Bez našeho imunitního systému bychom ve světě dlouho nepřežili. Někdy se ale organismus začne bránit ohrožení tak přehnaně, že on sám se stává příčinou problémů.
Nepřiměřená reakce našeho těla na vnější podněty se v posledních desetiletích stará o rozkvět speciálního lékařského oboru – alergologie.
Alergie tu byly zřejmě odnepaměti, ale jméno dostaly až v roce 1906. Rakouský lékař Clemens von Pirquet spolu se svým maďarským kolegou Bélou Schickem si povšimli, že přibývá pacientů přecitlivělých na jinak běžné látky z okolí, například pyly nebo některé potraviny.
Vizionářsky odhadli, že tohle nebude zanedbatelný problém, a vzápětí vytvořili i nové slovo. Spojením řeckých výrazů allos (změněný stav) a ergon (reakce) se zrodilo slovo alergie.
Nemoc bohatých zemí?
Světová zdravotnická organizace WHO dnes označuje alergii za čtvrtou nejvýznamnější lidskou nemoc na světě. Uvádí se, že jen za posledních čtyřicet let se výskyt alergií zvýšil desetkrát.
Zejména ve vyspělých zemích výskyt alergických onemocnění rapidně stoupá, zatímco v rozvojových státech jsou alergie stále ještě poměrně vzácné. Alergii tak můžeme směle zařadit mezi takzvané civilizační choroby.
Zástup skrytých pacientů
Statistika nás poučí, že alergici v České republice tvoří zhruba třetinu obyvatel. Přesná čísla se ale nikdy nedozvíme, protože ne každý se při potížích odhodlá navštívit lékaře a jeho alergie se tak do celkového součtu nezahrne.
Víme ovšem, že každý třetí z evidovaných alergiků pravidelně navštěvuje specializovanou ordinaci.
Nepříjemná a životu nebezpečná
Alergie zpravidla postihuje místo, kde došlo ke kontaktu s alergenem. Pylové alergie se projevují na sliznicích dýchacích cest, potravinové alergie napadají trávicí trakt, své původce mají i dermatitidy a ekzémy.
Druhů alergie je mnoho a leckteré z nich už jsme nejspíš poznali i na vlastní kůži. Často i doslova, protože jedním z projevů alergické reakce může být svědění či vyrážka. K tomu se ovšem přidává ještě spousta dalších.
Rýma, slzení a pálení očí, potíže s dýcháním, kašel. Dýchací obtíže mohou při silnějších reakcích přerůst až v dušení, protože může nastat otok jazyka a zúžení dýchacích cest. Alergie tak není jen obtěžující, ale doslova život ohrožující.
Alergií proti alergii
Dlouho byla alergie považována za neléčitelnou poruchu, dnes už ale kromě základu, jímž je omezení kontaktu s alergenem, existuje přece jen více možností, jak pacientům ulevit.
Je tady symptomatická léčba, tedy především antihistaminika – léky blokující určité projevy imunitní reakce. Silnější jsou pak kortikosteroidy ve formě mastí či sprejů, podávat se však mohou i v tabletách nebo ve formě infuze.
Nejmodernějším přístupem k léčbě alergii je potom alergenová imunoterapie. Podstata této metody spočívá v podávání zvyšujících se dávek alergenu tak, aby si imunitní systém pacienta na alergen zvykl a nepovažoval ho za nebezpečí.
Taková terapie ale trvá i několik let, a i tak vede pouze ke snížení příznaků, nikoliv k naprostému vyléčení alergie.
Kuchyně se stává ordinací
Problémem jsou pak kombinace alergií, kterým se říká zkřížené alergie. Jsou založené na podobnosti jednotlivých alergenů. Takže se může snadno stát, že pacient přecitlivělý na travní pyly bude současně alergický například na jablka.
Alergologie zná také alergeny termostabilní a termolabilní. Termostabilní alergeny působí v jakémkoliv stavu, takže jejich vliv se nezmění ani po tepelné úpravě, naopak termolabilní alergeny nám dávají alespoň nějakou šanci.
Člověk alergický na rajčata si tak může bez problému pochutnat na rajské omáčce, protože tepelná úprava alergeny zničí.
