Skip to content

Charles Crane: Americký boháč pomáhal vzniku Československa

Je časné ráno. Tomáš Garrigue Masaryk však vstává brzy, a zatímco ještě jeho rodina spí, už usedá k psacímu stolu. Tentokrát ho však z práce vyruší zvonek. Někdo stojí za dveřmi bytu u Bruské brány č. p. 237 a nemíní to vzdát. Jakmile profesor otevře, zahlaholí na něj neznámý host anglicky: „How do you do?“

„Určitě je to nějaký novinář,“ bleskne hlavou Masarykovi (1850–1937) při pohledu na příchozího. „A bude chtít nějakou finanční podporu…“ Návštěvník však v tu chvíli již vytahuje doporučující dopis od Louise Légera (1843–1923), předního francouzského profesora slavistiky, a představuje se: „Mr. Crane!“ V českém politikovi se v tu chvíli mísí pocity nadšení s rozpaky. „Takhle že vypadá ten proslulý boháč Crane?!“ Spíše ho podle oděvu tipoval na nějakého řemeslníka. Konečně mu vřele potřese rukou. Vždyť už si spolu nějaký ten pátek dopisují. „Přijeďte do Chicaga,“ zve nyní, onoho časného jarního rána roku 1902, americký podnikatel a filantrop Masaryka k přednáškám na tamní univerzitě. O rok dříve tam byla z Craneovy iniciativy založena katedra slovanských studií.

Masaryk se k cestě do USA nenechá dvakrát přemlouvat.

Ohromená Amerika
„Bravo! Výborně!“ Aula chicagské univerzity už v létě 1902 tleská Masarykovi, který zde vystoupil se svou přednáškou o Slovanech a slovanství. Jeho postoj je střízlivý. „Velkými hesly se mohou lidé opíjet, ale nenaučí se jimi pracovat. Když miluješ svou vlast, nemusíš o tom mluvit, ale udělej něco kloudného,“ razí Masaryk a Amerika je uhranutá. Českému profesorovi v Chicagu udělují čestný doktorát a významný matematik Archibald Henderson (1877–1963) mu skládá hold největší: „Teď zrovna nevím, kde ty dotyčné Čechy v Evropě leží, ale musí to být velká země, když mohla zrodit takového muže, jako je profesor Masaryk.“

Chicagská univerzita českému profesorovi pozorně naslouchá.

Rodí se přátelství
Charles Crane (1858–1939), hlavní organizátor Masarykova přednáškového turné po Americe, může být spokojený. Jeho osobní zájem o slovanství zřejmě vzešel z vlastnictví nějakých těch továren v Rusku. Dokonce se trochu naučil rusky. Do svého projektu seznámit Američany se slovanským etnikem lije miliony dolarů z rodinného byznysu na výrobu vodovodního potrubí. Profesor Masaryk je přesně tím, koho hledal. Mezi oběma muži se rodí přátelství, které bude mít zásadní význam pro vznik Československa…

Pro americkou stranu je otázka slovanské autonomie zprvu prostředkem nátlaku na vládu císaře Karla I.

Vůdce Slovanů u prezidenta
„Vzdám se svého podílu,“ rozhodne se roku 1914 Charles Crane opustit ředitelské místo v rodinném podniku. Nechává se vyplatit a napříště se může věnovat jen svým zálibám. Kromě slovanství je aktivní na poli diplomacie. Přístup má do těch nejvyšších politických kruhů. Když v roce 1912 štědře sponzoroval volební kampaň budoucího prezidenta Woodrowa Wilsona (1856–1924), bylo evidentní, že bude mít brzy otevřené dveře i do Bílého domu. Jeho syn Richard (1882–1938) navíc působí jako tajemník amerického ministra zahraničí. Díky této kombinaci se na americké půdě také více přetřásá otázka budoucí autonomie slovanských národů, žijících v rámci rakousko-uherské monarchie.

Prezident Wilson po setkání s Masarykem změní názor.

Konkrétně „českou otázku“ prezident Wilson „považoval v prvé řadě za instrument k diplomatickému tlaku na habsburskou monarchii“. O to, aby svůj postoj změnil a osamostatnění národa uprostřed Evropy se stalo jednou z jeho válečných priorit, se mimo jiné postará Crane. V roce 1918 k němu hned několikrát přivádí výmluvného českého profesora. „Radím vám, pane prezidente, abyste Masaryka přijal; je to určitě nejvýznamnější vůdce Slovanů ve světě,“ vystavuje příteli jednoznačné doporučení.

Foto: wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Společnost
Zobrazit více …