„Je vyšší, než obvykle,“ podivují se hosté na maškarním plese, když se tu objeví i výstřední belgický vynálezce Merlin.

Důvodem, proč většinu přítomných najednou převyšuje o půl hlavy není syndrom opožděného růstu, ale fakt, že má na sobě boty s kolečky. Jde o jeho nejnovější vynález. První veřejná demonstrace ale nevyjde úplně podle plánu.

Co mají společného Perillos z Athén, doktor Frankenstein a John Joseph Merlin (1735–1803)? Všem se vymstil vlastní vynález.

Narozdíl od zhotovitele bronzového býka a stvořitele literárního zombie monstra, Merlin konfrontaci se svým vynálezem přežije, byť s pochroumanou pověstí.

Neúspěch ale patří k pokroku… Merlin se narodí do rodiny belgického kováře a coby pečlivý talent na mechaniku se smyslem pro přesnost se v mládí věnuje výrobě hodinek.

Vede si natolik dobře, že si ho povšimne španělský diplomat, hrabě de Fuentes, pod jehož křídly se 24letý Merlin dostane do Londýna.

Robotické zvíře

Zde nastoupí do Coxova klenotnického muzea, v němž působí jako umělecký mechanik. Instituci později i částečně vede. Z jeho zdejšího působení pochází například slavná stříbrná labuť.

Jde o automat ve tvaru labutě, který se nejprve klikou uvede v chod a zvíře poté ve 40vteřinové smyčce „samo“ ladně hýbe krkem a hlavou ze strany na stranu, vyloví rybičku z jezírka a pak se zase napřímí na původní místo.

Na svou dobu jde o mimořádně pokročilý technický i umělecký počin a dodnes je k vidění v Bowesově muzeu, asi sto kilometrů severně od Leedsu.

Přátelí se s Bachem

Merlin je rovněž nadaným muzikantem. Hraje na housle, klavír i cembalo a nástroje podrobí svým osobitým úpravám. Klávesovým například prodlouží klaviaturu a vylepší kladívkovou mechaniku. Dokonce nějakou dobu pracuje jako ladič.

Tak se pravděpodobně seznámí i s německými skladateli, kteří se zrovna tou dobou zdržují v Londýně, Johannem Sebastianem Bachem (1735–1782), Carlem F. Abelem (1723–1787) či Johannem Ch. Fischerem (1733–1800).

Pomáhá hendikepovaným

Dnes jednoznačně nejznámějším Merlinovým vynálezem jsou kolečkové brusle. Coby povahou excentrik, nestydí se svými podivnými udělátky ani mezi tu nejvybranější společnost. S bruslemi přijede i na maškarní ples v Londýně.

„Rozjet se nikdy nebyl problém, ale zastavit ano,“ okomentuje politováníhodnou příhodu, kdy při pádu na bruslích roztřískal zrcadlo, housle i sebe.

Kromě nich ale tento mechanický talent sestrojí i samojezdící invalidní vozík, komunikační systém pro postižené osoby, kartotéky pro nevidomé, počítadlo ujeté vzdálenosti na kočáry či čerpadlo na čištění vzduchu.

Aby měl své vynálezy kde vystavovat, založí si vlastní muzeum na Hanover Square v centru Londýna… Ačkoliv je Merlin rád středem pozornosti, po smrti manželky v roce 1793 se stáhne do pozadí. Na vynalézání ale nezanevře.

Říká se, že na veřejnosti byl naposledy spatřen asi čtyři měsíce před svou smrtí. Tehdy projížděl městem v kočáru bez koní, taženým pouze jakýmsi navijákem.