Neradostné dědictví
Dědičnému sklonu k alergii se říká atopie. Pokud je atopikem jeden z rodičů, existuje 50-60procentní pravděpodobnost, že touto poruchou bude trpět i dítě.
U dětí, jejichž rodiče jsou atopici oba, se pak mohou atopické obtíže rozvinout s pravděpodobností až 80 procent. Atopie se projevuje atopickým ekzémem, alergickou rýmou, zánětem spojivek či astmatem. Atopický ekzém je chronické zánětlivé onemocnění kůže.
Je nepříjemně svědivé, ale není nakažlivé. Vzniká narušením vrchních vrstev pokožky, takzvané kožní bariéry. Kůže atopiků je suchá, obtížně zadržuje vodu a tvoří se v ní drobné trhlinky, do nichž pak mohou snadno pronikat nečistoty vyvolávající zánět.
Projevuje se zarudnutím a otoky a kombinací suchých ložisek a mokvajících pupínků. Léčbou je promazávání promašťujícími přípravky a podporou imunitního systému.
Důraz je třeba klást také na stravu, protože dráždivé alergeny schopné atopickou reakci povzbudit a nastartovat jako mléko, ořechy nebo sója je třeba z jídelníčku rozhodně vyloučit.
Dlouhé hledání viníka
Jaké druhy alergenů vlastně rozeznáváme? Potravinové alergeny způsobují silnou reakci na některé potraviny. Podle odhadů tímto typem alergie trpí 3 až 6 procent evropské populace.
Nejčastějším původcem alergické reakce v tomto případě bývá kravské mléko, vejce, pšenice, sója, arašídy, ryby, korýši nebo měkkýši. Výjimkou ale není například ani alergie na mák nebo na některé ovoce či zeleninu.
Pacientovi pak kromě léčení akutní reakce pomůže jediná věc – odhalení příčiny a vyloučení problémové potraviny z jídelníčku.
Pyly, roztoči a plísně
Další velkou kategorií jsou inhalační alergeny, které se do našeho těla dostávají vdechnutím. Patří mezi ně především pyly trav, bylin a stromů.
Pylová sezona, tedy jaro a léto, se pak pro alergika může stát doslova utrpením a znemožňuje mu i výlety do přírody. Pylovou alergií neboli sennou rýmou údajně trpí až 60 milionů lidí.
K inhalačním alergenům ovšem patří třeba i roztoči žijící v lůžkovinách a matracích a živící se odpadlými mikroskopickými částečkami naší pokožky. V jednom lůžku jich s námi může bydlet až několik milionů. Alergií na ně trpí až čtvrtina populace.
Podobná je i alergie na zvířata, například na kočky. V tomto případě ale nejde o alergii na celé zvíře, ale spíš na proteiny obsažené v jeho slinách. A zástupcem inhalačních alergenů jsou také plísně, jejichž spory jsou takřka všudypřítomné.
Libují si zejména ve vlhčím prostředí a najdeme je na stěnách v bytě stejně jako na potravinách nebo rostlinách. Jejich výskyt můžeme omezit důkladným větráním, při větším rozšíření pak postřikem pomocí speciálních prostředků.
Pozor na včely a vosy!
Alergie na hmyzí bodnutí už může vážně ohrozit náš život.
Jed vstříknutý hmyzem do pokožky totiž může vyvolat nejen místní alergickou reakci, tedy zarudnutí či otok v místě vpichu, ale i celkovou přecitlivělost neboli anafylaxi vyvolanou protilátkami, které se snaží jed v těle eliminovat.
Mezi příznaky patří kožní reakce, potíže dýchacích cest či trávicí problémy. Zvláště ohrožující je takzvaný anafylaktický šok.
Léky, které nepomáhají
Kožní, dýchací či zažívací obtíže může působit také alergie na léky.
Zatímco až 80 procent nežádoucích účinků léků tvoří ty, které výrobce předpokládal a varoval před nimi na příbalovém letáku, mohou se vyskytnout také individuální reakce označované jako léková intolerance nebo léková hypersenzitivní reakce.
Léková alergie je rovněž přehnanou odpovědí imunitního systému na dodanou látku. Nejčastěji se vyskytuje u antibiotik, anestetik nebo prostředků proti epilepsii.