Šéf vás dneska na poradě pořádně naštval. Co s tím? Spraví to čokoláda z šuplíku a cigárko s kolegy během pauzy. Ještě před pár lety jste si po práci zaběhali v parku, teď se stěží dokulíte domů.

Připravit večeři, udělat úkoly s dětmi a už se přesouváte do křesla k televizi se sáčkem brambůrků. Typický životní styl 21. století.

Poznáváte v popisu svůj klasický pracovní den? Pokud ano, není to nic výjimečného. Zároveň si ale mílovými kroky zaděláváte na některou z typických civilizačních chorob dneška.

Když ještě navíc místo přípravy večeře z čerstvých surovin cestou z práce raději koupíte nějakou hotovou kalorickou bombu z fast foodu, protože čas jsou přece peníze, máte k předčasnému úmrtí ještě o kousek blíž.

Půl století růstu

Co si vlastně pod souhrnným pojmem civilizační choroby představit? Jde o plejádu nemocí, jejichž výskyt roste, a není to jenom záležitost několika minulých let. K jejich nárůstu dochází už zhruba půl století a na vině je hlavně moderní pohodlný životní styl.

Zažíváme nebývalý komfort, který se ale negativně promítá do celkového obrázku našeho zdraví.

Řadíme sem cukrovku II. typu, obezitu, vysoký krevní tlak, choroby pohybového aparátu (hlavně osteoporózu, u ní je ale příčinou především prodlužující se dožití obyvatel), onkologická onemocnění, syndrom vyhoření a deprese.

Kalorické bomby dostupné pro všechny

V minulých desetiletích se náš život postupně měnil. Netrpíme hlady, přitom naši předkové zažívali ještě před sto lety chvíle skutečného nedostatku. Například během první světové látky se vhodným zdrojem potravy někdy stávala i kůra stromů.

Nic jiného zkrátka k dispozici nebylo. Dnes na nás útočí všudypřítomné reklamy, co dobrého si k jídlu koupit. Jídla, která tvoří bohaté zdroje jednoduchých sacharidů a nezdravých nasycených tuků, patří k široce dostupným pro všechny příjmové kategorie lidí.

Geneticky je v nás ale zakódován mód, že musíme střádat na horší časy, které v minulosti přicházely poměrně pravidelně. Proto ukládáme, i když to vlastně nepotřebujeme, a nespotřebovaná energie se mění na tuk.

Projíme se svátky i zklamáními

Jíme, kdykoliv se naskytne příležitost. Svátky, ať už jde o Vánoce nebo Velikonoce, rodinné oslavy i další příležitosti probíhají ve znamení jídla. Také na rande se zamilovaný pár nejednou sejde v cukrárně nebo na romantické večeři v restauraci.

I v běžných situacích jíme více, než bychom měli. Rozzlobil vás nadřízený? Spousta lidí v kanceláři sáhne do šuplíku pro sušenky nebo jinou sladkost. Zažíváte zklamání z lásce? I tohle mnoho lidí řeší vyjídáním ledničky. Emoční přejídání není nic neobvyklého.

A i když zrovna jste v pohodě, stejně nejíte zdravě. Stačí skutečnost že dnes nestíháte uvařit večeři, a proto koupíte třeba smažené kuřecí stripsy s hranolky.

Příjem větší než výdej

Důsledkem současného životního stylu je skutečnost, že náš energetický příjem z jídla je vyšší než výdej. Na problém je zaděláno. Ze začátku to nemusí být příliš vidět, ale kilogramy kvůli tomu pomalu, ale jistě a nenápadně přibývají.

Nevejdete se do kalhot nebo sukně, kterou jste ještě před pár týdny nebo měsíci dopnuli? No, co, moc to neřešíte a koupíte si větší. Měsíce a roky ale běží a najednou zjistíte, že se vám vaše postava vůbec nelíbí.

Ty tam jsou doby, kdy jste si mohli vykračovat v upnutém tričku, teď je přes něj vidět každý tukový fald a většinou už se můžete oblékat jenom do nevzhledných pytlovitých oděvů.

