Češi jsou národem tlouštíků a protipandemická opatření tento stav ještě podtrhla. Kvůli nedostatku pohybu, a horší životosprávě tak na váze nyní najdou v průměru o tři až pět kilo víc než před pandemií.

Lékaři před přibývajícími kily varují, protože jsou často roznětkou ke vzniku rozvoje diabetu 2. typu.

Pacienti si mimo jiné zadělávají na vážné srdeční či ledvinné komplikace už ve chvíli, kdy cukrovka vzniká a ještě se neprojevuje. Až 55 % obyvatel České republiky má problém s nadváhou, téměř polovina z tohoto počtu je vyloženě obézní.

V Česku je podle lékařů v současné době přes milion diabetiků a každoročně jich tisíce přibývají.

Pacientů přibývá

„Bez velkého přehánění lze říci, že v Česku nyní čelíme pandemii diabetu 2. typu. Pacientů lineárně přibývá s tím, jak populace tloustne a také stárne,“ říká internista MUDr. Tomáš Hauer z Cévního centra České Budějovice.

„Většina diabetiků 2. typu má nadváhu, obézních je přibližně 60 %. Zároveň má většina obézních cukrovku. Mezi nadváhou a rizikem diabetu je jasná přímá úměra,“ dodává. Podle lékařů situaci ještě zhoršil covid-19 a opatření s ním související.

„Při pandemii pacienti chodili mnohem méně na prohlídky, takže za poslední půlrok, kdy se k lékaři do ordinace opět odhodlali, se počet nových diagnóz diabetu a prediabetu percentuálně zvedl.

Kromě toho, že ztloustli, přicházeli diabetičtí pacienti často s rozkolísanou nemocí nebo dokonce dekompenzovaní,“ říká MUDr. Jozef Čupka, MPH, praktický lékař a člen výboru Společnosti všeobecného lékařství.

Podle odborníků však vážné zdravotní komplikace startují už ve stadiích, které diabetu předcházejí. „U lidí, kteří trpí inzulinovou rezistencí nebo tzv. prediabetem, dochází k poškozování cév.

A to jak těch mikroskopických, které vyživují ledviny nebo periferní nervy, tak velkých tepen. Tito lidé přitom o své vyšší hladině cukru v krvi mnohdy ani neví, případně ji sice mají zvýšenou, ale ještě nedosáhnou na léčbu,“ říká MUDr. Hauer.

Komplikace jsou na obtíž

Mezi početné komplikace v pozdější fázi cukrovky patří problémy se zrakem nebo neuropatie. Nemoc způsobuje i kornatění tepen a razantně zvyšuje riziko infarktu a cévních mozkových příhod.

Častá je také ischemická porucha dolních končetin, která může vést i k amputaci. Podle MUDr. Hauera si navíc komplikace diabetu nevybírají – postupně na jednu z nich při podrobnějším vyšetření narazí u prakticky každého pacienta.

Odborníci se však shodují, že příchod moderních léčiv – tzv. gliflozinů – terapii cukrovky zásadně mění.

„Ještě donedávna mohla být léčba cukrovky jakkoli dobrá, ale nedokázala snížit počty kardiovaskulárních a ledvinných komplikací. Glifloziny léčí nejen cukrovku, ale i nemoci s ní spojené.

Chrání pacienty před srdečním selháním nebo poškozením ledvin, což dříve žádná antidiabetická léčba nedokázala,“ vysvětluje MUDr. Hauer.

„Přestože existují doporučení a máme data, na které diagnózy jsou tyto léky vhodné, nemají bohužel zatím ve všech případech úhradu od zdravotních pojišťoven.

Ale věřím, že se situace bude postupně měnit, protože pokud budeme muset léčit méně následků těchto chorob, ušetří celý systém zdravotního pojištění,“ dodává.

Potřeba prevence

I přes možnost účinné léčby však lékaři zdůrazňují nutnost prevence. „Je důležité, aby si lidé po ukončení pandemických omezení znovu osvojili zdravější životní styl a kil navíc se zbavili.

Vztah diabetu a nadváhy je jasný a nejefektivněji se léčí diabetes, který vůbec nevznikne.

Důležité je také chodit pravidelně na preventivní prohlídky, kde lékař může počínající nemoc odhalit a doporučit postup, který může její rozvoj zvrátit,“ vyzývá MUDr. Čupka.