Český hasič Jakub Halík žil v roce 2012 jako první na světě půl roku s dvěma čerpadly místo srdce. Ta dostal poté, co mu lékaři v IKEMu museli vyjmout srdce napadené zhoubným nádorem. Mužova játra nakonec bohužel selhala kvůli otravě krve způsobené infekcí.

Bez některých orgánů v těle se ale skutečně žít dá, a to velice dlouhou dobu. Které to jsou?

Žlučník

K čemu jej potřebujeme: Nemá ho například lenochod, žirafa nebo tapír. Člověku ovšem dodnes zůstal. Žlučník skladuje játry produkovanou žluč, která je nutná pro trávení tuků ve střevech.

Tato rezervní funkce žlučníku je pozůstatkem z dřívějších dob, kdy prehistorický člověk snědl po úspěšném lovu naráz velkou porci masa. Aby ho mohl dobře strávit a vstřebat, potřeboval mnoho žluči naráz.

V dnešní době k trávení bohatě stačí žluč, kterou přímo vyprodukují játra, zásoba tudíž není potřeba.

Jak o něj můžeme přijít: Žlučníkové kameny jsou relativně častý zdravotní problém. Pokud vyšetření prokáže jejich přítomnost a pacient kvůli nim má problémy, řeší se to odstraněním celého žlučníku.

Život bez žlučníku: Bez žlučníku se žije zcela bez omezení, jen je potřeba dodržovat zásady zdravé výživy – zejména omezit smažené a tučné jídlo.

Slezina

K čemu ji potřebujeme: Není k životu bezpodmínečně nutná. Je potřebná pro tvorbu krvinek u dětí, později tuto funkci přebírají játra, kostní dřeň a lymfatické tkáně. Slezina také filtruje krev a hraje důležitou roli pro imunitní obranu. Je sice potřebná, ale u dospělých v žádném případě životně důležitá.

Jak o ni můžeme přijít: Chirurgové většinou volí odejmutí sleziny jako nejsnadnější řešení v případě jejího silného poškození.

K tomu může dojít například onemocněním nebo následkem těžkého pádu či úrazu, kdy dojde k masivnímu krvácení do orgánu. Slezinu v takovém případě již nelze zachránit a její odstranění představuje pro organismus paradoxně úlevu.

Život bez sleziny: Je jedním z článků imunitní obrany našeho těla, proto jsou lidé bez sleziny náchylnější k různým infekcím – jejich imunitní systém je bez ní oslaben. Jinak ale lidé bez sleziny nemusí dodržovat žádný speciální režim. Základní funkci sleziny přejmou jiné orgány.

Štítná žláza

K čemu ji potřebujeme: Štítná žláza se podílí na regulaci metabolismu produkcí klíčových hormonů trijodthyroninu a thyroxinu. Tyto hormony ovlivňují spotřebu kyslíku, rychlost látkové výměny, růst a vývoj.

Hormony štítné žlázy jsou důležité pro zrání mozku a ovlivňují mimo jiné nervový systém a psychiku.

Jak o ni můžeme přijít: Odstraňuje se v případě nádoru, problémech s nedostatečnou produkcí hormonů, anebo jejich nadprodukcí.

Nedostatek hormonů štítné žlázy se projeví celkovým zpomalením všech tělesných funkcí, při jejich nadprodukci je člověk hyperaktivní, mluví nadměrně rychle, nemůže spát, třesou se mu prsty.

Život bez sleziny: Pokud člověk bez štítné žlázy užívá léky, které nahradí funkci hormonů v ní produkovaných, může vést zcela plnohodnotný život bez jakýchkoliv omezení.

Ledviny

K čemu je potřebujeme: Odvádějí z těla některé odpady a udržují stálost jeho vnitřního prostředí.

Jak o ně můžeme přijít: Některou z chronických nemocí ledvin trpí každý 10. obyvatel ČR. U každého 1000. pak onemocnění přejde do stadia, kdy selžou, a nemocný je odkázán na umělé čištění organismu, nebo dokonce na transplantaci.

Život bez ledviny: Ledviny jsou párový orgán. Pokud přijdete o jednu ledvinu a druhá je zcela funkční, nijak vás to v životě neomezuje.

Lidé žijící s jednou ledvinou obvykle nemají žádné zdravotní problémy, funkční ledvina převezme práci i za druhou chybějící bez potíží. Pokud vám nefungují obě ledviny je nutná buď transplantace, nebo dialýza.

Slinivka

K čemu ji potřebujeme: Vytváří trávicí enzymy nezbytné ke štěpení všech hlavních složek potravy, tedy bílkovin, tuků i cukrů. Dále produkuje hormony účastnící se metabolismu cukrů, především inzulín a glukagon.

Jak o ni můžeme přijít: U nádorů slinivky břišní je prakticky jedinou možností léčby chirurgické odstranění části slinivky s nádorem, či orgán celý.

Život bez slinivky: Je sice možný, ale velmi obtížný a problematický. Člověk bez slinivky nebo bez části slinivky musí dodržovat přísnou dietu a uměle užívat všechny hormony a enzymy, které se normálně ve slinivce tvoří.

Transplantace slinivky nebo její části (tzv. Langerhansových ostrůvků) je možná.

Musíte vědět

V současné době je možné transplantovat srdce, ledviny, játra, plíce a slinivku břišní. Z tkání se transplantují i kosti, šlachy, rohovka, srdeční chlopně, cévy a kůže.

Celosvětově nejčastějšími jsou transplantace ledvin (cca 25 000 ročně), jater (5000 ročně), srdcí (cca 4000 ročně) a rohovky.