Je to varovný prst, který říká, že byste se sebou měli něco udělat.  Epidemie obezity je na vzestupu.

Moc baštíme a nehýbeme se

Ruku v ruce s nadměrným příjmem energie jde i nedostatek pohybu. Fyzicky pracujeme daleko méně než předchozí generace. Většinu nepříjemné dřiny za nás zvládnou stroje, kolem kterých uděláme sotva pár kroků a ony na stisknutí knoflíku zvládnou všechno za nás.

Také prakticky nechodíme, vozíme se autem nebo veřejnou dopravou. Je nasnadě, že vzniku civilizačních nemocí nahrávají dva nejpodstatnější faktory: příliš mnoho jíme a málo se hýbeme.

Epidemie i ve třetím světě

Ačkoliv se slovo civilizační nemoci skloňuje hlavně v souvislosti s moderními vyspělými společnostmi, podle vědců už zdaleka tento trend neplatí.

Civilizačními chorobami jsou stále více zasaženy i společnosti, které jsme považovali za méně vyspělé, například země třetího světa. Snaha zvýšit v těchto oblastech životní úroveň přináší bohužel i řadu negativ.

Lidé přijímají různé vymoženosti, které jim zjednodušují život, stávají se línějšími. Také hladovění už bývá často minulostí. I tady se proto obyvatelé ocitají v začarovaném kruhu, který odstartovaly dva faktory: nedostatek pohybu a dostatek jídla.

V průběhu posledních 20 let proto došlo k velkému nárůstu civilizačních nemocí i v zemích třetího světa.

Základ tvoří pravidelný režim

Dejte svému životu řád, tak zní základní zásada boje proti civilizačním chorobám.  Pravidelně v určitou dobu vstávejte, choďte spát ve stejnou dobu, a to i o víkendech nebo dovolené.

Také jídla si naplánujte na zhruba stejnou hodinu, nechávejte mezi ním vhodné 3-4hodinové přestávky. Tělo si zvykne na tento režim, nebude vystaveno zbytečnému stresu, že nedostane jídlo, a tudíž nebude schraňovat do zásoby.

Dopřejte mu dostatek nočního odpočinku, aby se cítilo zregenerované a fit do začátku dalšího dne. Když má organismus pravidelný řád, snáze si poradí se ztíženými životními podmínkami.

Pravda, existuje řada profesí, které fungují na směnný provoz a tam je dodržování pravidelného režimu mnohem složitější.

Ovšem na lidi s klasickou kancelářskou pracovní dobou zase číhají jiná nebezpečí, například v podobě už zmiňovaného nedostatku pohybu nebo stresových situací zajídaných sladkostmi.

Pomůže obyčejná chůze

Důležité je, aby se pohyb stal pravidelnou a nedílnou součástí vašeho života. Nezáleží už v jaké formě, tu si každý může vybrat podle svého gusta. Někdo dá přednost chůzi, která tvoří ten nejdůležitější a zároveň i nejkomplexnější způsob pohybu.

Často ji podceňujeme, přitom právě při chůzi dostávají zabrat všechny partie těla.

Jít se projít na svižnou procházku do blízkého parku ve městě, na venkově do lesa či po loukách alespoň půl hodiny denně, pokud počasí dovolí, je skvělý recept na prevenci civilizačních chorob.

Kromě toho, že budete mít denně patřičnou dávku pohybu, zároveň relaxujete pohledem do zeleně, což pomáhá psychice.

Cvičením proti stresu

Pochopitelně pohyb nefunguje proti všemu, ale snižuje rizika výskytu různých chorob, zejména nadváhy a obezity, dále srdečně-cévních onemocnění, kdy napomáhá posilovat srdce a krevní oběh.

Zrychlení metabolismu během cvičení podporuje také pokles hladiny cholesterolu a glykémie, posilujete také hormonální rovnováhu v těle.

Svůj význam má fyzická aktivita na čerstvém vzduchu i u depresí, přichází totiž radost z pohybu, cvičením účinně odbouráváme každodenní stres.

