jmění.

Dražší než zlato

Po včelích produktech v průběhu let roste v Egyptě poptávka, která zakrátko převyšuje produkci. Z medu se postupně stává nedostatkové zboží, rovnající se cenou drahým kovům – ostatně lze jím také platit daně.

Dovolit si ho mohou jen ti nejvýše postavení – především faraon. Egyptští králové rádi dávají na odiv své bohatství a chlubí se zásobami medu asi jako Ramesse III. (vláda v letech 1186–1155 př. n.

l.), který jeho velké množství věnoval Hapimu, bohu záplav a úrodnosti. Jako naprosté plýtvání medem se naopak jeví chování dalšího z vládců, Pepiho II. (vláda v letech asi 2246–2152 př. n. l.).

Tento faraon nemá rád obtížný hmyz, který v blízkosti Nilu neustále poletuje. Aby se ho zbavil, nechává vždy natřít jednoho ze svých otroků medem. Komáři pak útočí na sladkého nebožáka, a králi dají pokoj.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Záhady a tajemství
Ztracená ponorka: Na hlídce je už 86 let
„Still on patrol“ – Stále na hlídce. Tento status patří v námořní terminologii bojovému plavidlu, které se ztratilo, avšak jeho vrak stále nebyl objeven. Vztahuje se i na nizozemskou ponorku HNLMS O 13, která se nevrátila z hlídkové plavby v roce 1940. Co o této poslední misi víme? Podaří se někdy vrak ponorky objevit? V kalendáři je červen […]
Záhady a tajemství
Některá místa se nám zdají povědomá, přestože jsme tam nikdy nebyli. Záhada déjà vu
Vstoupíte do cizího domu, rozhlédnete se po místnosti a najednou vás polije zvláštní pocit: přesně tohle už jste přece někdy zažili! Víte, kde stojí stůl, tušíte, co přijde za okamžik, a přesto si nedokážete vybavit jedinou skutečnou vzpomínku. Jako by vám někdo na okamžik pustil reprízu života, který jste nikdy nežili. Jde o tajemné poselství […]
Záhady a tajemství
Karyn Kupcinetová: Věděla víc, než měla?
Hollywood je místo s nejvyšší koncentrací celebrit a skandálů. Nevyhýbají se mu ovšem ani záhadná úmrtí a nikdy neobjasněné vraždy. Jako příběh mladé herečky, která zemřela dřív než se stihla proslavit. Dvaadvacetiletá Karyn Kupcinetová (1941-1963) je na počátku slibné kariéry. Za sebou má téměř dvě desítky seriálů a malých filmových rolí. Zemře však dřív než […]
Záhady a tajemství
Člověk slabě svítí. Jenže vlastní světlo nikdy neuvidíme
Když večer zhasneme, naše tělo podle všeho úplně nezmizí ze světa světla. Člověk totiž skutečně vysílá fotony. Ne takové množství, aby se podle něj dala najít cesta do kuchyně, natož aby se rozzářila ložnice. Jde o tak slabé světlo, že lidské oko nemá šanci ho zachytit. Přesto ho dokážou odhalit citlivé vědecké přístroje. Každý z […]
historie
Plastové lžičky jako z filmu Pelíšky: Materiál, který dobývá svět, ale v horké kávě má namále
Najdeme je prakticky všude. Plastové lžičky.  V kuchyni, koupelně, autě, nemocnici i v moři. Umělá hmota se stává jedním z největších vynálezů moderní civilizace, ale také její pořádnou ekologickou noční můrou. Jejich historie přitom začíná v době, kdy ještě nikdo netuší, že jednou bude plastová lžička symbolem české filmové nostalgie a že některé umělohmotné výrobky […]
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Slavné pochoutky, které vznikly náhodou I.
Když se zakousnete do sušenky s čokoládou anebo chroupete nachos, nejspíš vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, kde a proč vlastně vznikly. U mnoha známých pokrmů zafungovalo umění improvizace, u jiných zapracoval čas a u dalších třeba jen vnější vlivy… U mnohých jídel platí, že za jejich skvělou chutí a všeobecnou oblíbeností stojí zručný kuchař, […]
Když před soudem stojí mrtvý papež! Doslova
Svět je v devátém století rozhárané místo. Na troskách antické říše vrůstají nová království. Jenže i ta se rozpadají a o zbytky se perou nové státní útvary. Spory mezi Západořímskou a Východořímskou říší otřásají i Římem a papežům jde najednou víc o politiku než o víru. Šikovným politikem je i Formosus (asi 816–896). Straní vládcům z východní […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz