Za krále mezi dinosaury je bezesporu považován predátor Tyrannosaurus rex, který otřásá naší planetou před 68 až 66 miliony let. Na jeho post se ale dere někdo úplně jiný – předchůdce dinosaurů, který obývá Antarktidu ještě o skoro 200 milionů let dříve!
Na počátku druhohor totiž Antarktida není tou mrazivou pustinou, jak ji známe dnes. Oplývá bujnými lesy, živými řekami, a minimální teploty klesají jen něco málo pod bod mrazu. Nabízí tedy ideální podmínky pro život.
Díky tomu je kontinent domovem rozmanitého ekosystému včetně vůbec prvního příbuzného dinosaurů. A právě jeho pozůstatky tu objeví badatelská expedice.
Vědecké periodikum Journal of Vertebrate Paleontology své publikum počátkem loňského roku informuje o ještěrovi velikosti leguána, který na Antarktidě žije před 250 miliony let.
Praotec dinosaurů
Od svých objevitelů dostane jméno Antarctanax shackletoni.
První část jména latinsky znamená „Antarktický král“ a ta druhá vzdává hold siru Ernestu Shackletonovi (1874–1922), britskému badateli, který ve 20. století vede tři nejvýznamnější expedice na jižní pól.
„Toto nově objevené zvíře bylo archosaurus, raný příbuzný krokodýlů a dinosaurů,“ popisuje Brandon Peecock, vědecký pracovník Field Musea v Chicagu. „Sám o sobě vypadá trochu jako ještěrka, ale evolučně je to jeden z prvních členů této velké skupiny. Říká nám, jak se dinosauři a jejich příbuzní vyvinuli a rozšířili,“ dodává.
Vyplnění slepého místa
Objev je významný především proto, že vysvětlí proces repopulace Země po nejrozsáhlejším hromadném vymírání organismů, tzv. permském vymírání, ke kterému dochází před 252 miliony let a během něhož klimatické změny zabijí asi 83 % živočichů!
Původně se totiž vědci domnívají, že trvá několik desítek milionů let, než nové organismy vyplní prázdná místa. Antarctanax však dokazuje, že se archosaurové začínají rozčleňovat do dalších druhů již během 2 milionů let.
Pořádný kousek
Nález navíc pomůže vyvrátit další domněnky o fauně prehistorické Antarktidy. Vědci dlouho věří, že jsou místní zvířata podobná těm, která žijí v jižní Africe, protože jsou oba kontinenty v té době spojeny.
Antarctanax je důkazem toho, že jsou zdejší obyvatelé jedineční. Kostra ještěra, kterou výzkumný tým objeví, není kompletní, podle obratlů a kostí končetin ale lze určit, že se jedná o dospělého jedince, který na délku měří asi 1,2 až 1,5 metru.
Na základě podobností s příbuznými druhy zjistí, že jde o masožravce, který se živí hmyzem, předchůdci savců a obojživelníky.
To je teprve začátek…
Dostat se na Antarktidě k fosiliím však není tak jednoduché. Tým expertů se proto vydává na skalní útvar Fremouw Formation v Transantarktickém pohoří, kde skála vyčnívá z ledovce.
S pomocí speciální pily s diamanty vyztuženým ostřím se jim ji podaří rozříznout a učinit onen objev. Závěr studie říká, že je rozhodně potřeba dalšího výzkumu pro objevení většího množství fosílií.
„Antarktida je podobně jako oceánské dno jedním z míst na Zemi, kde jsme stále ještě na samém počátku průzkumu,“ vysvětluje Peecock.