Radikální obrat málokdo zvládne

Zařadit více pohybu, pokud jste na to nebyli zvyklí, je ovšem náročný krok, většinou totiž jde výraznou změnu do této chvíle praktikovaného životního stylu. Každý to nezvládne, protože se nesoustředí jenom sám na sebe, má rodinu, musí se starat o děti.

Máte přesně takové pocity, že byste rádi změnili svůj život k lepšímu, zdravějšímu standardu, ale zároveň si říkáte, že je toho na vás moc a asi to sami nezvládnete? V takovou chvíli pomůže psycholog, se kterým si stanovíte priority.

Proti radikální změně životního stylu hraje roli i čas. Čím je člověk starší, tím hůře akceptuje velké zvraty, jsou pro něj náročnější. Je proto lepší dělat změny krok za krokem.

Snadněji se pak zvyká na nový režim, radikální změna je často dlouhodobě neudržitelná. Člověk není na takový obrat připraven a zvládne ho dodržovat jenom pár dní, potom se vrátí ke starým zvyklostem, protože je to pohodlnější.

Jaká období se ukazují rizikovými pro nárůst hmotnosti a nástup obezity?

Ukončení školní docházky, nástup do práce, kdy obvykle dochází k významnému omezení fyzických aktivit

Svatba, kdy muži bačkorovatí a mají méně pohybových aktivit než dříve, ženy se zase točí kolem plotny a dětí

Rozvod, jehož první fáze může přinést hubnutí (stres spojený s vyřizováním formalit, dělením majetku, řešením péče o děti), po něm ale může naopak následovat období, kdy samotu zajídáte kalorickými potravinami

Ženy mají kritické období kolem 50. roku věku, kdy přichází menopauza

Střídmost v jídle

Fungující léky na civilizační choroby, ať už jde o cukrovku II. typu nebo obezitu, zatím neexistují. Neseženete medikament, který by vás během krátké doby jednou provždy zbavil potíží. O to důležitější potom je prevence vzniku těchto chorob.

Spočívá hlavně ve střídmosti v jídle. Proti depresím, syndromu vyhoření nebo také vysokému krevnímu tlaku je důležitý i boj se stresem. Na řadu se dostávají účinné techniky, jak mu čelit, tedy relaxace, meditace, aktivní odpočinek.

Pochopitelně je ve hře i tolik skloňovaný pohyb, který pomáhá tělesné schránce i duševní kondici.

Masáže uleví tělu i psychice

K dobrým způsobům, jak pečovat o své tělo, náleží i masáže. Nejenom, že s jejich pomocí regeneruje naše tělo, ale podporují i celkovou očistu, zejména když se kombinují při sprchování s peelingem, který odstraní odumřelé buňky kůže.

Pokožka se pak stává lepší vstupní branou pro léčivé prostředky jako jsou masti a krémy. Zároveň tento proces přináší úlevu i psychice.

Výborné se masáže ukazují jako účinný prostředek při nemocech pohybového aparátu i psychických problémech pramenících z neustálých stresů.

Detoxikace saunováním

Saunujte se alespoň jednou týdně, ovšem pouze v případě, že vaše tělo tento očistný rituál dobře zvládá. Začínat se saunováním by měli jenom zdraví lidé a je třeba postupovat opatrně, čas strávený v sauně prodlužovat pomalu.

Saunování posiluje krevní oběh, ale lidé s chorobami srdce a cév by měli být s pobytem v horku velmi opatrní. Bezprostředně po návštěvě sauny se můžete cítit unavení, ale poté převládnou pozitivní efekty.

Z těla lépe odcházejí toxické látky stolicí a močí, uvolňují se dýchací cesty, posiluje se imunita, protože saunování také napomáhá otužování. Přichází i psychická pohoda. Lepší obranyschopnosti docílíte v období chřipek. Prokoukne také vaše pokožka, která se zbaví toxinů, bude pružnější a hladší.

Pozor na osteoporózu

K civilizačním nemocem řadíme i osteoporózu. V dřívějších letech nebyla tato choroba tak aktuální jako dnes, protože se projevuje až v pozdějším věku, typicky třeba u žen po přechodu.

