Když zakladatel moravské archeologie Jindřich Wankel  (1821–1897) našel v roce 1872 v jeskyni Býčí skála na Blanensku lebku ženy, přezdívané později princezna z Býčí skály, učarovala mu natolik, že ji neprodal vídeňskému Přírodovědnému muzeu, ale ponechal si ji. Zaujala i antropoložku Evu Vaníčkovou a sochaře Ondřeje Bílka, kteří jí nedávno vytvořili původní tvář a na základě výpočtů kostry i celou postavu. Archeolog Martin Golec z […]

Z nitra mohyly porostlé travou se vyplíží skupinka hrobových lupičů. Cennosti obratem zpeněží u překupníků. Vždy se najde zájemce, který sáhne po nádobí ze stříbra nebo zlatých špercích. Netuší, že ten největší poklad minuli. Naštěstí.   Anglická vdova Edith Prettyová (1883–1942) věří, že pohřebiště na její půdě v minulosti nevydala zlodějům všechna svoje tajemství. Chce je proto odhalit sama. „Na […]

Královský gotický hrad zvaný Vrškamýk zakládá už v první polovině 13. století, pravděpodobně v roce 1240, český král Václav I. (1205–1253). Stavba slouží jako letní sídlo nejstarších českých panovníků a má uspokojovat jejich kratochvíle. Honosné sídlo se stává základnou pro pořádání loveckých výprav do okolních lesů plných zvěře.   Opevněná budova je majetkem královské koruny. Už v době vlády Václava I. a jeho syna Přemysla Otakara II. (kolem 1233–1278) tu stále pobývá královský úředník, protože Kamýk panovník […]

„Tohle musíš sníst,“ nabádá roku 630 př. n. l. člen družiny králova syna Aššur-etela-iláního (vládne asi 631 – 627 př. n. l.) muže z řad vojska svého bratra Sín-šarra-iškuna (vládne asi 627 – 612 př. n. l.). Předhodí mu půl kila vlny. Válka mezi syny krále Aššur–bani–pala (vládne 669 – 627 př. n. l.) vrcholí. Oblíbenou asyrskou kratochvílí je naservírovat odsouzenci vlnu a donutit ho, aby ji zapíjel tak dlouho, až mu v žaludku nabobtná tolik, že ho roztrhne. Družiny znepřátelených královských […]

Snad už v době, kdy poslední kníže Pšovanů Slavibor vdává svoji dceru Ludmilu (asi 860–921) za českého knížete Bořivoje (852/855–888/890), stává v Mělníku dřevěný hrádek s názvem Pšov. Na konci 10. století stavbu vystřídá kamenné sídlo a kněžna Emma (asi 948–1006), manželka přemyslovského knížete Boleslava II. (asi 932–999), tu provozuje mincovnu.   Hrad i samotné město Mělník vlastní ženy českých panovníků. Karel IV. nechává Mělník natrvalo připsat jako věnné město královnám¨, a to včetně mnoha lén. Karlova čtvrtá […]

Nešťastný římský pekař Lucius smutně zachřestí mincemi ve svém váčku. Denárů má dost, ale přesto za ně skoro nic nekoupí. Roku 268 n. l. obsahují římské mince, kdysi tvrdá měna, už jenom pouhých 0,5 % stříbra. Ceny ve všech částech říše raketově rostou, stouply už o 1000 %! Impérium se neodvratně blíží ke krachu…  Během 3. století n. l. se římská společnost […]

Už v době vzniku Attického námořního spolku v letech 478/477 př. n. l. vybublává na povrch příčina pozdějšího konfliktu. „Vybudujme kolem našeho města hradby. Staneme se tak nejvýznamnější pevností v zemi,“ vyzývá Atéňany vůdce Themistoklés.   Jakmile se ale všichni vrhnou do práce a zprávy o budování opevnění se rozletí po okolí, obyvatelé měst Aigina, Megara a Sparta začnou protestovat. Cítí ohrožení. „Okamžitě zastavte práce,“ požadují Sparťané a Themistoklés (524–459 př. n. l.) odjíždí na jednání s nimi. Situaci se mu daří uklidnit, protože mezitím už jsou plánovaná […]

Perský král Kýros II. se nesmíří se svým poddanstvím vůči médskému panovníkovi Astyagovi. Pustí se s ním do války a v roce 550 př. n. l. dobude i médské hlavní město Ekbatana (poblíž dnešního města Hamadan na severozápadě Íránu).    Astyaga (584–550 př. n. l.) nakonec Kýros II. (590/580–529 př. n. l.) zajme a podaří se mu ovládnout prakticky celou Malou Asii. Umí si ale poradit nejenom na válečném poli, stejně zdatný je i v oblasti […]

Gutejský bojovník bloudí ztichlým městem. „Zničil božskou svatyni. Konečně jsme pomstili jeho zpupnost,“ šeptá si o dávno mrtvém Naramšínovi, čtvrtému králi akkadské dynastie, když míjí vyrabované trosky domů a mrtvá těla.   Dobyté pevnosti zejí prázdnotou, bašty ještě nedávno obsazené ozbrojenými vojáky pětitisícové armády zůstaly opuštěné. Kvetoucí město Akkad skončilo kolem roku 2150 př. n. l. v troskách. Obchodními cestami, kterými se z dolů na severu Anatolie (dnešní Turecko) dostávalo dál na jih stříbro a z Ománu zase hroudy železné rudy, teď nikdo neputuje.   Povstaňte kvůli daním  Vnuk zakladatele impéria Sargona I. Akkadského (vládne […]

„Přeje si to pán udělat?“ zeptá se žena na ulici a než se důstojný muž vzpamatuje, zahalí ho do dlouhého koženého pláště, ze kterého mu kouká jenom hlava. Pod ním se schovává vědro. Silný puch prozrazuje, k čemu nádoba slouží.   Muž se vymaní z jejího sevření a s ostudou utíká pryč. Dáma ale důstojně pokračuje v procházce po tržišti. Nese dlouhý […]

„Klekněte si,“ strčí starosvat do dívky, oblečené do slavnostního kroje. Ta chvíli nechápavě kouká střídavě na svého nastávajícího a na starosvata, a teprve když on zopakuje svoji prosbu a dodá: „Rodiče vám teď dají požehnání,“ poslechne.  Nejraději by se nevdávala, ale její názor tady nikoho nezajímá. Zato její rodiče si spokojeně mnou ruce. Dohazovač jim vybral pro jejich jedinou dceru, která vypadá […]

Postava v rozervaných šatech, navlečená do silných punčoch i v parném létě a s pytlem přehozeným přes rameno vstoupí do domu ptáčníka ve městě. Ačkoli vypadá jako vandrák, tady je vítaným hostem.   Majitele domu neodradí, ani když vytáhne z kapes ruce rozežrané do krve od mravenčí kyseliny. Končetinami s masem opadaným skoro až na kost pak hrábne do pytle, který shodila z ramenou, a na stůl opatrně sype své křehké zboží. „Letos máme opravdu […]