Když se kanadský premiér Lester B. Pearson (1897–1972) v 60. letech 20. století zastaví ve Winnipegu na zasedání Kanadské královské legie a vojákům ukáže návrh nové kanadské vlajky s trojicí javorových listů, ozve se pískot.

Veteráni, kteří bojovali v 1. a 2. světové válce, totiž považují za svoji britskou koloniální zástavu. 2000 lidí je proti nové vlajce, přesto Pearson nezaváhá a bojuje dál. Do pomyslné války za novou vlajku posílá i další lidi, zřizuje totiž 15členný parlamentní výbor, jenž s pomocí odborníků na heraldiku zkoumá více než 2000 návrhů vlajek.

Premiérův názor nesdílí

V parlamentu probíhají kolem nového státního symbolu vášnivé diskuse. Spousta lidí chce ponechat britskou vlajku s kanadským erbem na červeném pozadí a nesdílí premiérův názor, že je čas vytvořit zástavu, „která se nebude plést s emblémy jiných zemí a zároveň bude sjednocující silou Kanady“. Proč tedy nevyužít javorový list, který je symbolem země už od počátku 18. století a nechybí v kanadském erbu?

Konec diskusí

Debaty skončí až před Vánocemi roku 1964, kdy parlament přistoupí na návrh George Stanleyho (1907–2002), děkana Královské vojenské vysoké školy v Kingstonu v kanadské provincii Ontario. Ten se inspiruje školní vlajkou, ale mezi dva červené pruhy vloží javorový list.