Dnes se ale lidé díky lepší zdravotní péči dožívají vyššího věku a počet nemocných proto roste.  „Na vzniku osteoporózy se podílí nízká fyzická aktivita, špatná skladba stravy, kouření a zvýšený příjem alkoholu.

Osteoporózu lze rozpoznat už v jejích bezpříznakových začátcích, lze ji předcházet a lze ji léčit ještě dříve, než se projeví zlomeninami.

Důležité je zhodnocení rizikových faktorů osteoporózy a indikace specializovaného vyšetření (kostní denzitometrie) a včasné zahájení preventivních i léčebných opatření,“ uvádí k této nemoci a její léčbě lékařka Dana Michalská z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Počet cukrovkářů roste

Růžová situace u nás nepanuje ani pokud jde o diagnostiku a léčbu cukrovky II. typu.

„Počet pacientů s diabetem v České republice stále stoupá, u některých se na jejich onemocnění přijde až po mnoha letech a ani poté není u velké části pacientů diabetes uspokojivě léčený.

Pacient sám ale může přispět k diagnóze a léčbě svého onemocnění tím, že bude pravidelně chodit na preventivní prohlídky a na léčbě se bude podílet dodržováním vhodného stravovacího a pohybového režimu.

Bez spolupráce pacienta nemůže být léčba diabetu úspěšná ani s nejmodernějšími léky,“ vysvětluje lékař Martin Prázný z VFN.

Alarmující počet hypertoniků

Tichý zabiják, tak se přezdívá vysokému krevnímu tlaku, tedy krevnímu tlaku nad 140/90 mm Hg. Velmi často se totiž nijak neprojevuje a náhodně se zjistí při lékařské kontrole.

Přitom ve skrytu poškozuje například cévy ledvin a srdce a stoupá riziko selhání těchto orgánů, infarktu myokardu i cévní mozkové příhody. Prevence je i v tomto případě alfou a omegou postupu, jak se vypořádat s nemocí.

V České republice s ním bojuje až 40 % obyvatel ve věku 25-64 let a kdybychom si posvítili V kategorii lidí 55-64 let toto číslo šplhá až k 70 %.

„Můžeme říci, že s přibývajícím věkem roste výskyt vysokého krevního tlaku a s ním související riziko kardiovaskulárních chorob, mezi něž patří například mozková mrtvice nebo infarkt myokardu,“ říká kardiolog Pavel Poláček.

Kvalitní onkologická péče

Civilizační choroby zahrnují ještě další velkou skupinu, a to onkologická onemocnění. Ročně u nás rakovinou některého orgánu onemocní 67 000 pacientů, umírá jich 27 000. Celkově u nás žije cca 600 000 lidí, kteří se s rakovinou léčili nebo léčí.

Odhadem růstu je 76 000 nových případů ročně a 32 500 úmrtí do roku 2030. V počtu zhoubných nádorů obsazujeme v Evropě 16.-17. místo, ovšem u některých diagnóz i mnohem vyšší příčky – u ledvin 2. místo, v případě slinivky 3. místo, na žlučník připadá 3-5. místo, na prostatu osmé místo.

Plusem je u nás kvalitní lékařská péče v tomto oboru.  Při celosvětovém hodnocení podle Indexu připravenosti na léčbu rakoviny jsme v loňském roce jako republika osáhli dokonce osmé příčky.

Výhodou je kvalitní onkologický registr pro sledování nemocí, slabinou je plánování.

Užitečné bylinky 

Do boje proti celé řadě chorob můžeme zasáhnout i s pomocí bylinných adaptogenů.

Svůj název tyto rostliny získaly podle toho, že nám pomáhají adaptovat se na nepříjemné jevy, které provázejí náš hektický životní styl a jeho mnohdy těžké podmínky (znečištěné životní prostředí, konzumace nekvalitních průmyslově zpracovaných potravin).

Zvyšují naši odolnost a schopnost čelit stresu. Některé dokážou podporovat imunitní systém, další příznivě ovlivňují metabolismus, velká část z nich vykazuje komplexní účinky.